Nobelův výbor výběrem ekoložky mění strategii
Jako nastavení nových výhybek - tak komentovala agentura DPA rozhodnutí norského
Nobelova výboru udělit cenu za mír keňské ekologické aktivistce Wangari
Maathaiové. Tato čtyřiašedesátiletá keňská náměstkyně ministra životního
prostředí, která se jako první Afričanka může pyšnit prestižní mírovou cenou, se
totiž proslavila především svým bojem proti kácení afrických lesů.
"Chceme záměrně rozšířit pojem míru o zajištění životního prostředí," zdůvodnil
udělení ceny Maathaiové, která letos nepatřila mezi nejžhavější kandidáty,
předseda výboru Ole Danbolt Mjös. Výbor chce podle Mjöse v budoucnu mírovou cenu
ještě více "otevřít" a vyznamenávat i kandidáty, kteří vynikli v boji za
názorovou svobodu. Maathaiová, která jako první žena z regionu centrální a
východní Afriky získala titul PhD., založila v roce 1977 Hnutí zeleného pásu,
které zasadilo už desítky miliónů stromů ve snaze zmírnit následky kácení lesů
ve střední Africe.
Maathaiová se narodila v roce 1940 v keňském Nyeri. Vystudovala Pittsburskou
univerzitu a po návratu do Keni získala doktorát na Nairobské univerzitě.
Často vystupovala s kritikou sociálních poměrů ve své zemi. V roce 1997
kandidovala na prezidentku, její strana ale její kandidaturu stáhla pár dní před
volbami. V prosinci 2002 vyhrál ve volbách opoziční kandidát Mwai Kibaki, který
Maathaiovou jmenoval náměstkyní ministra životního prostředí.
Jako nastavení nových výhybek - tak komentovala agentura DPA rozhodnutí norského Nobelova výboru udělit cenu za mír keňské ekologické aktivistce Wangari Maathaiové. Tato čtyřiašedesátiletá keňská náměstkyně ministra životního prostředí, která se jako první Afričanka může pyšnit prestižní mírovou cenou, se totiž proslavila především svým bojem proti kácení afrických lesů.
"Chceme záměrně rozšířit pojem míru o zajištění životního prostředí," zdůvodnil udělení ceny Maathaiové, která letos nepatřila mezi nejžhavější kandidáty, předseda výboru Ole Danbolt Mjös. Výbor chce podle Mjöse v budoucnu mírovou cenu ještě více "otevřít" a vyznamenávat i kandidáty, kteří vynikli v boji za názorovou svobodu. Maathaiová, která jako první žena z regionu centrální a východní Afriky získala titul PhD., založila v roce 1977 Hnutí zeleného pásu, které zasadilo už desítky miliónů stromů ve snaze zmírnit následky kácení lesů ve střední Africe.
Maathaiová se narodila v roce 1940 v keňském Nyeri. Vystudovala Pittsburskou univerzitu a po návratu do Keni získala doktorát na Nairobské univerzitě.
Často vystupovala s kritikou sociálních poměrů ve své zemi. V roce 1997 kandidovala na prezidentku, její strana ale její kandidaturu stáhla pár dní před volbami. V prosinci 2002 vyhrál ve volbách opoziční kandidát Mwai Kibaki, který Maathaiovou jmenoval náměstkyní ministra životního prostředí.
"Chceme záměrně rozšířit pojem míru o zajištění životního prostředí," zdůvodnil udělení ceny Maathaiové, která letos nepatřila mezi nejžhavější kandidáty, předseda výboru Ole Danbolt Mjös. Výbor chce podle Mjöse v budoucnu mírovou cenu ještě více "otevřít" a vyznamenávat i kandidáty, kteří vynikli v boji za názorovou svobodu. Maathaiová, která jako první žena z regionu centrální a východní Afriky získala titul PhD., založila v roce 1977 Hnutí zeleného pásu, které zasadilo už desítky miliónů stromů ve snaze zmírnit následky kácení lesů ve střední Africe.
Maathaiová se narodila v roce 1940 v keňském Nyeri. Vystudovala Pittsburskou univerzitu a po návratu do Keni získala doktorát na Nairobské univerzitě.
Často vystupovala s kritikou sociálních poměrů ve své zemi. V roce 1997 kandidovala na prezidentku, její strana ale její kandidaturu stáhla pár dní před volbami. V prosinci 2002 vyhrál ve volbách opoziční kandidát Mwai Kibaki, který Maathaiovou jmenoval náměstkyní ministra životního prostředí.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích