"Čistší" technologie zachrání svět, tvrdí Austrálie
Austrálie má dobré důvody být znepokojená oteplováním Země, ale přesto
australská vláda nepovažuje kjótský protokol za dobré řešení a propaguje nové,
podle ní lepší.
Několik dnů před oznámením, že země spolu s USA, Jižní Koreou, Čínou a Indií
připravuje novou dohodu o snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím
podpory nových technologií, byla zveřejněna zpráva o dramatických dopadech
klimatických změn na Austrálii.
Do roku 2030 by se průměrné teploty měly zvýšit o 0,4 až dva stupně Celsia, do
roku 2070 až o šest stupňů, praví se ve studii, kterou pro vládu vypracovala
poradenská společnost The Allen Consulting Group. Zemí hrozí více požárů buše,
více cyklonů, veder, období sucha a bouří.
Pro ministra životního prostředí Iana Campbella nebyl chmurný výhled důvodem k
sebekritice. Naopak. Jako by katastrofické předpovědi byly potvrzením správnosti
stanoviska, že nemá smysl usilovat o závazné snižování emisí skleníkových plynů,
které jsou podle většiny vědců za globální oteplování odpovědné. "Ta zpráva nám
říká, že klimatické změny jsou do jisté míry nevyhnutelné, a to kvůli
skleníkovým plynům, které již byly vypuštěny do atmosféry, a silnému růstu
globálních emisí," prohlásil.
Kjótský protokol, který rozvinuté země zavazuje ke snižování emisí, je podle
Campbella nedostatečný. "Zahrnuje jen asi třetinu světových emisí. Potřebujeme
něco většího, praktičtějšího, a něco, co s větší pravděpodobností přinese
výsledky," uvedl.
Novým receptem má být tzv. asijsko-tichomořské partnerství za čistý rozvoj a
podnebí. Podrobnosti o plánu má podle diplomatů v laoské metropoli Vientiane,
kde se koná konference Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), dnes sdělit
náměstek americké ministryně zahraničí Robert Zoellick. Iniciativa má omezit
emise skleníkových plynů a zároveň nemá poškozovat ekonomiku. Klíčem má být
podpora nových technologií.
"Musíme rozšiřovat energii, kterou svět spotřebovává, a snížit emise. K tomu
budeme potřebovat nové technologie a jejich nasazení v rozvojových zemích," řekl
Campbell.
O "čistších" technologiích tento měsíc na vrcholné schůzce ve Skotsku mluvili i
představitelé skupiny G8. Podpora takových technologií je také novým heslem
Světové banky. Ta se chystá vytvořit do listopadu rámec pro mobilizaci investic
do čistších technologií a zvyšování energetické účinnosti, řekl její šéf Paul
Wolfowitz.
Světová banka je jedním z největších investorů do využívání alternativních
zdrojů energie. Od roku 1990 utratila v rozvojových zemích přes šest miliard
dolarů na zvyšování energetické účinnosti a projekty obnovitelné energie.
Někteří odborníci ale varují, že soustředění se na technický pokrok by mohlo být
chybou. "Zároveň s podporou techniky musíte měnit chování spotřebitelů a
průmyslu," řekl australský expert na globální oteplování Warwick McKibbin.
Nevládní organizace jako Greenpeace zase tvrdí, že nový plán bude dobrovolný,
což omezení emisí nezajistí. Vědci odhadli, že k omezení důsledků globálního
oteplování, by bylo třeba snížit emise skleníkových plynů o 50 procent.
Austrálie má dobré důvody být znepokojená oteplováním Země, ale přesto australská vláda nepovažuje kjótský protokol za dobré řešení a propaguje nové, podle ní lepší.
Několik dnů před oznámením, že země spolu s USA, Jižní Koreou, Čínou a Indií připravuje novou dohodu o snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím podpory nových technologií, byla zveřejněna zpráva o dramatických dopadech klimatických změn na Austrálii.
Do roku 2030 by se průměrné teploty měly zvýšit o 0,4 až dva stupně Celsia, do roku 2070 až o šest stupňů, praví se ve studii, kterou pro vládu vypracovala poradenská společnost The Allen Consulting Group. Zemí hrozí více požárů buše, více cyklonů, veder, období sucha a bouří.
Pro ministra životního prostředí Iana Campbella nebyl chmurný výhled důvodem k sebekritice. Naopak. Jako by katastrofické předpovědi byly potvrzením správnosti stanoviska, že nemá smysl usilovat o závazné snižování emisí skleníkových plynů, které jsou podle většiny vědců za globální oteplování odpovědné. "Ta zpráva nám říká, že klimatické změny jsou do jisté míry nevyhnutelné, a to kvůli skleníkovým plynům, které již byly vypuštěny do atmosféry, a silnému růstu globálních emisí," prohlásil.
Kjótský protokol, který rozvinuté země zavazuje ke snižování emisí, je podle Campbella nedostatečný. "Zahrnuje jen asi třetinu světových emisí. Potřebujeme něco většího, praktičtějšího, a něco, co s větší pravděpodobností přinese výsledky," uvedl.
Novým receptem má být tzv. asijsko-tichomořské partnerství za čistý rozvoj a podnebí. Podrobnosti o plánu má podle diplomatů v laoské metropoli Vientiane, kde se koná konference Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), dnes sdělit náměstek americké ministryně zahraničí Robert Zoellick. Iniciativa má omezit emise skleníkových plynů a zároveň nemá poškozovat ekonomiku. Klíčem má být podpora nových technologií.
"Musíme rozšiřovat energii, kterou svět spotřebovává, a snížit emise. K tomu budeme potřebovat nové technologie a jejich nasazení v rozvojových zemích," řekl Campbell.
O "čistších" technologiích tento měsíc na vrcholné schůzce ve Skotsku mluvili i představitelé skupiny G8. Podpora takových technologií je také novým heslem Světové banky. Ta se chystá vytvořit do listopadu rámec pro mobilizaci investic do čistších technologií a zvyšování energetické účinnosti, řekl její šéf Paul Wolfowitz.
Světová banka je jedním z největších investorů do využívání alternativních zdrojů energie. Od roku 1990 utratila v rozvojových zemích přes šest miliard dolarů na zvyšování energetické účinnosti a projekty obnovitelné energie.
Někteří odborníci ale varují, že soustředění se na technický pokrok by mohlo být chybou. "Zároveň s podporou techniky musíte měnit chování spotřebitelů a průmyslu," řekl australský expert na globální oteplování Warwick McKibbin.
Nevládní organizace jako Greenpeace zase tvrdí, že nový plán bude dobrovolný, což omezení emisí nezajistí. Vědci odhadli, že k omezení důsledků globálního oteplování, by bylo třeba snížit emise skleníkových plynů o 50 procent.
Několik dnů před oznámením, že země spolu s USA, Jižní Koreou, Čínou a Indií připravuje novou dohodu o snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím podpory nových technologií, byla zveřejněna zpráva o dramatických dopadech klimatických změn na Austrálii.
Do roku 2030 by se průměrné teploty měly zvýšit o 0,4 až dva stupně Celsia, do roku 2070 až o šest stupňů, praví se ve studii, kterou pro vládu vypracovala poradenská společnost The Allen Consulting Group. Zemí hrozí více požárů buše, více cyklonů, veder, období sucha a bouří.
Pro ministra životního prostředí Iana Campbella nebyl chmurný výhled důvodem k sebekritice. Naopak. Jako by katastrofické předpovědi byly potvrzením správnosti stanoviska, že nemá smysl usilovat o závazné snižování emisí skleníkových plynů, které jsou podle většiny vědců za globální oteplování odpovědné. "Ta zpráva nám říká, že klimatické změny jsou do jisté míry nevyhnutelné, a to kvůli skleníkovým plynům, které již byly vypuštěny do atmosféry, a silnému růstu globálních emisí," prohlásil.
Kjótský protokol, který rozvinuté země zavazuje ke snižování emisí, je podle Campbella nedostatečný. "Zahrnuje jen asi třetinu světových emisí. Potřebujeme něco většího, praktičtějšího, a něco, co s větší pravděpodobností přinese výsledky," uvedl.
Novým receptem má být tzv. asijsko-tichomořské partnerství za čistý rozvoj a podnebí. Podrobnosti o plánu má podle diplomatů v laoské metropoli Vientiane, kde se koná konference Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), dnes sdělit náměstek americké ministryně zahraničí Robert Zoellick. Iniciativa má omezit emise skleníkových plynů a zároveň nemá poškozovat ekonomiku. Klíčem má být podpora nových technologií.
"Musíme rozšiřovat energii, kterou svět spotřebovává, a snížit emise. K tomu budeme potřebovat nové technologie a jejich nasazení v rozvojových zemích," řekl Campbell.
O "čistších" technologiích tento měsíc na vrcholné schůzce ve Skotsku mluvili i představitelé skupiny G8. Podpora takových technologií je také novým heslem Světové banky. Ta se chystá vytvořit do listopadu rámec pro mobilizaci investic do čistších technologií a zvyšování energetické účinnosti, řekl její šéf Paul Wolfowitz.
Světová banka je jedním z největších investorů do využívání alternativních zdrojů energie. Od roku 1990 utratila v rozvojových zemích přes šest miliard dolarů na zvyšování energetické účinnosti a projekty obnovitelné energie.
Někteří odborníci ale varují, že soustředění se na technický pokrok by mohlo být chybou. "Zároveň s podporou techniky musíte měnit chování spotřebitelů a průmyslu," řekl australský expert na globální oteplování Warwick McKibbin.
Nevládní organizace jako Greenpeace zase tvrdí, že nový plán bude dobrovolný, což omezení emisí nezajistí. Vědci odhadli, že k omezení důsledků globálního oteplování, by bylo třeba snížit emise skleníkových plynů o 50 procent.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích