Robert Břešťan: Česko v režimu stand-by
Na konci listopadu je v Kodani sychravo a zhruba sedm stupňů Celsia. V polovině prosince, v době dlouho očekávané klimatické konference, asi přituhne. To je asi tak to hlavní, co se v té době v oblasti klimatu stane. Z Kodaně sice mělo vzejít "nové Kjótó", tedy závazná mezinárodní smlouva, která by měla určit plán budoucího snižování emisí, ale nejspíš nevzejde.
A tak by v mezičase stálo za to podívat se třeba na to, kolik z bezmála dvou set pozvaných hlav států a vlád bere ochranu životního prostředí vážně.
V české politice, navzdory parlamentní přítomnosti zelených, je zelená politika vnímaná spíš jako umírněná odnož ekoterorismu. Jako něco, co překáží byznysu. Ekologie se tu omezuje v podstatě jen na spory o územní limity, dostavbu Temelína či snahu dostat kamiony na železnici. Nově lze připočíst užitečný desetimiliardový program "Zelená úsporám", na jehož peníze si ale sáhne jen zlomek zájemců. V paměti jinak zůstává ještě tak popíchnutí bývalého ministra životního prostředí Bursíka, že by se na Pražském hradě mělo začít svítit úspornými zářivkami.
V zemi "Ekohujerů" - Velké Británii - je to jinak. Politici tam berou problematiku změny klimatu, energetických úspor, snižování emisí i konečnosti energetických zdrojů vážně. A hlavně - snaží se jít příkladem.
Dodávky plynu jsou nejisté, uhlí příliš špinavé, jaderná energie je běh na dlouhou trať a obnovitelné zdroje nespolehlivé, shrnul (nejen) britskou situaci týdeník Economist. Co s tím? Státy a politici by se měli především probudit. A pak začít významně podporovat stavbu zásobníků plynu, měla by vzniknout i celoevropská energetická síť, která by pozvedla bezpečnost všech zemí Evropské unie. A především - podle Economistu - je zapotřebí výrazně zdanit emise oxidu uhličitého tak, aby se firmám vyplatilo investovat do technologicky náročných projektů, jako jsou jaderné elektrárny.
A v Británii se politici snaží pro ekologické myšlení nadchnout i veřejnost. A tak premiér Brown slíbil, že bude v Downing Street méně topit, ministr obchodu Mandelson chce méně jezdit autem a poctivě vypínat přístroje ze stand-by režimu. Přední konzervativec Oliver Letwin si instaluje zařízení na solární ohřev vody a úsporné žárovky, lídr Liberálních demokratů Nick Clegg zase zvažuje, že bude jezdit "zelenějšími taxíky". Politici to slíbili v rámci kampaně 10:10. Tedy snížit emise skleníkových plynů do roku 2010 o 10 % .
Vynechme zelené, ale dokáže si někdo představit, že by se tu k něčemu podobnému veřejně zavázali třeba pánové Topolánek, Paroubek, Svoboda, Kalousek, Filip...? Možná je to trochu k smíchu, ale domyšleno do důsledků, není. Příklady táhnou. Pokud je tedy koho následovat.
Robert Břešťan
Autor je šéfredaktorem Rádia Česko