Možnosti využití telematiky při ochraně životního prostředí ve městech

V letech 1995 až 2005 se počet vozidel v zemích EU zvýšil o 25% (DG TREN, 2007), a tak v roce 2005 dosáhl počtu 460 vozů na 1 000 obyvatel a to v rozmezí od 705 vozů na 1 000 obyvatel v Lichtenštejnsku a na 80 vozů na 1 000 obyvatel v Turecku.

Tento trend má velmi negativní dopad na možnosti využití mobility prostřednictvím veřejné dopravy, neboť ta zatím není schopna poskytnout cestujícím takový komfort, jako při cestování vlastním automobilem. Tím dochází k navyšování energetické náročnosti osobní dopravy a negativních dopadů na životní prostředí.

Cílem EU je snížení emisí skleníkových plynů z oblasti dopravy a následné zlepšení stavu životního prostředí do roku 2020. Minulé a současné politiky EU jsou převážně zaměřeny na snížení tlaku na životní prostředí, a to v oblasti zlepšení technologie vozidel a kvality pohonných hmot.

Telematické nástroje a aplikace jsou mimo jiné určeny na podporu environmentálního řízení samospráv na různých úrovních. Prostřednictvím lepšího monitorování lokálního prostředí napomáhají telematické aplikace k podpoře dodržování směrnic EU a přispívají tak k naplňování cílů udržitelného rozvoje. Sběr a uchovávání dat o životním prostředí podporuje informovanost veřejnosti a vede ke zlepšení kvality života v dané oblasti.

Zavádění inteligentních dopravních systémů směřuje k jedinému cíli: vytvořit komplexní, provázaný a uživatelsky příjemný systém, který dosáhne maximálních efektů při minimálních nákladech a s minimálními riziky. Inteligentní dopravní systémy zajišťují integraci subsystémů, poskytují nejlepší služby mobilitě obyvatel a kladou důraz na ochranu životního prostředí.

Příklad řízení dopravy ve městě s ohledem na kvalitu ovzduší a co nejmenší dopady na životní prostředí:

Jedná se o systém, který zajišťuje integraci subsystémů tak, aby byly schopny poskytovat nejlepší služby mobilitě obyvatel, stejně jako ochraně městského životního prostředí.

Díky spolupráci subsystémů je možno každých pár minut monitorovat provoz, vytvářet hodinové prognózy mobility, testovat účinky znečištění vzduchu a vybírat obecnou strategii pro následující období, aby tak byla dosažena a udržena uživatelská rovnováha slučitelná s podmínkami ochrany životního prostředí.

Jedná se o kombinaci jednotlivých subsystémů:

Systém řízení veřejné dopravy

Je řízen určitým počtem displejů s informacemi o čekací době na zastávkách; dále jsou zde zahrnuty palubní přístroje ohlašující příští zastávku (jednodušší orientace pro cestujícího, větší komfort při využívání MHD).

Systém řízení městské hromadné dopravy (preference MHD)

Řídí semafory pomocí regulace reagující na provoz v souladu s místními on-line měřeními, zařizuje veřejné dopravě přednost na semaforech (možnost využití systémů preference MHD, on-line snímání polohy autobusu).

Systém kontroly životního prostředí

Předvídá stav životního prostředí v krátkodobém horizontu, k čemuž využívá předpověď počasí, dopravní data a údaje přicházející ze stanic pro měření znečištění.

Naváděcí systémy pro parkování

Ve spojení s parkovišti s automatickými závorami dodává prognózu volných míst a umožňuje zákazníkům jednodušší orientaci při parkování, čímž se snižuje čas strávený v provozu.

Tabule s proměnným značením

Zabezpečuje souborné dynamické navádění do různých městských obvodů a v reálném čase poskytuje informace o volných místech na automatických parkovištích. Je provozován na naváděcích a parkovacích tabulích.

Systém informačních médií

V reálném čase informuje prostřednictvím internetu o stavu veřejné dopravy, provozu, parkování a životního prostředí. Pomáhá lidem naplánovat si svou jízdu dopředu nejlepším možným způsobem a najít nejlepší trasu.

Zdroj: www.cdv.cz