Logistika chemických látek ve střední a východní Evropě

Její program se zaměřil na důležitá témata, týkající se tohoto sektoru služeb. Od zachování udržitelného rozvoje lidské společnosti přes problémy kolem směrnice REACH až po nové trendy v chemickém průmyslu.

V rámci třídenního konání se pozornost stočila i na otázky kolem logistiky chemických látek. V součinnosti s danou tématikou na sebe upozornil profesor Alan McKinnon z Logistics Research Centre Heriot-Watt University (Edinburgh, UK). Ve své přednášce Reducing the Carbon Footprint in Transport podal vyčerpávající výklad zdrojů emisí oxidu uhličitého a poukázal na jednotlivé aspekty současného spektra logistiky soustředěné do silniční dopravy. Zároveň nastínil možnosti, které se diskutují ve Velké Británii ve snaze redukovat tyto emise do roku 2050 na méně než polovinu, a způsoby, jak toho dosáhnout.

PROJEKT CHEMLOG: TŘÍLETÝ EXPERIMENT

Ve stejném duchu byl od 1. listopadu 2008 spuštěn nový projekt o přepravě chemických látek ve střední a východní Evropě s názvem ChemLog (Chemical Logistics Cooperation in Central and Eastern Europe). Zabývá se optimalizací logistiky chemikálií v uvedené oblasti a jeho hlavním účelem je přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti chemického průmyslu a k dosažení vyšší úrovně přepravy v oblasti kvality, zdraví, bezpečnosti a životního prostředí.

Projekt, kterého se účastní 10 organizací ze 7 zemí regionu - Německa, Itálie, Rakouska, České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska, je z 85 % spolufinancován ze zdrojů Evropského regionálního rozvojového fondu, zbývajícími 15 % se podílejí samotní partneři projektu. Jeho platnost je omezena do 31. října 2011. Během této doby mají účastníci za úkol zvýšit spolehlivost, efektivitu a bezpečnost logistiky chemických látek.

POOHLÉDNUTÍ ZA DOSAVADNÍMI VÝSLEDKY PROJEKTU

Nejdůležitější závěry a doporučení z konference? Snad nejožehavějším bodem projektu je zlepšit koordinaci panevropských projektů v oblasti infrastruktury. Zejména ve směru západ-východ a opačně je nutné se dohodnout na společných prioritách pro rozvoj přepravních cest a urychlit rozšíření příslušné infrastruktury. Příslušné subjekty z oblasti politiky, průmyslu a státní správy musí být aktivně začleněny do procesu koordinace k zajištění šancí, které zavedou potřebná opatření k dosažení plánovaných výsledků. Tím se myslí i efektivnější využívání strukturálních fondů EU v interakci s dalšími regionálními a národními zdroji financování v rámci celkového rozvoje infrastruktury pro danou oblast

K dalším důležitým aspektům, na které by se měla probíhající mezinárodní akce zaměřit, bezesporu patří:

• Realizace vize panevropské potrubní sítě Olefin: má za úkol posílit konkurenceschopnost tohoto regionu, zejména v porovnání s vysoce integrovanými západoevropskými chemickými lokalitami. Potrubní síť může být realizována pouze na základě úvah o účasti soukromých podniků v úzké spolupráci s politickou úrovní.
• Zkvalitnění dopravní sítě a systémů ve střední a východní Evropě: rozsáhlé investice do železniční, silniční a říční infrastruktury v řešené evropské oblasti jsou nezbytné pro zlepšení chemické logistiky. Zvláště železniční systém je vyzýván ke zvýšení efektivity a modernizaci železničních koridorů. Pozornost a investice nesmějí být zaměřeny pouze na osobní, ale také na nákladní dopravu.
• Investice na terminály pro intermodální přepravu: tyto výdaje mají zvláštní význam pro chemický průmysl. Kombinované využívání různých způsobů dopravy, zejména železniční a silniční, případně říční, je důležité zejména pro efektivní kontinentální chemickou logistiku ve střední a východní Evropě. Síť intermodálních terminálů musí být rozšířena tak, aby propojila hospodářská centra s důležitými dopravními koridory. Terminály musí být přístupné všem subjektům.

Neméně závažné části projektu tvoří též oblasti sjednocení norem, respektive předávání know how. O harmonizaci norem v oblasti technické, správní, bezpečnostní a sociální je potřebné usilovat i ve vztahu k dotčeným zemím mimo území EU. Tento postup povede ke snižování nákladů na přepravu, zkracování doby přepravy, minimalizaci bezpečnostních rizik a zajištění rovných obchodních podmínek. Pokud jde o myšlenku know how, tento krok může rozhodným způsobem přispět ke zlepšení chemické logistiky. Získané zkušenosti z neustále optimalizovaných logistických procesů mohou být vzájemně prospěšně využívány mezi zúčastněnými členy.

POTŘEBY PRO DALŠÍ AKCE A VYLEPŠENÍ

Hlavní výše uvedená doporučení budou dále rozvíjena, partneři projektu by přitom měli stanovit priority pro konkrétní opatření a plány. V tomto směru bylo několikrát zdůrazněno, že užší a trvalá komunikace mezi všemi zúčastněnými stranami je důležitá.

Během procesu dalšího upřesnění možných opatření a plánů či úkolů zhotoví (realizuje) každý partner několik studií v časovém horizontu do října 2010. Studie se zaměří na nadnárodní projekty v oblasti infrastruktury železniční, kombinované, vodní a potrubní přepravy. Tyto hloubkové studie by měly být použity k posouzení proveditelnosti vybraných úkolů v oblasti infrastruktury s vysokým potenciálem pro chemický průmysl a měly by obsahovat podrobné závěry pro realizaci této infrastruktury s ohledem na přípravu investic.

V posledním roce projektu (od listopadu 2010 do října 2011) partneři zaměří své úsilí na strategii rozvoje, na začlenění či hlavní tendence v podobě seznamu prioritních úkolů a opatření v oblasti infrastruktury a spolupráce. Jejím výstupem by mělo být zřízení Evropská sítě pro chemickou a logistickou spolupráci ve střední a východní Evropě za účelem vytvoření podpůrné struktury v oblasti chemické logistiky po skončení projektu.

Pražská konference byla první v rámci probíhajícího projektu ChemLog. Své zkušenosti, nápady a doporučení pro další kroky v oblasti logistiky chemikálií si partneři vymění na mezinárodních mítincích ještě dvakrát - v Německu a v Polsku.