Ekologicky topit? V Písečné raději jen s podporou obce

Na webu Písečné se lze denně informovat o stavu znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji. Tabulka ostravských meteorologů velmi zajímá i samotné obyvatele této malé obce. Není divu, nachází se jen 20 km od Třineckých železáren, největšího průmyslového hutního giganta v regionu. Již před sedmi lety stála za zavedením ekologického vytápění peletkami v obci především snaha o lepší ovzduší.

V zimním období 2005/2006 topilo peletkami v Písečné, kde bydlí 825 obyvatel, patnáct domácností a dvě projevily o zavedení kotlů zájem. Od roku 2006 přibylo dalších sedm zájemců, takže kotle na peletky využívá celkem dvaadvacet rodin. >>Kromě toho čtyři domácnosti si instalovaly tepelná čerpadla. A rovněž jsme začali od roku 2007 podporovat vytápění dřevem. Ale pod podmínkou, že kotel splňuje ekologické normy. Zatím máme jen dva takové případy. Díky naší podpoře se nyní ekologicky vytápí 14 % budov v obci,>Dotace ze SFŽP pokračovaly s menšími zádrheli až do loňského roku. S nástupem programu Zelená úsporám se situace velmi zkomplikovala. Jelikož podle nových pokynů státu majitel rodinného domku musí realizovat dvě akce současně (například kotel na biomasu a výměnu oken anebo zateplení budovy), občané této příležitosti nemohli využít pro vysoké náklady a velkou administrativní zátěž. Proto uvítali jen podporu obce, tj. dotaci do 30 tisíc korun a bezúročnou půjčku 30 tisíc korun, splatnou do jednoho roku. Díky tomu měli k dispozici 60 tisíc korun,>I kotel v mém domě pracuje bez poruchy již sedmou topnou sezonu. Písečná se dokonce stala příkladem pro instalaci kotlů na peletky okolním obcím od Třince po Mosty u Jablunkova. A to přesto, že tamější obyvatelé neobdrželi dotace od obcí. Žádná z nich nemá takový program podpory ekologického vytápění jako ta naše,>Hodně však záleží na jejich výrobci a kvalitě paliva. Díky tomu, že byly vybudovány další peletkárny, dokonce v sousední obci jednu vlastní a provozuje obyvatel Písečné, je větší výběr. Zkoušeli jsme dovážet peletky i z Ukrajiny, byly sice za přijatelnější cenu, ale v horší kvalitě.

V roce 2007 jsme nakoupili peletky za 97 tisíc korun, o rok později za 72 600 korun a loni za 90 tisíc korun. Ve srovnání s aktuální cenou koksu jsme vytápěním peletkami ušetřili na palivu celkem 100 400 korun. Na mzdě kotelníka, kterého automaticky řízený provoz nepotřebuje, jsme uspořili dalších 60 tisíc korun. Připočteme-li ještě 20 tisíc ušetřených korun za dřevo na podpalku, dosáhli jsme za čtyři roky úsporu 350 400 korun. Když pak z celkové investice odečteme dotaci SFŽP, zůstalo nám po čtyřletém provozu nesplacených jen 6100 korun. Přitom ve škole je teplo po celou dobu výuky, zatímco při vytápění koksem kotelník musel zatápět vždy časně ráno a ve třídách bylo teplo až před polednem. Jsem rád, že i tato ekologická investice se vydařila,