Čtvrtek, 28. března 2024

Česko, 6. největší solární velmoc

Česko, 6. největší solární velmoc

Před deseti lety by tomu věřil málokdo. Česko se zařadilo mezi solární velmoci. Co se týče instalované kapacity, dostane se letos podle žebříčku německého listu Frankfurter Algemeine Zeitung na šesté místo na světě. Češi několikanásobně trumfnou i Austrálii nebo Jižní Koreu. Při pohledu na mapu ukazuje "solární top ten" ještě jednu zajímavost. Drtivá většina zemí leží v chladných pásmech s malou intenzitou slunečního svitu.

Panely v chladnu

Nejvýraznějším příkladem je Německo, které se letos stane světovou solární jedničkou. "Je to podobné, jako kdyby největším producentem tropického ovoce mělo být Grónsko," říká odborník v oblasti tepelné energie Richard Richtermoc z firmy Thermoil.

Důvod rozporu je jednoduchý. Solární energie se nejvíce nerozvíjí tam, kde jsou k tomu ideální klimatické podmínky, ale tam, kde se za ni nejvíc platí. V praxi to znamená, že české fotovoltaické elektrárny nejsou využity naplno, přesto díky podpoře dokážou vydělávat. Při výpočtu finančního výnosu fotovoltaické elektrárny musí totiž investor vycházet kromě výkupní ceny také z množství dopadajícího slunečního záření.

Slunce jako byznys

Česká vláda musela před časem kvůli přílišné podpoře solární energie "zařadit zpátečku". Brzdu však sešlápla pozdě. I když se "solární bublina" nafukuje už od loňského léta, teprve před měsícem prošel parlamentem vládní návrh zákona, na jehož základě bude moci Energetický regulační úřad snižovat výkupní ceny o více než dosavadních pět procent. Od ledna se tak očekává zhruba třicetiprocentní propad výkupních cen.

Ty jsou ale letos pořád až desetinásobně vyšší oproti tržní ceně proudu. Byznysmeni, kteří stihnou své elektrárny zprovoznit do konce roku, mají ceny zajištěny na dvacet let dopředu. Náklady na pořízení solárních elektráren šly přitom v minulých letech dolů, takže se investované peníze mohou dnešním solárním podnikatelům vrátit už během pěti až sedmi let.

To vše dělá z české solární energetiky byznys s nejrychlejší návratností na trhu. Investoři se proto snaží zprovoznit co nejvíc solární kapacity ještě letos, kdy jsou v Česku dotace prakticky nejvyšší v Evropě.

Stát proti fotovoltaice

Od podpory solární energie couvá i ministerstvo životního prostředí. Když před pár týdny měnilo podmínky v programu Zelená úsporám, z nějž jdou dotace i na ekologické zdroje vytápění, odmítla do něj ministryně Rut Bízková fotovoltaiku zařadit. "Tato oblast má jiné zdroje podpory, navíc ji vidíme jako formu ekologické zátěže, když se budou panely po skončení životnosti likvidovat," odůvodnila svůj krok Bízková.

Energetický regulační úřad podle aktuálních údajů odhaduje, že do konce letošního roku v Česku podnikatelé připojí do sítě solární bloky o kapacitě 4,5 tisíce megawattů. To je více než dvojnásobek temelínské elektrárny.

Příliv nových elektráren sice zbrzdila dubnová vyhláška, podle které musí investoři žádající o připojení do rozvodných sítí platit zvláštní zálohu, přesto ale v zemi finišují se svými projekty stovky podnikatelů. A každý další výrobce čerpá ve vysoké výkupní ceně dotace, které mu povinně vyplácejí distribuční společnosti. Právě proto ČEZ a E.ON žádají, aby stát řešil jejich finanční problémy, v nichž se ocitly nikoliv vlastní vinou.

Energie v krizi

Obě energetické firmy nejsou chudé a miliardové propady ve svých letošních finančních tocích jsou schopny ustát. Tím, že dotují rozvoj solární energetiky, však srážejí své zisky.

Firma ČEZ už dnes ví, že její letošní profit bude nejméně o dvě miliardy nižší, než 46,7 miliard korun, jež manažeři firmy odhadovali ještě v únoru. Firmě E.ON bude chybět nejméně pět miliard. "Pokud se nenajde řešení, jak náš deficit způsobený dotacemi solárních elektráren řešit, museli bychom výrazně omezit investice do rozvodných sítí," přidává mluvčí E.ON Vladimír Vácha.

Firmy proto odmítají čekat, až se jim peníze začnou vracet ze zvýšených regulačních poplatků v příštím roce. "Potřebovali bychom, aby stát do systému nalil chybějící peníze co nejdřív," říká Vácha.

O možném řešení s energetiky už začal jednat Energetický regulační úřad. Jeho šéfové se přiklánějí k tomu, že dotační systém pro zelené elektrárny nevyhovuje.

Nejde přitom jen o výpadky hotovosti u distribučních firem. "Na podporu pro solární elektrárny budeme potřebovat nejméně kolem 30 miliard korun ročně, spíš o něco víc," říká místopředseda úřadu Blahoslav Němeček. "Celou tu zátěž ponesou spotřebitelé, kteří hradí poplatky na podporu obnovitelných zdrojů. Pro velké průmyslové firmy to znamená, že jim náklady na elektřinu od příštího roku stoupnou až o stovky milionů korun ročně. Podvazuje to jejich konkurenceschopnost. Už proto je třeba se zamyslet, zda by nebylo dobré systém změnit."

Jak dál?

Návrh E.ON, podle něhož by se náklady na dotace začaly hradit nikoliv příplatkem k ceně elektřiny jako letos, ale zvláštní zelenou daní, je podle Němečka jedním z možných řešení. "Daň by zátěž rozložila rovnoměrněji. Potíž je, že konkrétní legislativní návrh zatím nikdo nezpracoval."

Další možností podle Němečka do budoucna je, aby riziko deficitů z dotací na sebe místo soukromých distributorů vzal Operátor trhu s elektřinou (OTE) - státní společnost, která technicky vypořádává obchody s energií na českém trhu.

Státní společnost by podle Němečka výpadek v hospodaření snáze překlenula pomocí státem garantovaného úvěru či díky výpomoci ze státní kasy.

Ani nová daň, ani zapojení OTE ale neřeší akutní problém distribučních firem. Krátkodobá pomoc spočívá jen v mimořádném zvýšení regulačních poplatků ještě v průběhu roku, jak žádá E.ON. "Nezdá se nám to moc šťastné už proto, že s tím legislativa také nepočítá. Problém nevyřešíme my na úřadě, je to úkol pro politiky. A ti zatím nejevili moc velkou vůli se tím zabývat," říká Němeček.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů