Dopravní politika EU a význam dopravy

Doprava přispívá k hospodářskému růstu a vytváření pracovních příležitostí. Mobilita je důležitá pro vnitřní trh i životní úroveň občanů, umožňuje využívat svobodu cestování. S ohledem na nové problémy, kterým čelíme, musí být udržitelná. Doprava má globální charakter a v zájmu vyšší účinnosti je třeba spolupracovat na mezinárodní úrovni. Dopravní průmysl sám o sobě je důležitou součástí ekonomiky, v EU přímo zaměstnává okolo 10 mil. osob a na HDP se podílí 5 %.

Evropa potřebuje "hlavní síť" koridorů, po kterých se budou přepravovat velké a konsolidované objemy zboží i cestujících, přičemž přeprava bude vysoce účinná a s nízkými emisemi díky širokému využívání účinnějších druhů dopravy používaných v multimodální kombinaci s podporou pokročilých technologií a infrastruktury dodávek čistých paliv.

BÍLÁ KNIHA 2011

Plán jednotného evropského dopravního prostoru - vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje - je dokument s vysokými cíli, i s ohledem na to, že hlavní cíle Bílé knihy 2001 nebyly plně dosaženy. Některé uvedené dlouhodobé cíle by však zasluhovaly stanovení průběžných krátkodobých cílů, aby státní a regionální představitelé měli jasný orientační rámec, jaké činnosti provést během svého funkčního období. Vytváření vizí do budoucna je nezbytné a oprávněné, protože dnešní rozhodnutí budou významně spoluurčovat dopravu v následujících desetiletích. Je důležité vzít v úvahu, že vize na několik desetiletí mohou být pouze velmi mlhavé.

Oba dokumenty upozorňují, že rovnováha mezi jednotlivými druhy dopravy je neoddělitelně spjata s problematikou internalizace externích nákladů a přímo ovlivněna politikami poplatků za používání dopravní infrastruktury. Nový dokument jednoznačně podporuje transparentní a obecně použitelný model pro výpočet poplatků za infrastrukturu pro všechny druhy dopravy, je zastáncem plné internalizace externích nákladů a požaduje, aby se veškeré příjmy vyplývající z provádění této evropské právní úpravy směřující k větší internalizaci externích nákladů (včetně směrnice o euroznámce) využily k zavedení integrovaného a účinného dopravního systému, aniž by byly opomenuty specifické podmínky nejvzdálenějších regionů.

UDRŽITELNÁ DOPRAVA

Bílá kniha zahrnuje také opatření na podporu udržitelnějšího dopravního chování, ochoty přijmout nové způsoby cestování a nové technologie a zajištění souhlasu s plnou internalizací externalit v celkových nákladech na mobilitu.

Pokud se jedná o změnu využívání silniční nákladní dopravy ve prospěch železniční, vnitrozemské a námořní lodní dopravy, zdůrazňuje, že cíle týkající se snížení silniční přepravy zboží na vzdálenosti přesahující 300 km nejsou dostatečné (snížení o 30 % do roku 2030 a o 50 % do roku 2050). Závěry dokumentu vyzývají Evropskou komisi, aby navrhla cílený program týkající se vytváření linek kombinované dopravy v celé Evropě. Výkonná a moderní infrastruktura kombinované dopravy může pomoci dlouhodobě dosáhnout vyloučení silniční přepravy zboží na dlouhé vzdálenosti při současném posílení územní soudržnosti.

MĚSTA BEZ EMISÍ Z DOPRAVY

Nový dokument podporuje cíl snížit používání "konvenčně poháněných" automobilů v městské dopravě do roku 2030 na polovinu, postupně je vyřadit z provozu ve městech do roku 2050 a do roku 2030 dosáhnout ve velkých městech - i prostřednictvím daňových opatření - zavedení městské logistiky v podstatě bez emisí CO2, i když takové opatření je velmi ambiciózní.

Je nutné stanovit dílčí cíle, které umožní vypracovat plán provádění opatření, sledování jejich splnění a hodnocení dosažených výsledků. Navrhuje definovat odpovídající normy pro emise CO2 u všech druhů vozidel, vytvořit pravidla interoperability dobíjecí infrastruktury pro čistá vozidla a určit pokyny a normy pro čerpací infrastrukturu. Naplnění takových opatření by mělo probíhat se zapojením místních a regionálních orgánů. Nelze opomenout, že zavádění zásadních technických zlepšení u vozidel jde ruku v ruce s dodržováním mezních hodnot emisí hluku a znečišťování ovzduší.

MULTIMODÁLNÍ ŘETĚZCE, MODERNÍ INFRASTRUKTURA

Dokument zdůrazňuje klíčovou úlohu technických a organizačních řešení včetně informačních technologií při podpoře nových forem mobility založených na kombinovaném využití všech druhů dopravy pro přepravu osob a zboží (např. intermodální systémy elektronických jízdenek, intermodální přepravní dokumenty, elektronické směrování, monitorování zboží nebo informace o skutečné době dodání), aby bylo možné optimalizovat přepravní řetězce (např. společné využívání vozidel, rozvoj elektrických vozidel na krátké vzdálenosti, sdílení vozidel, společná přeprava, architektura dopravy a přestupních míst, přednostní používání autobusu a tramvaje). Správa místních a regionálních dopravních systémů je významným tématem, ale tomu se bílá kniha nevěnuje.

V rámci revize politiky TEN-T podporuje nový dokument vytvoření hlavní sítě strategické evropské infrastruktury, která by začlenila všechny regiony Evropské unie včetně hlavních uzlů dopravy a logistiky a utvořila jednotný evropský dopravní prostor, kde by měly být odstraněny kritické body a realizována vhodná propojení na světové trhy.

VYSOKÉ INVESTICE DO BUDOUCNOSTI

Stanovené cíle v bílé knize budou moci být naplněny pouze za předpokladu, že budou k dispozici odpovídající finanční prostředky, s ohledem na regionální specifičnost soudržnosti různých členských států a závazky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. V dokumentu není věnována pozornost problematice rozpočtových a nerozpočtových prostředků přidělovaných dopravní politice a infrastruktuře z EU. Proto v této souvislosti výbor regionů podporuje návrh přijmout evropské půjčky a evropské dluhopisy jako hlavní nástroje pro financování požadované dopravní infrastruktury. Výbor regionů zdůrazňuje, že podnětem pro tyto vysoké investice musí být skutečná politická vůle na nejvyšší úrovni, bez které záměry evropské dopravní politiky nezbytné pro konkurenceschopnost regionů zůstanou zbožným přáním.

Náklady na vývoj infrastruktury EU, která by uspokojovala poptávku po nákladní dopravě, byly odhadnuty na více než 1,5 trilionu eur na období 2010 až 2030. Jen dokončení sítě TEN-T si vyžádá do roku 2020 cca 550 mld. eur, z čehož 215 mld. eur připadne na odstranění hlavních problematických míst. V částce nejsou zahrnuty investice do vozidel, vybavení a dobíjecí infrastruktury, které si mohou vyžádat dodatečný trilion eur, aby bylo dosaženo snížení emisí dopravního systému.

INTELIGENTNÍ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

Dokument se zabývá rozhraním mezi přepravou zboží na dlouhé vzdálenosti a na posledním úseku, které musí být zorganizováno účinněji. Cílem je omezit individuální dodávky, které představují nejnehospodárnější část přepravy, na nejkratší možnou trasu. Používání inteligentních dopravních systémů přispívá k řízení dopravy v reálném čase, snižování doby dodávky a snižování přetížení na posledním úseku distribuce.

Zde se předpokládá využití městských nákladních vozidel s nízkými emisemi, např. zapojení elektrických, vodíkových a hybridních technologií by snížilo nejen emise do ovzduší, ale i hluk a s těmito technologiemi by bylo možné přepravovat velké množství zboží v městských oblastech v noční době. Tím by se odstranily problémy přetížení infrastruktury během ranních a odpoledních dopravních špiček.

NEPŘÍZNIVÝ VÝVOJ

Jak jsou naplňována doporučení evropské dopravní politiky, dokládá stručné zhodnocení vývoje dopravy v uplynulých 20 letech, s akcentem na silniční nákladní dopravu.

V zemích EU 15 byl podíl silniční nákladní dopravy na celkovém výkonu v tkm v roce 1990 73,3 %, v roce 2000 77,4 % a v roce 2009 79 %, tj. nárůst o 5,7 %. V České republice byl podíl silniční dopravy na celkovém výkonu v tkm v roce 1994 50,3 %, v roce 2000 68 % a v roce 2009 77,8 %, tj. nárůst o 27,5 %. Na Slovensku byl podíl silniční dopravy na celkovém výkonu v tkm v roce 1994 47,7 %, v roce 2000 53 % a v roce 2009 77,9 %, tj. nárůst o 30,2 %.

Z uvedeného vyplývá, že "ekologičtější" železniční nákladní doprava v posledních 20 letech ztratila své pozice na přepravním trhu. Naopak silniční nákladní doprava se přizpůsobila logistickým požadavkům zákazníků nabídkou efektivních dopravních prostředků s ohledem na ložný prostor, nabídkou přeprav z domu do domu a flexibilitou.

NOVÉ KONCEPCE MOBILITY

Nové koncepce mobility nelze jednoduše vnutit. Za účelem propagace udržitelnějšího přístupu je důležité aktivně podporovat lepší plánování mobility. Podat relevantní informace o všech druzích dopravy, jak pro přepravu cestujících, tak i zboží, o možnostech jejich kombinovaného využití a o jejich dopadu na životní prostředí. Pro budoucí dopravu bude zásadní inteligentní prodej intermodálních jízdenek podle společných norem EU a při dodržení pravidel EU pro hospodářskou soutěž.

Tato vize se týká nejen přepravy cestujících, ale i zboží, kde je potřebné lepší elektronické plánování trasy s využitím různých druhů dopravy, jednotné právní prostředí (intermodální přepravní dokumentace, pojištění, odpovědnost) a poskytování informací o dodání zásilky v reálném čase. S podporou technologických inovací lze dosáhnout rychlejší a levnější přechod k účinnějšímu a udržitelnějšímu evropskému dopravnímu systému zejména třemi způsoby:

- vyšší účinností dopravních prostředků založených na nových motorech, materiálech a konstrukcích,

- používáním čistších energií, nových paliv a pohonných systémů,

- lepším využitím sítí a bezpečnějším a jistějším provozem s podporou informačních a komunikačních systémů.

Synergie s ostatními cíli udržitelnosti, jako např. se snížením závislosti na ropě, konkurenceschopností evropského automobilového průmyslu i přínosem pro zdraví, zejména lepší kvalitou ovzduší ve městech, je naléhavým důvodem, aby EU zvýšila své úsilí a urychlila rozvoj a co nejrychlejší zavádění čistých vozidel. Doprava se nemůže vyvíjet stejným způsobem jako doposud. Pokud budeme uplatňovat dosavadní přístup, mohla by závislost dopravy na ropě dosahovat stále téměř 90 % a podíl obnovitelných zdrojů energií by dosáhl něco málo přes 10 %, cíl stanovený pro rok 2020.

Emise CO2 z dopravy by v roce 2050 byly ve srovnání s rokem 1990 o třetinu vyšší. Náklady způsobené přetížením dopravy by se do roku 2050 zvýšily přibližně o 50 %. Rozdíl v přístupnosti mezi centrálními a okrajovými oblastmi by se zvyšoval, sociální náklady nehod a hluku by i nadále rostly.

Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D.