Informace MŽP k průběhu jednání sněmovního výboru pro životní prostředí o novele zákona o odpadech

Touto novelou bude do naší legislativy zapracována směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, což má zabránit sankcím ze stran Evropské unie kvůli nedodržení termínu pro transpozici evropské legislativy. Tento termín uplynul letos 14. února.

K vládnímu návrhu novely byly na jednání sněmovního výboru pro životní prostředí předloženy dva pozměňovací návrhy. Návrh poslance Jana Zahradníka doplňuje požadavky na hustotu sběrné sítě v systému zpětného odběru a upravuje způsob kontroly refundací u elektrozařízení, která jsou vyvezena mimo území České republiky.

Ministerstvo životního prostředí navrhlo drobnou úpravu tak, aby se povinnost zavést dostatečně dostupnou sběrnou síť vztahovala jen na výrobce elektrozařízení určených do domácností. S tím poslanec Jan Zahradník souhlasil.

Povinnosti odděleného sběru v obcích, konec skládkování a zvýšení poplatku za ukládání odpadů na skládku (pozměňovací návrhy k oblasti nakládání s odpady)

Další pozměňovací návrh od poslance L. Okleštěka zavádí od roku 2015 pro obce povinnost zajišťovat tříděný sběr papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Od roku 2023 pak zakazuje ukládat na skládky recyklovatelné a využitelné odpady a zejména neupravený směsný komunální odpad. Tomuto zákazu by mělo předcházet postupné navýšení poplatků za skládkování těchto odpadů, od roku 2015 na 600 Kč a v roce 2020 až na 1000 Kč.

MŽP po konzultacích s poslancem Okleštěkem návrh doplnilo o snížení poplatku za ukládání odpadů na skládku u nebezpečných odpadů a úpravu problematiky technického zabezpečení skládky.

Zavedení povinnosti odděleného sběru v obcích

Povinnost zajišťovat od roku 2015 oddělený sběr papíru, plastů, skla a kovů vyplývá z rámcové směrnice o odpadech. Přestože většina obcí v České republice v současnosti oddělený sběr zajišťuje, je nezbytné rozšířit ho o kovy a stanovit oddělený sběr jako zákonnou povinnost. Ministerstvo obdobný návrh zpracovávalo do připravované vládní novely zákona o odpadech, kterou musí ČR vypracovat na výzvu Evropské komise kvůli nesprávné transpozici rámcové směrnice o odpadech. MŽP vyhodnotilo tento pozměňovací návrh jako akceptovatelný, protože je nutné zajistit, aby novela zákona, která takovou změnu přináší, nabyla účinnosti do konce roku 2014.

Odklon biologicky rozložitelných odpadů od skládkování

Směrnice o skládkách odpadů stanovuje Česku povinnost snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen "BRKO") ukládaných na skládky. Snížení se posuzuje k rokům 2010, 2013 a 2020 ve vztahu k množství biologicky rozložitelných odpadů vyprodukovaných v roce 1995.

Cíl pro rok 2010 Česká republika splnila a Evropská komise jej akceptovala. V roce 2013 mělo být uloženo na skládky 50 % BRKO (pro rok 2020 pak má jít pouze o 35 %) oproti produkci za rok 1995. V současné době zatím nejsou dostupná konečná data plnění, ale z předběžných údajů vyplývá, že cíl pro rok 2013 pravděpodobně nebyl splněn. Aby se Česká republika vyhnula sankcím ze strany EK, bude muset prokázat, že učinila potřebné kroky k nápravě.

V krátkodobém horizontu neexistuje jiné opatření, než zavést oddělený sběr biologicky rozložitelných odpadů a zvýšit poplatek za ukládání na skládku u směsného komunálního odpadu, který je z poloviny tvořen biologicky rozložitelnou složkou. V dlouhodobém horizontu je pak řešením úplný zákaz skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu. I v této části pozměňovacího návrhu se tedy jedná o zrychlení procesu schválení opatření, která musí být učiněna právě s ohledem na možnost odvrátit sankce od Evropské komise.

Problém se netýká jen biologicky rozložitelných odpadů

Dalším důležitým cílem v evropském odpadovém hospodářství je pak dosáhnout 50% recyklace komunálních odpadů. V současné době je umožněno plnění tohoto cíle posuzovat také pouze ve vztahu k recyklaci komunálních odpadů v podobě papíru, plastů, skla a kovů. Při tomto způsobu posouzení se Česká republika splnění tohoto cíle blíží. V druhé polovině loňského roku ale Evropská komise avizovala snahu přezkoumat dosavadní cíle v odpadovém hospodářství. Z výsledků veřejné konzultace vyplývá, že nejpravděpodobnější variantou zpřísnění u tohoto cíle bude zavedení povinnosti posuzovat tento cíl pouze ve vztahu k veškerému komunálnímu odpadu, což pro Českou republiku znamená povinnost výrazně zvýšit míru recyklace komunálních odpadů do roku 2020 ze současných přibližně 30 % o dalších 20 %.

I zde jsou možná řešení omezena na ta již uvedená výše, zpřísnění povinnosti odděleného sběru, zvýšení poplatku za ukládání odpadů na skládky a později jeho úplné zakázání, tedy přesně taková, jaká obsahuje předkládaný pozměňovací návrh. Ostatně tato opatření požaduje Evropská komise již od loňského roku, kdy po zhodnocení stávajícího stavu odpadového hospodářství zpracovala doporučení, která by měla být vložena do české legislativy. Přičemž plnění těchto doporučení bude pro Evropskou komise jedním z důležitých vodítek při rozhodování o finančních prostředcích pro odpadové hospodářství v Operačním programu Životní prostředí.

Výstupy pracovních skupin k odpadové legislativě

S ohledem na reakci některých zájmových skupin a sdružení je třeba upozornit, že zvýšení poplatků za ukládání odpadů na skládky není žádná novinka. MŽP o něm diskutuje několik posledních let. Poslanecký návrh v konkrétních otázkách v podstatě respektuje dosavadní výstupy z pracovních skupin k novému zákonu o opadech.

Pracovní skupina posoudila tři návrhy ministerstva na způsob zavedení zákazu skládkování, naprostá většina subjektů zúčastněných na pracovní skupině podpořila variantu konkrétního výčtu odpadů, které bude zakázáno ukládat na skládku. Návrh zakázat skládkování vybraných recyklovatelných a využitelných odpadů k roku 2023 je mírně ambicióznější oproti tomu k roku 2025 vyplývajícímu z jednání pracovních skupin. Pokud má ale zákaz skládkování ovlivnit plnění cílů v roce 2020, je nezbytné rok jeho nástupu roku 2020 přiblížit.

Otázka konkrétní výše poplatku za ukládání odpadů na skládku nebyla dosud na pracovních skupinách dořešena, předkládané zvýšení poplatku je ale mnohem mírnější než všechny dosavadní návrhy. Zároveň pozměňovací návrh dodržuje strukturu poplatku obsaženou v aktuální verzi věcného záměru a zároveň akceptovanou naprostou většinou členů pracovní skupiny. Díky navrženému rozvrstvení poplatku dopadá jeho hlavní zvýšení pouze na recyklovatelné a využitelné odpady, a nedochází tak k většímu finančnímu zatížení u odpadů, se kterými není možné nakládat jinak než je uložit na skládky. Nejedná se proto o plošné zvýšení poplatků za skládkování.

Snížení poplatku za skládkování nebezpečných odpadů

V poslaneckém návrhu je zohledněn i další výstup z pracovních skupin. Je to snaha výrazně snížit poplatek za ukládání nebezpečných odpadů na skládky. Ten svou celkovou výší 6200 Kč nyní několikanásobně převyšuje obdobný poplatek v ostatních státech EU, což znamená zátěž pro český průmysl, ale i snahy obcházet výběr tohoto poplatku. Nyní se tak na skládky ukládá většina nebezpečných odpadů bez poplatku, což opakovaně kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Poslanecký pozměňovací návrh snižuje poplatek u nebezpečných odpadů na 2600 Kč a zpřísňuje podmínky pro jeho hrazení.

Ministerstvo životního prostředí vyhodnotilo poslanecký pozměňovací návrh k nakládání s odpady jako akceptovatelný s tím, že směřuje k řešení některých důležitých otázek stávajícího odpadového hospodářství v ČR.

Další pozměňovací návrhy

Mimo výše uvedené pozměňovací návrhy byly poslancům výboru pro životní prostředí doručeny návrhy subjektů zastupujících sběrny a zpracovatele druhotných surovin, které se věcně dotýkaly nastavení systému zpětného odběru elektrozařízení. Tyto návrhy si žádný z poslanců výboru nepřisvojil. Z pohledu ministerstva je třeba tyto návrhy jednoznačně odmítnout. Tyto pozměňovací návrhy obsahují zásadní koncepční změny, které významně proměňují stávající systém zajišťování povinností ve vztahu k elektrozařízením. Zcela nerespektují princip tzv. rozšířené odpovědnosti výrobců elektrozařízení ani princip fungování stávajícího systému zpětného odběru a zpracování odpadních elektrozařízení v České republice vycházející z nastavení evropské směrnice.

Dále je třeba odmítnout tvrzení těchto subjektů, že vládní návrh transpozice elektrosměrnice (sněmovní tisk č. 172) přináší do vymezení zpětného odběru elektrozařízení pocházejících z domácností a odděleného sběru elektroodpadu a stanovení okruhu osob oprávněných převzít tato elektrozařízení a elektroodpad zásadní změny. Vládní návrh novelizace pouze zpřesňuje stávající ustanovení zákona o odpadech. Již z platného znění zákona o odpadech vyplývá, že místa zpětného odběru a odděleného sběru jsou místa určená výrobcem a že elektrozařízení pocházející z domácností a elektroodpad smějí být sbírány pouze na těchto místech, případně přímo zpracovateli.

Usnesení č. 32 z 21. května 2014 naleznete na webové stránce.