Obnovitelné zdroje v Evropě porážejí jádro i uhlí. Česko jde však proti trendu

Větrné elektrárny loni pokryly téměř 14 % spotřeby elektřiny v Evropě, zhruba o šestinu více než v předchozím roce. Obnovitelné zdroje energie (OZE) ve výstavbě výrazně porážejí ostatní typy elektráren. Uvádí to závěry studie, kterou minulý týden publikovala Evropská asociace pro větrnou energii EWEA.Drtivý boom OZEOZE se loni podílely na kapacitě nově spuštěných elektráren v zemích Evropské unie 95 procenty. Ostatní elektrárny se prakticky nestavěly.Čerstvé statistiky a analýzy trhu za rok 2018 minulý týden publikovala EWEA.  Celkem bylo loni v Evropě postaveno 11 676 megawattů (MW) nových větrných elektráren.  S odstupem následují solární elektrárny (8000 MW), zdroje na biomasu (1100 MW), plynové (800 MW) a vodní elektrárny (400 MW). Větrné turbíny vyrobily celkem 362 terawatthodin (TWh) elektřiny. To odpovídá výrobě asi 23 temelínských elektráren. Pokryly tak 13,7 % spotřeby elektřiny v EU, o 2 procentní body více než v předchozím roce (11,6 %). Zeměmi s nejvyšším podílem větrné elektřiny v síti zůstává Dánsko (41 %), Irsko (28 %) a Portugalsko (24 %).OZE představují z pohledu investorů jasnou volbu. Jen loni do větrné energetiky investovaly 26,7 miliardy eur a do solárních elektráren dalších 10,4 miliardy (celkem za všechny obnovitelné zdroje to bylo 40 miliard eur - tedy více než jeden bilion korun).Česko ve výstavbě OZE zaostáváRozvoj zelené energetiky se však týká téměř výhradně zemí v západní polovině Evropy, zatímco v nových členských zemích Evropské unie se však větrné elektrárny téměř nestaví - hlavně kvůli zásahům ze strany státu.V Česku se loni postavilo jen 12 MW. V sousedním Rakousku, kde je podobný potenciál i hustota zalidnění, to bylo 230 MW. Každoročně tam větrné elektrárny přibývají asi patnáctkrát rychleji než u nás, takže jejich celkový instalovaný výkon činí 3 045 MW. Zhruba takový je i potenciál, který by v Česku mohl vzniknout do roku 2030. Ale v ČR stojí dnes větrných elektráren asi desetkrát méně, 320 MW. Hlavním důvodem zastavení rozvoje větrné energetiky v Česku je skutečnost, že větrné elektrárny nemají žádnou podporu - ani finanční, ani politickou - ani přesto, že jsou spolu s fotovoltaikami nejlevnějším zdrojem elektřiny vůbec. Politici místo toho svou pozornost upínají k novému jadernému bloku, který by vyráběl elektřinu za několikanásobně vyšší cenu.Sporný návrh klimaticko-energetického plánuTempo, jakým se budou obnovitelné zdroje energie v Česku rozvíjet v příštích letech, určuje Národní klimaticko-energetický plán. Jeho návrh v lednu  ministerstvo průmyslu odeslalo na konzultace na Evropskou komisi. Větrné elektrárny by podle tohoto návrhu měly přibývat jen asi dvojnásobným tempem oproti dnešku, kdy se dokončují jen připravené projekty z minula (tzv. reziduální projekty). Podobně malé fotovoltaiky určené pro vlastní spotřebu by se podle představ ministerstva měly rozvíjet asi desetkrát pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují instalační firmy.Důvodem, proč v Česku nové větrné elektrárny prakticky nevznikají, je, že tu nemají žádnou podporu - ani finanční, ani politickou. A to ani přesto, že jsou spolu s fotovoltaikami nejlevnějším zdrojem elektřiny vůbec. Nejvyšší státní úředníci se místo toho utápí v nekonečných diskuzích, jak zaplatit stamiliardy za násobně dražší elektřinu z nové jaderné elektrárny, řekl Martin Mikeska z Komory obnovitelných zdrojů energie. V podobně zalidněném Rakousku, kde je podobný potenciál jako v Česku, mají desetkrát víc větrníků a staví je asi patnáctkrát rychleji než v Česku. U nás nové projekty nevznikají a staví se pouze tzv. reziduální projekty, odsouhlasené v minulosti. Hlavním důvodem je, že v Česku větrné elektrárny nemají žádnou podporu - ani finanční, ani politickou, uzavřel Mikeska.