Pěkná slova, žádné činy: Plán Evropské komise pro chemický průmysl je pastí na naše zdraví i planetu

Evropská komise na začátku července 2025 představila Akční plán pro chemický průmysl, který má do odvětví nasměrovat miliardy eur. Ačkoliv slibuje dekarbonizaci a podporu v boji proti klimatické krizi, Arnika varuje, že plán v současné podobě postrádá klíčové ekologické a sociální podmínky a hrozí, že masivní finanční injekce pouze upevní stávající neudržitelný a toxický model výroby. ,,Evropa se nachází na křižovatce a bohužel to vypadá, že si vybrala špatnou cestu. Obávali jsme se, že plánované dotace budou jen bianko šekem pro znečišťovatele, a přesně to se stalo. Evropská komise podlehla tlaku průmyslové lobby a představila plán, který místo skutečné transformace nabízí jen kosmetické změny. Bez jasných závazků k detoxikaci a cirkulární ekonomice riskujeme, že miliardy eur z veřejných peněz skončí v kapsách akcionářů místo v inovacích pro zdravější planetu," říká Karolína Brabcová, odbornice na toxické látky z organizace Arnika. Plán Evropské komise sice obsahuje dílčí pozitivní kroky, jako je lepší vymáhání pravidel pro dovážené zboží, podpora inovací pro malé a střední podniky nebo slibovaný zákaz ,,věčných chemikálií" PFAS. Tyto kroky jsou však zastíněny zásadními nedostatky, které potvrzují obavy ekologických organizací v čele s Evropskou environmentální kanceláří (EEB). Největším zklamáním je, že veřejné dotace nebudou vázány na přísné ekologické či sociální podmínky. Pokračuje se v podpoře látek vyrobených z fosilních paliv, urychluje povolovací řízení pro obranné projekty s rizikem obcházení ekologických kontrol a prosazují se problematické technologie, jako je chemická recyklace a zachytávání a využívání uhlíku, které odklánějí pozornost a zdroje od skutečných řešení. Plán navíc neobsahuje žádná opatření, která by zastavila vývoz nebezpečných chemických látek zakázaných v EU do zemí globálního Jihu. Chemický průmysl přitom patří mezi největší průmyslové producenty skleníkových plynů a jeho emise CO? dosahují až dvojnásobku emisí z letectví. Jeho produkty, od všudypřítomných plastů po ,,věčné chemikálie" (PFAS), již kontaminují vodu, půdu, vzduch i lidské tělo. Tyto látky, obsažené i ve výrobcích denní spotřeby, jsou spojovány s řadou zdravotních komplikací, od hormonálních poruch až po rakovinu. Například znečištění evropských vod věčnými chemikáliemi PFAS je již tak závažné, že Francie zakázala v regionu nedaleko Basileje a Mulhouse (čítajícím 11 obcí s 60 000 obyvateli) pít kohoutkovou vodu těhotným ženám, dětem do 2 let či lidem s poruchami imunity.  Hladiny těchto látek zde překračují povolené limity až 4x a současně hodnoty těchto látek v krvi lidí zde žijících jsou také nadprůměrně vysoké. Paralelně s tím probíhá po Evropě řada soudních sporů s největšími producenty chemických látek. 11 manažerů ze společností Mitsubishi a ICIG byli začátkem července odsouzeni za znečištění pitné vody a půdy na ploše 200 čtverečních kilometrů z dnes již nefungující chemické továrny Miteni v Trissinu. Soud udělil tresty odnětí svobody až na 17 let a nařídil zaplacení odškodného ve výši více než 64 milionů eur regionu Veneto a italskému ministerstvu životního prostředí. Závod Miteni, který byl v provozu od roku 1968 do roku 2018, vypouštěl odpadní látky PFAS do vodních toků v oblasti mezi Vicenzou, Veronou a Padovou. Každá tuna vyrobených chemikálií tak přímo podkopává nejen naše úsilí o udržení globálního oteplování v bezpečných mezích, ale přispívá také k nárůstu civilizačních chorob, ztrátě biodiverzity a dalším ekologickým škodám Pokud se ovšem sníží energetická náročnost výroby toxických chemických látek a plastů například o polovinu i více, stále bude Evropa produkovat tuny toxických jedů a nerecyklovatelných plastů, které představují obrovské riziko pro planetu i lidské zdraví. Arnika proto požaduje, aby jakékoliv veřejné investice byly striktně vázány na detoxikaci výroby a výrobků, tedy na princip ,,safe and sustainable by design", kdy se nebezpečné látky vylučují už při navrhování produktu. Dále je nutné investovat do cirkulární ekonomiky, recyklace a omezování jednorázových plastů. Nedávná studie organizací Friends of the Earth a SOMO navíc ukázala, že petrochemické giganty jako BASF a TotalEnergies využívají většinu zisků na výplaty akcionářům, nikoli na investice do bezpečnější výroby. Bez jasných podmínek hrozí, že dotace poslouží jen ke greenwashingu. ,,Ukazuje se zde i pokrytectví české veřejné debaty o financování některých odvětví z peněz evropského rozpočtu. Zatímco konzervativní nebo populističtí politici neustále kritizují evropské dotace do obnovitelných zdrojů a ekologických opatření, subvence do chemického průmyslu zatím přešly bez povšimnutí a jakékoli kritiky smysluplnosti takového kroku," dodává Brabcová. Arnika proto apeluje na veřejnost i politiky, aby hlasitě požadovali podmíněné dotace. Nejde jen o ekonomickou, ale i etickou otázku - právo na životní prostředí bez toxických látek a na transparentní využití veřejných peněz musí mít přednost před zisky chemických korporací. Pro více informací prosím kontaktujte tiskového mluvčího Arniky, Luboše Pavloviče (lubos.pavlovic@arnika.org, +420 606 727 942).      Projekt je financován EU LIFE programem (LIFE22-GIE-HU-ToxFree LIFE for All/101114078) a Ministerstvem životního prostředí. Projekt prezentuje stanoviska spolku Arnika a nemusí nutně vyjadřovat oficiální postoj Evropské unie a dalších donorů.