V Dubaji začíná konference COP28, svět čelí nepříznivým klimatickým trendům

Osm let poté, co světoví lídři v Paříži oznámili přelomovou dohodu o snaze omezit globální oteplování, lidstvo stále nesměřuje k naplnění vytyčených cílů. Této skutečnosti budou čelit delegace z celého světa na nové klimatické konferenci OSN, která začíná ve čtvrtek v Dubaji. Přinést by mohla dohodu na postupném odklonu od fosilních paliv a vyjasnění plánů kolem fondu na odškodňování chudších zemí za dopady klimatických změn.

Jednání téměř 200 zemí světa o společném postupu v ochraně klimatu se konají po osmadvacáté, konference ve Spojených arabských emirátech tak nese zkratku COP28. Odhaduje se, že by se jí mohlo zúčastnit až 70.000 politiků, diplomatů, akademiků, aktivistů či podnikatelů, což by z ní činilo dosud největší setkání tohoto druhu.

Do Dubaje míří delegáti na konci roku, který se velmi pravděpodobně zapíše do dějin jako nejteplejší od počátku meteorologických záznamů. A objevují se i další signály o tom, že udržení globálního oteplování "výrazně pod dvěma stupni Celsia", což je cíl zakotvený v Pařížské dohodě z roku 2015, je čím dál nepravděpodobnější. Podle čerstvé zprávy OSN by oteplení při započítání aktuálně platných či diskutovaných opatření do roku 2100 dosáhlo 2,5 až 2,9 stupně oproti předindustriální éře, přičemž i nejoptimističtější scénář zahrnutý do analýzy dával jen 14procentní šanci naplnění 1,5stupňového cíle.

Během COP28 země OSN završí první "globální inventarizaci", tedy formální zhodnocení toho, jak si svět vede ve snaze omezovat emise skleníkových plynů, které oteplování klimatu způsobují. Výsledky procesu by se mohly promítnout do další várky klimatických plánů, které mají jednotlivé země v souladu s Pařížskou dohodou předložit do roku 2025.

Mnohé země světa v uplynulých letech deklarovaly, že chtějí dosáhnout stavu čistých nulových emisí, přičemž Evropské unie jako celek si jako termín pro tento cíl stanovila rok 2050. Skutečnost je však podle OSN taková, že globální produkce skleníkových plynů stále roste, zatímco globální oteplování již dosáhlo úrovně 1,2 stupně Celsia. Podle expertů lze katastrofální dopady klimatických změn odvrátit jen razantním omezováním využívání uhlí, ropy a plynu.

Loňská konference v Egyptě v tomto směru zásadní posun nepřinesla, letos se však podle deníku The New York Times rýsuje možná dohoda na nahrazení fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů. EU například prosazuje plán ztrojnásobit do roku 2030 kapacitu "čisté" energetiky, což v listopadovém společném prohlášení podpořily Spojené státy a Čína.

Ropný průmysl, který bude na COP28 pravděpodobně také silně zastoupený, je nicméně před začátkem konference silnější než kdy dřív, napsal web Politico. "Zisky rychle rostou. Výroba jde nahoru," shrnuje analýza aktuální vývoj. Globální dotace pro sektor fosilních paliv mezitím v loňském roce vyskočily na rekordních sedm bilionů dolarů (přes 150 bilionů Kč), uvedl v létě Mezinárodní měnový fond.

Vedle odklonu od fosilních paliv bude klíčovým tématem jednání v Dubaji vytvoření fondu pro odškodňování chudších zemí za dopady klimatických změn na jejich ekonomiku. Podle agentury AP vyjednavači před konferencí pracovali na prohlášení, které by vytyčilo základní cíle iniciativy a připravilo půdu pro její spuštění v roce 2024 pod dozorem Světové banky.

Příslib přelomového nástroje "klimatické spravedlnosti" byl hlavním výsledkem COP27. Cílem fondu je podpořit rozvojové země, které ke klimatickým změnám nepřispívají tolik jako ty bohaté, ovšem často jejich dopady pociťují silněji a nemají takové prostředky na adaptaci. Loni v Egyptě se delegace shodly především na principu, mnohé detaily o fungování fondu však zůstávaly nejasné.

COP28 potrvá nejméně do 12. prosince, při loňském ročníku se však jednání oproti původnímu plánu protáhla a nelze vyloučit, že se tak stane i letos. Konference oficiálně začíná ve čtvrtek, série vystoupení premiérů a prezidentů je na programu od pátku, kdy s úvodním projevem vystoupí britský král Karel III. Přesný seznam účastníků z řad světových lídrů nebyl do poslední chvíle jasný, podle médií se však nepočítá s osobní účastí vůdců dvou největších znečišťovatelů ovzduší, tedy amerického prezidenta Joea Bidena a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga.

Vedle jednání všech delegací bývají součástí klimatických konferencí i dílčí dohody uzavírané menšími skupinami zemí. COP26 konaná v roce 2021 například přinesla deklarace desítek zemí ohledně ukončení odlesňování a snižování emisí metanu. Deník The Washington Post ale tento měsíc napsal, že tyto sliby se zatím nepromítají do praxe a že některým aktivistům už se "zdánlivě nekonečným přílivem" podobných oznámení dochází trpělivost.

"Chodíme na tahle jednání a vidíme další slib a pak další slib," komentoval situaci Carlos Lopes, který vede organizaci African Climate Foundation podporující ekologickou transformaci v Africe. "A lidé ve skutečnosti neplní své závazky," dodal.

Alan Lexa