V Dubaji se ve stínu válek jedná o klimatu, šéf OSN chce konec fosilních paliv

V Spojených arabských emirátech (SAE) dnes pokračovala klimatická konference OSN (COP28), kde se zástupci více než 130 zemí snaží dohodnout na dalších opatřeních, která by zabránila ničivým dopadům klimatických změn. Na pořadu jednání, která se odehrávají ve stínu války na Ukrajině a konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás, dnes byly projevy vrcholných státníků, mezi nimiž byli například britský král Karel III., šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, indický premiér Naréndra Módí či japonský premiér Fumio Kišida. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že svět je stále daleko od splnění závazků na snižování emisí přijatých v roce 2015 v Paříži a vyzval k okamžitému ukončení spalování fosilních paliv.

Prezident SAE Muhammad bin Zajd Nahaján dnes jménem hostitelské země oznámil zřízení nového fondu s 30 miliardami dolarů (670,5 miliardami korun) na globální boj s klimatickými změnami. Ve čtvrtek státníci schválili podmínky fungování dalšího fondu, který má poskytnout finance chudším zemím nejhůře postiženým změnami klimatu, do nějž zatím rozvinuté země slíbily přispět 420 miliony dolarů (9,3 miliardy korun). Italská premiérka Giorgia Meloniová oznámila, že jihoevropská země do fondu přispěje 100 miliony eur (asi 2,4 miliardy Kč), dalších 15 milionů eur (asi 365 milionů Kč) slíbil dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Součet dosavadních oznámení ale podle expertů představuje mizivou částku ve srovnání s odhady ohledně peněz, které budou rozvojové země každý rok na klimatická opatření potřebovat. Podle nedávné zprávy OSN to může být až 387 miliard dolarů (8,6 bilionu Kč).

"Jsme velmi daleko od klimatických cílů stanovených v Paříži, ale stále ještě není pozdě," řekl shromážděným politikům Guterres, podle něhož musí svět dramaticky snížit emise skleníkových plynů, kompletně zastavit využívání fosilních zdrojů energie a přesunout se k obnovitelným zdrojům. "Modlím se z celého srdce, aby COP28 byla dalším skutečným bodem obratu," řekl britský král Karel III., který připomněl jednání klimatické konference v Paříži. Před osmi lety si tam světoví lídři stanovili cíl udržet oteplování "výrazně pod dvěma stupni" oproti předindustriální éře, lidstvo ale zatím podle expertů nepřijalo opatření dostatečná na to, aby tuto ambici naplnilo.

Na propastný rozdíl mezi rétorickými proklamacemi a skutečnými opatřeními pak podle komentátorů upozornilo například vystoupení britského premiéra Rishiho Sunaka. Ten sice v projevu řekl, že je ohledně výsledků jednání v Dubaji optimistický, zároveň ale na tiskové konferenci obhajoval rozhodnutí své vlády zmírnit opatření na snižování emisí. Konzervativní kabinet mimo jiné odložil plánovaný zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory.

Úspěchu jednání příliš nepomáhají aktuální válečné konflikty, které do určité míry zastiňují téma konference. Na okraj summitu se totiž odehrává řada dvoustranných schůzek, jejichž tématem klima není. Izraelský prezident Jicchak Herzog například hovořil s vůdcem SAE Muhammadem bin Zajd Nahajánem, přičemž přítomnost Herzoga nese nelibě Írán, jehož prezident kvůli tomu odmítl do Dubaje přijet. Ruská agrese vůči Ukrajině zase měla dopad na společnou úvodní fotografii. Kvůli přítomnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který je blízkým spojencem Moskvy, se odmítli vyfotit představitelé Litvy, Lotyšska a Polska.

Palčivé téma globálního oteplování ale účastníkům připomíná úmorné vedro, které v Dubaji panuje. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své nejnovější zprávě o stavu globálního klimatu ve čtvrtek připomněla, že letošní rok bude pravděpodobně nejteplejším v dějinách měření a že množství skleníkových plynů v atmosféře je na rekordní úrovni.

Na COP28 dnes odletěl také český premiér Petr Fiala, který na plénu promluví v sobotu. Novinářům řekl, že ČR podpoří deklaraci na ztrojnásobení světových kapacit jaderných zařízení do roku 2050, za kterou stojí 21 zemí, mimo jiné Francie, Švédsko, Spojené státy či Jižní Korea a Británie. Klimatická konference skončí 12. prosince. Očekává se účast až 70.000 vyjednavačů a státních představitelů, zástupců nevládních organizací, ekologů a novinářů.