Přínosem i škodlivostí hub nebo plísní se bude zabývat nový program AV ČR

Léčivými i rizikovými faktory hub pro lidské zdraví nebo životní prostředí se bude zabývat nový program MycoLife - svět hub, který financuje Strategie AV21 Akademie věd ČR (AV ČR). Vědci připraví také první česky psaný Velký atlas mikroskopických hub a budou monitorovat houby v ovzduší škol. Akademie věd to uvedla v tiskové zprávě. Program potrvá do roku 2028.

"Budeme hledat využití nových látek na léčbu rakoviny, neurodegenerativních onemocnění, antibakteriálních, antimykotických a antiparazitárních infekcí, které postihují lidi a rostliny," uvedl Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Zkoumat léčivý potenciál hub a sledovat a předcházet tomu ničivému jsou hlavní dva cíle programu. Houby podle vědců stále představují slibný zdroj nových léčiv, jejich chemické látky jsou stabilní a mají často široké spektrum účinků. Některé druhy hub se ale pěstují v laboratoři velice obtížně, uvedla akademie.

"Pěstování hub spočívá ve vytvoření takové směsi živin, která je pro růst daného druhu dostačující. U části hub tyto podmínky neznáme, takže je nelze v prostředí laboratoře pěstovat, či rostou pomalu a produkují jen málo přírodních látek," vysvětlil Kolařík.

Do projektu vědci zapojí i středoškolské studenty, kteří budou monitorovat houby v ovzduší šesti škol. Projekt nese název Monitoring kvality ovzduší v prostředí pražských škol. Důležitým výstupem bude podle AV ČR první česky psaný Velký atlas mikroskopických hub. "Bez mikroskopu a možnosti kultivace na agarových plotnách nemá běžný člověk možnost plísně spatřit v plné své kráse. Proto je naším cílem ukázat, jak plísně skutečně vypadají a vzdělávat laickou i odbornou veřejnost," řekl Kolařík.

Lékařské statistiky podle AV ČR ukazují, že se v Česku každý rok přiotráví houbami zhruba 300 lidí. Houby, potažmo plísně, můžou kromě léčby naopak kontaminovat například potraviny. Přísně se sleduje například aflatoxin, který patří mezi nejsilnější známé karcinogeny. Mikroskopické houby pak způsobují kožní či invazivní mykózy.

"Velkou hrozbou současnosti je migrace nových houbových patogenů, na které nejsme připraveni ani po stránce diagnostiky, ani léčby," uvedl Kolařík. Příkladem podle vědců může být šíření dermatofytů přenášených morčaty, kdy onemocnění způsobuje výrazné vyrážky zejména dětem. Odborníci by je normálně objevili až při epidemické fázi, kdy jsou tak rozšířené, že je jejich zastavení nemožné, uvedla akademie. "Průběžná epidemiologická studia tak umožní zachycení nového patogenu včas a vyvinout metody na jeho detekci a léčbu," řekl Kolařík.

Výzkumný program MycoLife začíná letos a potrvá do roku 2028. Plánuje propojit sedm pracovišť AV ČR a sedm dalších institucí včetně Univerzity Karlovy a zdravotnických zařízení. "Chceme zvýšit povědomí veřejnosti o rozmanitosti hub a jejich významu pro lidskou společnost. Osobně se těším na spolupráci odborníků s amatérskými mykology, kteří často tráví celou sezonu v terénu a sbírají unikátní houby," dodal Kolařík.