Prunéřov je politické, nikoliv ekologické téma

Ani poté, co byl řízením ministerstva životního prostředí pověřen Jakub Šebesta, není jasné, jak dopadne spor o elektrárnu Prunéřov.

O její modernizaci se strhla bitva, v níž jde mnohem více o politiku než o ekologii. To ostatně vyplývá i ze zprávy norské firmy DNV, objednané ministerstvem životního prostředí k posouzení prunéřovského problému.

Jaký je podle DNV rozdíl mezi méně dokonalou a asi o pět miliard korun levnější technologií, již pro Prunéřov prosazuje ČEZ, a dokonalejším "nadkritickým blokem," jenž by splnil kritéria nejlepší dostupné techniky vyžádané v EU při stavbě nových elektráren? Levnější elektrárna podle ČEZ by vypustila do ovzduší ročně o 205 tisíc tun kysličníku uhličitého více než nejlepší dostupná technologie, uvádí zpráva DNV. Jde jen o zlomek emisí CO2 v Česku, kde uniká ročně do ovzduší kolem 140 milionů tun tohoto skleníkového plynu.

"V té věci nejde o emise, ale o to, co dokáže prosadit v politice Strana zelených," shrnuje jeden z úředníků ministerstva životního prostředí. "Netušíme, jak to dopadne," dodává. Je však pravděpodobné, že ČEZ prosadí svou.

Slabé argumenty

Žádné ministerstvo nemůže ČEZ donutit, aby v Prunéřově vybudoval dokonalejší variantu elektrárny. Státní úředníci mohou jediné - neschválit studii vlivů na životní prostředí (EIA), bez níž se stavět nedá. "To bychom Prunéřov nemodernizovali vůbec, nevyplatí se to," říká technický šéf ČEZ Vladimír Hlavinka. ČEZ podle něho v takovém případě zdroj nechá dožít a v roce 2020, až přestane splňovat ekologické limity, jej zavře. Pro Severočechy by to byla nejhorší z možných variant. Jak praví posudek společnosti DNV, i levnější nedokonalá elektrárna by "ve většině faktorů" zlepšila životní prostředí. Další otázkou je, zda má ministerstvo pro zamítavý verdikt argumenty. Studii EIA na prunéřovský projekt posuzuje již dva roky. Verdikt mělo vydat v lednu. Pokud by úřad, jehož předchozího šéfa nominovala Strana zelených, měl pro zamítavé stanovisko nezpochybnitelné důvody, dávno by padlo. Jenomže ani studie DNV tomu neposkytuje dostatečnou oporu. Konstatuje, že pro jekt ČEZ "splňuje většinu požadavků" na nejlepší dostupné techniky, ale "vykazuje dvě odchylky" - nižší účinnost zdroje a více emisí.

To neznamená, že jde o zanedbatelný rozdíl. Nejlepší dostupná technologie však není v EU pro nové investice ve všech případech bezvýhradně povinná - úřady totiž mohou vzít v úvahu místní specifika. A tak aby na nepříliš jednoznačném základě mohlo ministerstvo sebevědomě vydat zamítavé stanovisko, musela by být u nás jasně nastavena přísná státní ekologická strategie, musel by být na použití nejlepších a také dražších technických řešení vyvíjen tlak politiků, odborné veřejnosti, úřadů i občanů. A to není.

Příliš silný ČEZ

Ve hře je navíc vliv ČEZ, největší a nejziskovější české firmy, která při obraně svých zájmů neprohrává - bez ohledu na to, kdo je zrovna u vlády. Uveďme jen pár příkladů.

Zdražovat elektřinu každoročně o deset i více procent začal ČEZ po roce 2003 za sociálních demokratů. Ostatně, právě ČSSD prosadila spojení ČEZ s distribučními firmami, čímž vznik tak velkého a vlivného hráče posvětila.

Pozice ČEZ neoslabila ani vytvořením vlády s účastí zelených. Topolánkův kabinet sice přijal program, který ČEZ nevyhovuje, tzn. zachování limitů na těžbu uhlí a stop jaderné energetice, jenomže i tak ČEZ prosadil posun limitů u svého lomu Bílina a začal chystat rozšíření Temelína. Martinem Bursíkem prosazená novela horního zákona, jenž směřoval proti zájmům těžařských firem včetně ČEZ, nebyla nikdy schválena.

Fischerova úřednická vláda se už formovala tak, aby to zájmy firmy ČEZ nenarušovalo. Když kabinet vznikal a hrozilo, že se ministrem financí stane Jaroslav Míl, kritik současného vedení ČEZ, rozjel se tvrdý lobbing a nápad byl rychle zapomenut. Jestli kdy ČEZ zaznamenal újmu, pak pouze loni na podzim, když v jeho sídle provedli razii bruselští antimonopolní úředníci. Prověrka, jež má posoudit, zda firma nezneužívá dominantní pozici na trhu, ovšem dodnes není ukončena.

Co dává firmě sílu? Peníze. Jenom loni odvedl ČEZ do veřejných rozpočtů 45 miliard korun. Další miliardy míří z firmy na charitu a různé veřejně prospěšné účely. Není náhodou, že v době vrcholícího sporu o Prunéřov ohlásil šéf ČEZ Martin Roman, že firma dá na podporu vědy pět miliard korun. Zrovna tak jako předloni, když byl ČEZ terčem kritiky kvůli drahé elektřině, rozjel program na podporu firem i rodin postižených krizí. Většině politiků tato situace nevadí. Je ostatně veřejným tajemstvím, že peníze z ČEZ, mířící oficiálně do veřejné sféry a na nejrůznější ušlechtilé účely, končí zčásti také ve firmách napojených na politické strany a politiky samotné.

"Kontakt ČEZ a veřejné sféry je do jisté míry nutný, stát má ve firmě 75% podíl a je jasné, že chce svůj majetek korigovat," říká Martin Kocourek z ODS, jenž zasedá v dozorčí radě ČEZ a je znám jako důsledný zastánce jeho zájmů. Podobně roli ČEZ vidí sociální demokraté, kteří na využití příjmů státu od ČEZ staví zčásti i svůj volební program. Jedinou politickou stranou, která vliv ČEZ kritizuje, jsou zelení. "Martin Roman si myslí, že je pánem tvorstva, alespoň v Česku. Chová se bez jakýchkoli limitů," prohlásil jejich expředseda Martin Bursík.

Zájmy průmyslníků

Ještě jeden důležitý faktor však nahrává ČEZ v kauze Prunéřov - význam chystané pětadvacetimiliardové investice pro český byznys.

Na obranu projektu podle plánů ČEZ se staví Svaz průmyslu a dopravy, podle nějž je ve hře práce pro 300 dodavatelských firem s více než tisícovkou zaměstnanců. "Odkládání rozhodnutí o EIA na Prunéřov působí škody dodavatelům, kteří v dnešní situaci zakázky naléhavě potřebují," píše se v pátečním prohlášení Svazu. I hlasy průmyslníků budou mít před volbami velkou politickou váhu - zaměstnanost je jedním z nejdůležitějších témat v předvolební kampani.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
S přispěním Jany Sotonové

Prunéřov v číslech

25 mld.
korun jsou odhadované náklady na modernizaci uhelné elektrárny Prunéřov II, pokud projde varianta ČEZ.

25 let
O tolik se má po modernizaci prodloužit životnost elektrárny. Na stejnou dobu zbývají i zásoby v přilehlém lomu Libouš.

18.
nejšpinavější elektrárna v Evropě, nelichotivé umístění pro Prunéřov. Elektrárna byla už v 90. letech modernizována.

205
tisíc tun emisí CO2 ročně by podle studie firmy DNV ušetřilo použití nejlepší dostupné technologie pro řešení, které plánuje ČEZ.