zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropané žijí o pět let déle oproti roku 1980

17.03.2013
Zdraví
Evropané žijí o pět let déle oproti roku 1980

Světová zdravotnická organizace srovnala data z 53 evropských zemí. Evropané žijí déle, ale rostou rozdíly mezi zeměmi i skupinami lidí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) včera zveřejnila ojedinělou zprávu o stavu zdraví Evropanů. Vyplývá z ní, že sice roste očekávaná délka života, ale Evropané rychle stárnou a nejčastěji umírají na nemoci spojené s oběhovým systémem.

Podobnou souhrnnou zprávu o stavu zdraví Evropanů vydává WHO jednou za tři až čtyři roky a jejím základem jsou data, která dostává z 53 zemí včetně bývalého Sovětského svazu.

"Ve zdraví se za poslední desetiletí udělalo hodně pokroku, ale za jistou cenu. Rozdíly mezi muži a ženami, zeměmi a různými skupinami populace jsou obrovské," řekla Claudia Steinová, ředitelka výzkumu WHO.

Riziko dřívějšího úmrtí a příčina řady nemocí souvisí s faktory, jako je kouření (třetina Evropanů kouří), s alkoholem, což je problém především východní části kontinentu, a se znečištěním ovzduší. Nejvíce znečištěný vzduch mají obyvatelé Turecka, Bosny a Hercegoviny a Bulharska, nejméně naopak Islandu, Finska a Irska.

Zajímavé zjištění je, že posledních dvacet let se zvyšuje úmrtnost způsobená přenosnými nemocemi. Odborníci varují především před AIDS a tuberkulózou, která sama způsobuje 40 % těchto úmrtí. Souvisí to také s tím, jak roste odolnost virů a bakterií vůči lékům. Pokud jde o výskyt nemoci AIDS, evropský průměr vysoce překračují Ukrajina a Estonsko s tím, že data z Ruska nebyla dostupná.

Velkou část zprávy věnují její autoři debatě o správném zpracování získaných dat o zdraví obyvatel při vytváření politiky v jednotlivých státech. I vlivem krize totiž v mnoha, zejména chudších evropských zemích klesají výdaje na zdravotnictví a stále více se debatuje o efektivitě zdravotních systémů.

Kdo platí

23 % NÁKLADŮ

na zdravotní péči vydá v průměru Evropan přímo z vlastní kapsy, tedy mimo jakýkoli systém zdravotního pojištění nebo vládní náklady. Tento podíl se dramaticky liší v jednotlivých zemích, od 5,7 % (Nizozemsko) do 79,5 % (Ázerbájdžán). Z členů EU se platí přímo nejvíce na Kypru (50 %).

Česko je v tomto srovnání s podílem pod 20 % mezi Rakouskem a Norskem.

Rostoucí zdravotní nerovnost, tedy přístupnost a náklady na zdravotní péči, označuje zpráva WHO za hlavní zdroj obav z budoucího vývoje.

Délka života

76 LET
je průměrná očekávaná délka života rodilého Evropana. Za posledních třicet let vzrostla očekávaná délka života Evropanů o pět let.

Dramatický rozdíl je mezi muži a ženami. Pro ženy je to 80 let, pro muže 72,5 roku. V některých zemích východní Evropy žijí ženy až o 12 let déle.

Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou velké a v 80. letech minulého století se začaly sbližovat. Vlivem změn ve východní části Evropy po roce 1990 se začaly zase oddalovat, ale od roku 2006 mají tendenci se opět sbližovat. Jinými slovy, očekávaná délka života Východoevropanů se v posledních letech prodlužuje.

Stárnutí

15 % MÁ VÍCE NEŽ 65 LET
Nejrychleji rostoucí věkovou skupinou Evropanů jsou pětašedesátníci a starší. Nyní tvoří patnáct procent, v roce 2050 mají tvořit čtvrtinu evropské populace. Počet obyvatel kontinentu se bude v blízké budoucnosti pohybovat stále kolem 900 milionů.

K tomu přispívá i nízká porodnost, která podle WHO klesla pod 1,75 dítěte na ženu. Zvláště nízká je porodnost ve východoevropských státech.

Vzrostla migrace. 73 milionů, tedy osm procent populace, jsou migranti. Ženy tvoří 52 % utečenců a většina z nich jsou mladí lidé.

Příčina úmrtí

80 % ÚMRTÍ
způsobují v Evropě nepřenosné nemoci jako různá srdeční či nádorová onemocnění.

Polovinu z toho způsobují onemocnění oběhového systému, tedy srdce a cév, s větším podílem mužů.

Na druhém místě jsou nádorová onemocnění s podílem 20 procent.

Třetí nejčastější příčinou úmrtí jsou vnější příčiny jako různá zranění nebo otrava.

Více než 70 % úmrtí nastává po dosažení věku 65 let. Smrt v mladším věku označuje WHO jako předčasnou a její nejčastější příčinou jsou onemocnění oběhového systému - tedy různé srdeční potíže - či spojená s vysokým tlakem.

AUTOR: Martin Ehl
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí