zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropu čeká boj o zelená procenta

03.01.2014
Energie
Politika
Evropu čeká boj o zelená procenta

Do června má být jasno ohledně energetické a klimatické strategie unie do roku 2030. Názory členských zemí se ale zásadně rozcházejí.

Střechy poseté solárními panely, větrné turbíny na každém kopci, všechny domy přinejmenším v nízkoenergetickém standardu. Elektřina je drahá, což těžký průmysl vyhnalo mimo Evropu, ale alespoň můžeme mít dobrý pocit, že neurychlujeme proces klimatických změn. Ptáte se, kde jsme se to octli? Právě takhle vypadá jeden scénář budoucnosti evropské energetiky. Druhý zase zhruba takto: elektřinu vyrábíme nejen z obnovitelných zdrojů, ale i v jaderných a plynových elektrárnách. Uhlí se dostává zpět do hry díky zachycování a ukládání spalin. Tržní prostředí dále funguje a po prvotním růstu se podařilo cenu elektřiny stabilizovat.

Budoucnost evropské energetiky na několik desetiletí dopředu určí jednání ministrů evropských vlád, které se má konat ve druhé polovině března v Bruselu.

Z obou stran padají silné argumenty i varování před temnou budoucností. "V sázce není nic menšího než řecký scénář, tedy rychlá deindustrializace, ztráta průmyslového know-how a následně pád do opravdové chudoby na dlouhá léta," varuje manažer Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Ekologičtí aktivisté naopak varují, že navržené cíle do roku 2030 nejsou dostatečné. A nejen oni. "Abychom zabránili růstu průměrné teploty na Zemi o více než dva stupně, je nutné do roku 2030 snížit emise o 80 procent," uvedl loni v prosinci Kevin Anderson, profesor manchesterské univerzity se specializací na změny klimatu. Není pravděpodobné, že se na tak razantním snižování emisí oxidu uhličitého členské státy Evropské unie shodnou. Tady pravděpodobně projde návrh Evropské komise, která chce emise v roce 2030 snížit o 40 procent oproti výchozímu stavu z roku 1990.

Takový cíl je pro země střední a východní Evropy včetně Česka poměrně výhodný. V roce 1990 ještě dobíhalo neefektivní socialistické hospodaření s energetickými zdroji, což s sebou neslo vysoký objem emisí.

Na březnovém jednání lze naopak očekávat ostrý střet v otázce dalšího zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na krytí energetické spotřeby evropských zemí. Nejsou to zdaleka jen Češi, kdo si dává do souvislosti rozmach obnovitelných zdrojů a vysoké ceny elektřiny.

Na jedné straně bude tvrdé jádro Evropské unie, tvořené hlavně Německem, Rakouskem a Belgií. Tato skupina se pokusí protlačit závazný cíl pro podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030, a to na úrovni nejméně 30 procent.

Česko naopak patří spolu s Británií, Polskem a Rumunskem do tábora "skeptiků k zelené". Ti požadují, aby každý měl právo vybrat si vlastní cestu, jak emise snížit. Tedy nejen s pomocí energetické efektivity a zelených energií, ale také s využitím nových jaderných bloků, přechodu od uhlí k plynu či s pomocí technologie zachytávání a ukládání emisí.

Tvrdé jádro versus periferie

Kritici dalšího navyšování "zeleného procenta" mohou na svoji stranu získat také státy jižní Evropy, které dnes tíží zcela jiné problémy než ekologie. Jejich prioritou je hlavně nastartovat ekonomiku a obrátit trend stěhování průmyslové výroby do zahraničí.

Velmi kriticky se k návrhu bruselských úředníků loni vyjádřil portugalský úřad pro energetiku a geologii. "Neměli bychom přehlížet otázku konkurenceschopnosti Evropy v globálním měřítku. Ambiciózní energetické a klimatické cíle nesmějí vést k tomu, že se obětujeme za všechny," uvedli Portugalci.

Dosažení shody nebude zdaleka tak snadné jako v letech 2007 a 2008, kdy poměrně hladce prošel návrh na 20procentní podíl obnovitelných zdrojů a 20procentní snížení emisí skleníkových plynů i energetické náročnosti do roku 2020. Krátce poté zasáhla Evropu globální ekonomická a finanční krize, a priority řady zemí se změnily.

Do rozhodování o budoucí podobě energetické politiky unie se snaží zapojit i šéfové velkých energetických koncernů. Dvanáct z nich se spojilo do jakési "Energetické internacionály", která lobbuje za zavedení jediného cíle do roku 2030. "Shodujeme se na tom, že Evropa potřebuje jeden závazný, férový a ambiciózní cíl, a sice snižování emisí oxidu uhličitého," uvedl ředitel útvaru evropská agenda v ČEZ Ivo Hlaváč.

Sdružení, do kterého vedle ČEZ patří třeba E.ON, GDF Suez, RWE či Enel, volá po odbourání dotací pro zelené energie. Právě ty totiž vytěsňují z trhu nedotované uhelné a plynové elektrárny a současně srážejí cenu tržní složky elektřiny dolů.

Pokud projde závazný cíl pro obnovitelné zdroje do roku 2030, ostatní elektrárny budou degradovány do pozice záložních či vyrovnávacích zdrojů a postupně budou odstavovány. Volný trh s energiemi odumře, prostor obsadí dotované zelené energie. Šéfové energetických firem též varují před poklesem kvality dodávek elektřiny - tedy před častými výpadky.

Stejně tak je v Bruselu aktivní jiná skupina podniků, která naopak volá po stanovení povinných procent zelené energie k roku 2030. Mezi lídry tohoto seskupení patří dánský výrobce větrných elektráren Vestas a francouzský koncern Alstom. Jedná se tedy hlavně o firmy zcela nebo částečně podnikající v oboru obnovitelných zdrojů.

Silný vliv mají v Evropské unii také ekologické organizace sdružené v síti Climate Action Network Europe. Ekologičtí aktivisté volají po 60procentním snížení emisí skleníkových plynů, 50procentním cíli pro energetické úspory a 45procentním podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny.

Také tento tábor má po ruce pádné argumenty včetně ekonomických. Docházející fosilní paliva budou zdražovat, náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů naopak v čase klesají.

Cíle závazné, možná dobrovolné

Rozhodování ohledně energetické strategie přesto nebude snadné. Evropský parlament a poté i ministři členských zemí se loni nedokázali shodnout ani na tak zdánlivě jednoduché věci, jakou je omezení podpory pro kapalná biopaliva první generace.

Výsledkem náročných vyjednávání může být kompromis blízký současnému postoji umírněných zemí typu Francie a Finska. Cíl pro snižování emisí skleníkových plynů k roku 2030 by byl povinný, zatímco podíl zelené energie by zůstal jako doporučení.

V této souvislosti není bez zajímavosti, že přístup české vlády nepatří k nejradikálnějším. Poláci a Rumuni například odmítají stanovit jakékoli závazné cíle až do doby, než se k omezování emisí zavážou velké mimoevropské ekonomiky. Tedy hlavně Čína, Spojené státy nebo Japonsko. Pokud zůstane Evropa v tomto procesu osamocena, zaplatí za to ztrátou průmyslové výroby a ekonomickým úpadkem.

Zatímco Evropané řeší, jak emise snížit, rozvíjející se ekonomiky stavějí uhelné elektrárny jako o závod. Portál Sourcewatch.org uvádí, že v Indii se ve fázi výstavby, přípravy či prvotních úvah nachází 386 těchto elektráren, které po dokončení vypustí do ovzduší 2,6 miliardy tun oxidu uhličitého.

Velmi podobné plány jako Indové mají v oblasti uhelné energetiky také Číňané. Jen pro srovnání: všech 11 tisíc velkých zdrojů znečištění v Evropské unii produkuje okolo 1,9 miliardy tun oxidu uhličitého za rok. Ani odstavení všech uhelných kotlů v EU by tak nedokázalo vykompenzovat očekávaný nárůst emisí v Asii.

AUTOR: David Tramba

Napínavé první pololetí:

22. ledna
Evropská komise má zveřejnit návrh energetické strategie do roku 2030.

4. března
Návrh projednají ministři členských zemí s odpovědností za energetiku.

20. až 21. března
Rozhodující hlasování premiérů zemí EU o budoucnosti energetiky.

červen
Na závěr řeckého předsednictví EU má být zveřejněna konečná podoba dokumentu.

Co navrhla Evropská komise v loňské pracovní verzi "Zelené knihy"

  • - závazek snížit emise skleníkových plynů o 40 procent do roku 2030
  • - tohoto cíle dosáhnout s pomocí růstu výroby energie z obnovitelných zdrojů, vyšší energetické účinnosti a modernější energetické infrastruktury
  • - podíl obnovitelných zdrojů na pokrytí energetických potřeb EU má dosáhnout 30 procent
  • - navýšení investic do modernizace energetického systému
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
1. 2021
19.1.2021 - Seminář, školení
Liberec, hotel Centrum Babylon
INISOFT s.r.o.
20
1. 2021
20.1.2021 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Olomouc, Clarion Congress
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Hotel Globus
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí