Ředkvičky jsou oblíbená a zdravá kořenová zelenina, příbuzná s ředkví. Pěstují se jako pochoutka, mají malé, chutné a křehké bulvičky s mírně štiplavou chutí.
Existují v mnoha druzích, lišících se velikostí, palčivostí, tvarem (oválným nebo kuželovitým), barvou slupky (červenou, červenobílou, bílou a černou). Rychle dozrávají (4-6 týdnů).
Jsou bohaté na vlákniny, které podporují střevní peristaltiku. Tím pomáhají k rychlejšímu vylučování jedovatých, škodlivých látek, odstraňují zácpu a ochablost střev. Mají velmi mnoho kyseliny listové (důležitá pro růst a nervy) a vitaminu C (pro imunitní obranu a mentální zdraví). Ředkvičky jsou vhodným dodavatelem selenu (rovněž nezbytný pro imunitní systém), který chrání tělesné buňky před volnými radikály.
Ředkvičky podle jedné verze pocházejí ze zemí Blízkého Východu, odkud rychle ovládly Středomoří. Jiní autoři tvrdí, že se původně pěstovaly v Číně a Japonsku. Dnes se sklízejí po celý rok v mírném pásu Evropy i Ameriky.
Ředkvičky mají příznivý vliv na zdraví, obsahují vysoce kvalitní utišující a léčivé látky. Na ochranu proti škůdcům produkují hořčičné oleje, které v lidském organismu působí antibakteriálně a antimykoticky: na jazyku, na sliznici patra, v žaludku a střevě loví bakterie i plísně a ničí je. Pomáhají tak předcházet bakteriemi vyvolanému nadýmání a průjmům, podráždění střev i vážnějším střevním onemocněním. Ředkvičky rozpouštějí hleny, čistí nosohltan, dezinfikují sliznice a preventivně působí proti infekcím. V lidovém léčitelství se odpradávna používaly jako prevence proti tvorbě žlučových, ledvinových a močových kaménků. Jsou nízkokalorické, obsahují málo tuku, a proto je lze využívat ke snižování nadváhy.
Ředkvičky mohou být kontaminovány dusičnany z hnojiv, které se působením slin a žaludečních šťáv mění na nebezpečné jedovaté dusitany, působící rakovinotvorně. Je proto jistější nakupovat bioředkvičky, a to především při vyšší spotřebě (nad 100 g denně).
ZDROJ: www.vseovareni.cz, kráceno
