Objev českých vědců
Zvláštní skupinu představují hydrogely citlivé na okolní podněty, například na změnu teploty či pH. Vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vyvinuli vysoce porézní
hydrogely, které extrémně rychle reagují na vnější podněty velkou změnou objemu. Pro představu: při teplotě 30 stupňů je hydrogel ve své standardní gelovité konzistenci. Při zvýšení teploty nad 35 stupňů ve vodě během pár sekund několikanásobně nabobtná. Gely, které by tak rychle dokázaly měnit objem, dosud nebyly popsány. Za své unikátní schopnosti vděčí
nanočásticím, které strukturu gelu zpevňují a stabilizují jeho póry. V budoucnu najdou uplatnění v
biomedicíně jako materiály cíleně uvolňující léčiva nebo jako tzv. umělé svaly. Na jejich použití v praxi si však budeme muset ještě několik let počkat.
Slavní předci, neslavná minulost
Ústav makromolekulární chemie byl založen před padesáti lety. Jeho prvním ředitelem byl
Otto Wichterle, vynálezce silonu, hydrogelů a především měkkých kontaktních čoček, které dnes nosí miliony lidí na celém světě. Legendární je jak jeho odlévací stroj sestavený z dětské stavebnice Merkur, tak i neblahý osud vynálezu, kterého se v sedmdesátých letech tehdejší Československo vzdalo, a přišlo tak o miliardy korun. Na výzkum profesora Wichterleho navazují i některé současné projekty
Ústavu makromolekulární chemie, zejména objev hojivého gelu
Hemagel. Do struktury poly-2-hydroxyethylmetakrylátu, stejného materiálu, který stojí za vznikem měkkých kontaktních čoček, vědci zabudovali lapače volných kyslíkových radikálů. Vznikl tak unikátní gel výrazně urychlující hojení ran.
Výzkum pro lidstvo
"Při jednom z výzkumů jsme se zabývali chemickými procesy v oku, které je popálené intenzívním UV zářením. Naměřili jsme přitom velké koncentrace právě volných kyslíkových radikálů. Zkusili jsme vytvořit kontaktní čočku, která obsahovala lapače těchto radikálů. A ona dokázala oko velmi rychle vyléčit," popsal vznik Hemagelu jeden z autorů patentu Ing. Jiří Labský, CSc. Odtud byl jen krok k použití nové účinné látky i na jiné druhy poranění. Volné kyslíkové radikály se totiž masivně uvolňují všude tam, kde je organismus poškozen a kde probíhá zánětlivý proces. Hemagel dokáže vznikající volné radikály velmi účinně vázat, a tím snižuje bolestivost, urychluje hojení a potlačuje vznik strupů a jizev. Je účinný i na jinak velmi těžko léčitelná poškození kůže, jako jsou proleženiny nebo bércové vředy.
Biomedicínskému uplatnění polymerních hydrogelů se hodlá Ústav makromolekulární chemie věnovat i nadále. "Na dalším výzkumu polymerů pracujeme i nyní a pevně věřím, že Hemagel je jen prvním v řadě úspěšných projektů," doplnil RNDr. František Rypáček, CSc., ředitel Ústavu makromolekulární chemie.
ZDROJ: AV ČR, www.inovace.cz
