Poškození v CHKO

Pro které činnosti platí zákaz nevratně poškozovat půdního povrch v chráněných krajinných oblastech?

Podle § 26 odst. 2 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je na území první zóny chráněné krajinné oblasti (CHKO) zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby a podle § 26 odst. 3 písm. a) tohoto zákona je na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti zakázáno hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu.

Pod pojem ,,hospodaření na pozemcích" je třeba podřadit veškeré nakládání s pozemky mimo zastavěné území obcí, u nichž připadá v úvahu použití intenzivních technologií, především činnosti výslovně uvedené ve výše citovaném ustanovení. Také využití pozemku k umístění a výstavba staveb je takovým zakázaným hospodařením s pozemky.

Přestože na území II. zóny CHKO není zákonem zakázáno paušálně umisťování a povolování staveb, nesmí při jejich realizaci však docházet k činnostem či dopadům těchto činností, jež jsou při hospodaření podle § 26 odst. 3 písm. a) zákona zakázány. Ani umisťování staveb ve II. zóně CHKO tedy není zcela bez omezení.

K nevratnému poškození půdního povrchu může dojít nejen při opakující se podnikatelské činnosti, ale i při činnosti jednorázové nepodnikatelské. Proto pojem ,,hospodaření na pozemcích" je třeba vykládat tak, že zahrnuje jakékoliv nakládání s pozemkem.

Lze-li v souvislosti se zamýšlenou stavbou předpokládat, že dojde k terénním úpravám značného rozsahu, k poškození půdního povrchu nebo ke změně vodního režimu, pak taková výstavba představuje zakázané hospodaření s pozemkem tak, jak je uvedeno v § 26 odst. 3 písm. a) zákona. Správa CHKO by v takovém případě neměla udělit souhlas s umístěním stavby.

Autor: Mgr. Eva Mazancová