Do Kazachstánu letí čtyři hřebci Převalského

Praha 31. května (ČTK) - Další čtyři koně Převalského dnes zamíří do Kazachstánu, jedná se o třetí cestu ohroženého druhu do této země. Letí čtyři hřebci, poprvé do transportu Zoo Praha nezařadila klisnu. Po adaptaci na podmínky v Kazachstánu mají koně žít ve volné přírodě. Do oblasti Zlatá step dnes odletí armádním letounem CASA, do něhož zaměstnanci zahrady koně v kontejnerech naložili. Letadlo se pak vrátí pro čtyři koně do Berlína.

Pražská zoo chce do oblasti stepí Altyn Dala postupně převézt zhruba 40 koní Převalského, s transporty do Kazachstánu začala v roce 2024. Dříve koně uváděla zpět do přírody na východě a západě Mongolska.

Podle kurátorky kopytníků pražské zoo Barbora Dobiášová letí dnes hřebci Willi, Amadeus, Victor a Claudius. Transport je pro ně náročný. S mezipřistáními v Istanbulu a Baku by koně měli přistát v kazašské Astaně v pondělí ráno. Z tamního letiště pojedou na nákladních autech do Zlaté stepi.

Podle náměstkyně pražského primátora Jany Komrskové (Piráti) v transportu poprvé není žádná klisna. "Důvody jsou jednoduché. V Kazachstánu bude ZOO Praha realizovat novou populaci, je potřeba, aby chov byl variabilní, odolný a životaschopný," řekla Komrsková. Dobiášová označila populaci koní Převalského v Kazachstánu za zatím křehkou. Stádo tvoří zpravidla podle údajů zoo jeden hřebec a až 25 klisen.

Kazachstánský velvyslanec Kajrat Abrachmanov řekl, že projekt v Kazachstánu je úspěšný, vědecký přínosný, pomáhá vzájemným vztahům a Kazachstán za něj partnerům včetně české armády, která koně přepravuje, děkuje. Koně podle velvyslance v Kazachstánu obývají asi 5800 hektarů velkou plochu.

Transporty se odehrávají obvykle v červnu a v červenci. Loni hřebec Wisky dokázal uniknout při transportu na kbelské letiště i poté běhal na Pražském okruhu, kdo ho odchytili pracovníci pražské zoo spolu s policií.

Úspěchy transportů do Kazachstánu byly nejprve střídavé, a to zejména kvůli tamnímu drsnému klimatu, v němž teploty kolísají mezi minus a plus 40 ° C. Na změnu prostředí se lépe adaptují mladší jedinci. Aby byla introdukce dlouhodobě úspěšná, je třeba co nejvíce omezovat genetickou příbuznost koní. Proto pocházejí z různých zoologických zahrad.

Po transportu pracovníci zoo vypustí koně do takzvaných aklimatizačních ohrad, a to hřebce a klisny zvlášť. Do volné přírody je pak vypustí zhruba po roce.

O záchranu koní Převalského se zasloužil hipolog a lékař František Bílek, který tři koně koupil ve 20. letech 20. století v Německu. Po vzniku pražské zoo věnoval zakladatelský pár jejího chovu, hřebce Aliho a klisnu Minku.

Kůň Převalského z přírody vymizel koncem 60. let minulého století, populace v lidské péči ale umožnila reintrodukci druhu nejprve do Číny a pak do Mongolska. V pražské zoo a v její chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově se narodilo přes 260 hříbat. Celkem je v evropském chovném programu podle dřívějších informací asi 830 koní Převalského, další jsou mimo tyto programy.