Čtvrtek, 25. července 2024

Čínu mají z problémů vytáhnout aeroměsta

Budujeme nové město pro 2,6 milionu obyvatel...

Čínu mají z problémů vytáhnout aeroměsta

Tady, co teď stojíte, bude například na konci roku vodní nádrž, říká Čang Jü-čchin z plánovacího úřadu čínského města Čeng-čou a ukazuje na volnou plochu pokrytou hlínou, na niž zrovna dělníci skládají jeřábem z auta železné dílce. "Dole dvacet metrů pod námi se staví metro a támhle bude letištní terminál, šest podzemních pater a čtyři nad zemí," dodává s poukazem na železnou konstrukci, po které se pohybují dělníci.

V Čeng-čou, přesněji řečeno 25 kilometrů jihovýchodně od samotného Čeng-čou, metropole nejlidnatější čínské provincie Che-nan, se staví první a největší z čínských "aeroměst". Co si pod tím představit?

Čínská vláda plánuje postavit v příštích letech zhruba desítku obřích měst, jejichž ekonomickými centry mají být právě letiště. Cílem je zastavit zvětšování měst v pobřežním pásu Číny, zastavit příliv lidí z venkova do měst, jako je například Šanghaj či Kanton, a přesměrovat je do vnitrozemí, třeba právě do Čeng-čou.

Číňané přirozeně stále odcházejí z venkova do měst za výdělky a uplatněním. Před třemi lety byly podle oficiálních statistik v průměru příjmy na venkově více než třikrát nižší než ve městech, skutečný rozdíl je ale zřejmě mnohem větší. Růst mezd v pobřežních městech, které už dosahují úrovně některých zemí v Evropě, přitom ohrožuje čínskou konkurenceschopnost. Čína přestává být továrnou na levné zboží a konkurují jí Vietnam, Barma, ale i Indie.

Ve městech ve vnitrozemí jsou mzdy nižší, a tak by jejich růst dovolil Číně zůstat stále výrobcem levného zboží. Problém je ovšem v tom, že výrobci dávají přednost pobřeží kvůli dopravě po moři. To má nyní vyřešit - alespoň pokud jde o menší výrobky, například mobilní telefony nebo elektronické součástky - doprava vzduchem. I proto mezi lety 2011 a 2015 čínská vláda naplánovala výstavbu 82 nových letišť a čínští představitelé mluví o "ekonomice založené na letištích".

Trumfnout Západ

"Speciální ekonomická zóna Čeng-čou, známá pod zkratkou ZAEZ, je první vládou schválenou letištní ekonomickou zónou. Jejím cílem je posílit ekonomický rozvoj čínského vnitrozemí," vysvětluje Čang Jü-čchin. Nyní, necelé dva roky po jejím založení, tu funguje několik zahraničních firem.

Například tchajwanský Foxconn má v této bezcelní zóně o rozloze desítek čtverečních kilometrů několik obřích bílých hal podobných stanům. Vyrábí v nich mimo jiné telefony iPod pro Apple. Podle týdeníku The Economist tu zaměstnává 200 tisíc lidí.

Okolo jsou další obří třípatrové šedočerné budovy, jež patří dalším výrobcům elektroniky, jako jsou IBM či Decaview. Podle místních představitelů v ZAEZ vzniká zhruba jedna devítina všech na světě vyrobených mobilních telefonů.

Celkové HDP dosud nedokončeného "letištního města" bylo loni údajně asi 32 miliard jüanů, tedy přes 140 miliard korun, a s navazujícími provozy prý ještě vyšší. Do konce roku má být dokončena další část letiště s novými přistávacími drahami, kterých bude nakonec pět; do roku 2025 má vzniknout celkem osm průmyslových parků.

"Město bude rozděleno na čtvrti různých účelů - obytné, logistické a výrobní -, je tu plánováno hodně zeleně a vše bude ekologické," tvrdí Čang nad obřím, zhruba dvacet krát osm metrů velikým modelem města v administrativní budově celé zóny. Lidem prý letadla nebudou vadit, budou startovat severojižním směrem, takže hluk půjde jen do logistické čtvrti, a ne do těch obytných. I když, pravda, blízko drah budou také kancelářské budovy a nedaleko i byznyscentrum. Už zde přistávají letouny 36 leteckých společností a míří sem stroje ze 185 měst.

Ambice na dluh

Mnohé čínské provincie však nepotřebují "letištní města", varoval v časopise The Economist Wang Tchao z pekingského think-tanku Carnegie-Tsinghua Center for Global Policy. Podle něj při stavbách těchto měst vznikají obří dluhy, náklady rostou kvůli prodlužování termínů a hlavní roli v plánování nehrají ekonomické úvahy, ale často ambice provinčních vlád, které chtějí zvýšit svoji prestiž a také místní HDP. Podle růstu ekonomiky jsou pak šéfové provincií hodnoceni v Pekingu. Otázkou také je, proč draze přepravovat některé výrobky letecky, když se v Číně rychle staví železnice.

Čang oponuje, že v Čeng-čou zpoždění nehrozí a nové město se vyplatí. I když podle hongkongského deníku South China Morning Post bylo dosud v ZAEZ jen do staveb investováno okolo 40 miliard jüanů, v přepočtu přes 160 miliard korun.

"Každý den tu nepřetržitě na rozšíření letiště ve třech směnách pracuje 6700 až 10 tisíc dělníků a do konce roku bude hotova druhá fáze," říká. Firmy ve městě budu produkovat hi-tech výrobky, které lze přepravit vzduchem. Jak ale uvedl ekonom Wang, projekt bude ziskový jen v tom případě, že se nebudou počítat jen přímé ekonomické výnosy "leteckého města", ale také jeho příspěvek k ekonomickému rozvoji celé okolní oblasti.

Tím je míněno například to, že přes místní letiště má proudit od roku 2030 ročně 70 milionů pasažérů, což je stejně jako nyní na londýnském Heathrow, a pět milionů tun nákladu, tedy třikrát více než na Heathrow. A značná část z nich bude pocházet z provincie Che-nan.

AUTOR: Marek Hudema
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Od našeho zpravodaje z Číny

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů