Náměstek V. Smrž jednal v Lucemburku s evropskými ministry ŽP o obchodování s emisemi i udržitelném rozvoji

Ministři životního prostředí evropské osmadvacítky na zasedání v Lucemburku projednali reformu systému emisního obchodování EU ETS, problematiku dotací škodlivých pro životní prostředí, Agendu udržitelného rozvoje do roku 2030 a dostali také informaci k přípravám nadcházející klimatické konference COP21 v Paříži. Na té se na přelomu listopadu a prosince očekává uzavření nové mezinárodní dohody o ochraně klimatu po roce 2020. Českou republiku na zasedání Rady pro životní prostředí zastupoval náměstek ministra Vladislav Smrž.

Ministři životního prostředí států EU dnes v Lucemburku projednali nový návrh reformy evropského systému obchodování s emisními povolenkami. Návrh revize směrnice o EU ETS, který Evropská komise představila letos v červenci, zohledňuje cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030, které si EU stanovila v říjnu 2014 [1]. Česká republika návrh revize systému EU ETS vítá, bude však vyžadovat další intenzivní diskusi, při níž bude nutné vzít v potaz zkušenosti s fungováním systému v předchozích letech, držet se osvědčených postupů, ale také se poučit z dřívějších nedostatků.

,,Tržní stabilizační rezervu [2] spolu s revizí současné směrnice k EU ETS považuje ČR za nezbytnou součást souboru opatření, která mají pomoci dosáhnout klimaticko-energetických cílů EU vymezených do roku 2030 a která usnadní postupný přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Zároveň lze v jednotlivých složkách návrhu revize spatřovat příležitosti k dalšímu zefektivnění systému a k jeho větší transparentnosti, férovosti a administrativní nenáročnosti," uvedl po zasedání v Lucemburku náměstek Vladislav Smrž a zároveň dodal: ,,ČR dlouhodobě podporuje systém emisního obchodování jako hlavní nástroj na snižování emisí skleníkových plynů. Protože však je v systému velký přebytek povolenek, spadla jejich cena téměř k nule. Pokud by se na evropské úrovni nezasáhlo, hrozilo by, že by systém mnoho let vůbec nefungoval. Příležitostí, jak z EU ETS udělat efektivní a odolný mechanismus, je právě probíhající proces revize směrnice o emisním obchodování," dodává náměstek Smrž.

Česká republika jako země aktuálně předsedající Visegrádské skupině ministry životního prostředí také informovala o společných pozicích a prioritách zemí skupiny V4 spolu s Bulharskem a Rumunskem k návrhu zmíněné revize.

Dalším bodem jednání ministrů osmadvacítky bylo ozelenění evropského semestru, tedy roční cyklus koordinace hospodářských politik členských zemí a problematika odstraňování dotací škodlivých pro životní prostředí. V této debatě se většina zástupců členských zemí EU shodla, že při jejich odstraňování je třeba zajistit, aby ekonomický růst, podpora zaměstnanosti a zlepšení konkurenceschopnosti neměly negativní dopady na životní prostředí. ,,Na základě zkušeností ČR mohu říci, že mezi nástroje pro reálný odklon od podpory škodlivé pro životní prostředí řadíme postupnou nápravu, zejména přísnější podmínky pro poskytování dotací, nastavení monitorovacích mechanismů pro zvýšení transparentnosti podpory a také zlepšení informovanosti o negativních dopadech podpory," zdůraznil k tomuto tématu náměstek Smrž.

Ministři životního prostředí také projednávali naplňování Agendy udržitelného rozvoje do roku 2030 v návaznosti na nedávné schválení Cílů udržitelného rozvoje na zářijovém summitu OSN [3]. Agenda udržitelného rozvoje představuje doposud nejambicióznější a nejkomplexnější soubor hlavních zásad rozvoje, který mají státy do své legislativy začlenit do r. 2030. Pro ČR je nejdůležitější promítnout Cíle udržitelného rozvoje na evropské úrovni do sektorových politik tak, aby byly sladěny všechny 3 pilíře udržitelnosti (ekonomický, sociální a rozměr životního prostředí). Česká republika proto uvítala důraz kladený na provázanost politik právě v souvislosti s přijetím nové ambiciózní agendy. Česká republika je přesvědčena, že jednou z příležitostí je oblast dálkového pozorování Země v evropském programu COPERNICUS. EU by měla také v kontextu udržitelného rozvoje zajistit, aby její politiky negativně neovlivňovaly oblasti mimo její území.

Poznámky:

[1] EU se v závěrech Evropské rady v říjnu 2014 zavázala, že do roku 2030 sníží úroveň emisí skleníkových plynů nejméně o 40 % oproti roku 1990.

[2] Jedná se o tzv. MSR, Market Stability Reserve, s nímž souvisí i tzv. backloading. Tato dvě opatření plní svůj účel jako záchranná brzda; jako nutné rychlé řešení, než se nastaví nová pravidla od roku 2021. Dále je to důležitý signál, že se s EU ETS počítá, což pomohlo uklidnit atmosféru. A odrazilo se to i na ceně za povolenky - od nějakých 3 eur v roce 2013 se cena zdvihla na současných cca 8 eur a stále roste.

[3] Více o tomto tématu najdete zde: www.mzp.cz.