Obchodování s emisními povolenkami trvá 21 let, druhá část od 2028

Brusel/Praha 17. července (ČTK) - Vybrané údaje o systémech emisních povolenek ETS 1 a ETS 2 (Evropská komise chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace):

- Systém obchodu s povolenkami (EU ETS) zavedla Evropská unie v roce 2005 na základě takzvaného Kjótského protokolu ve snaze omezit emise oxidu uhličitého (CO2). Tehdy se mezi členské země rozdělila část emisních povolenek na vypouštění uhlíkových emisí, které byly zdarma, po jejich využití musí firmy povolenky nakupovat na trhu. Jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO2 do ovzduší.

- Obchodování zahrnuje na 11.000 podniků z energetiky, výroby oceli, železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklokeramického průmyslu, chemického průmyslu, rafinérií a letecké přepravy. Evropský systém ETS zahrnuje kromě 27 členských států unie také Island, Lichtenštejnsko a Norsko, do prosince 2020 byla jeho součástí i Británie, která po završení brexitu, tedy odchodu z EU, zavedla vlastní systém obchodování s povolenkami. Obdobná opatření fungují i v dalších oblastech světa.

- Vedle vydávání bezplatných povolenek poskytuje EU část povolenek do dražby jednotlivým státům, povolenky se mohou také kupovat a prodávat, nejvýznamnějšími místy pro obchodování jsou Evropská energetická burza (EEX) se sídlem v Lipsku a londýnská komoditní burza (ICE). Cena povolenky během let kolísala, v roce 2020 stála průměrně 25 eur (přes 600 korun), na začátku roku 2023 se přiblížila 100 eurům, což je podle některých expertů hranice, která umožňuje naplnit cíle Pařížské dohody o klimatu, tedy udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Nyní povolenka stojí asi 80 eur (necelých 2000 korun).

- Počet bezplatných povolenek se postupně snižuje, což motivuje firmy k investicím do čistších technologií. Systém pokrývá přibližně 40 procent emisí EU a je klíčovým prvkem strategie zaměřené na splnění cílů klimatické neutrality do roku 2050.

- Státy EU mají výnosy z dražby povolenek využívat na ochranu klimatu. Zpočátku stačilo na tyto účely dávat polovinu těchto výnosů, ve skutečnosti to byly zhruba tři čtvrtiny. Vynakládané byly nejčastěji na podporu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů nebo na ekologické formy dopravy. Nyní už je možné peníze z prodeje emisních povolenek využít jen na opatření snižující nebo kompenzující důsledky změny klimatu. V ČR byla příslušná norma přijata koncem roku 2024.

- Česká republika je jednou ze zemí, které hlasitě požadují změnu systému ETS. Na konci května Česko spolu s dalšími zeměmi vyzvalo EU, aby ochránila jejich těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. V této souvislosti státy zmínily například důležitost zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

- EK dnes představila dlouho očekávanou revizi systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány snižování emisí.

- Revidovaný systém ETS rovněž počítá s pomalejším snižováním emisního stropu než podle současných pravidel. Zatímco dosavadní nastavení by vedlo k postupnému vyčerpání všech povolenek kolem roku 2039, nově mají být povolenky draženy i dlouho po roce 2040. Tempo snižování emisního stropu se zpomalí - v letech 2031 až 2035 bude klesat o 3,7 procenta ročně a od roku 2036 o 1,7 procenta ročně. Díky tomu zůstane systém obchodování s emisními povolenkami funkční i po roce 2040.

- V prosinci 2022 se unie za českého předsednictví v Radě EU předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami, v dubnu 2023 to definitivně schválily země EU. Reforma počítala s postupným ukončováním bezplatných povolenek pro podniky (mezi roky 2026 a 2034) a také zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027, pro něž vznikne samostatný nový systém ETS 2.

- Při zavedení ETS 2 má vzniknout nový mechanismus cenové stability, který zajistí, že pokud cena povolenky v tomto novém systému vzroste nad 45 eur, bude uvolněno 20 milionů dodatečných povolenek. Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy, týkat by se mělo lodí s tonáží nad 5000 tun. Postupně se také zruší bezplatné povolenky pro letectví a zvýší podpora udržitelných leteckých paliv.

- Povolenky v systému ETS 2 nemají nakupovat jednotliví producenti skleníkových plynů (typicky koncoví spotřebitelé jako domácnosti nebo motoristé), ale dodavatelé energií a paliv, kteří je promítnou do cen. Dosavadní ETS pokrývá necelých 40 procent všech emisí skleníkových plynů v EU, nový ETS 2 se bude týkat dalších zhruba 47 procent, a zpoplatnění tak bude podléhat 87 procent emisí v unii. Zbývající procenta vznikají zejména v zemědělství a při zpracování odpadů.

- Evropská komise loni v říjnu v reakci na požadavky České republiky a dalších 18 států oznámila úpravy v systému emisních povolenek ETS 2. Popsala celkem pět mechanismů, kterými se zajistí dlouhodobé udržení ceny emisní povolenky na hodnotě 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Mechanismy se spustí, jakmile cena povolenky tuto hodnotu přesáhne.

- Například automobil vyprodukuje při spalování benzínu či nafty kolem 2,5 kilogramu CO2 z litru paliva (u benzinu o trochu méně, u nafty mírně více). Při ceně povolenky 45 eur (tedy 1100 korun) za tunu to znamená zdražení zhruba o tři koruny na litru. Pro průměrný dům se spotřebou 15.000 kWh plynu, která jej využívá na topení, ohřev vody i vaření, by to znamenalo zvýšení ročního účtu (při ceně povolenky 45 eur za tunu) zhruba o 1600 korun.

- Systém ETS 2 se od počátku setkával se silnou kritikou některých politiků a zemí. Tehdejší český premiér Petr Fiala (ODS) loni v prosinci řekl, že Česká republika bude v EU usilovat o jeho odklad minimálně na rok 2028.

- Loni v prosinci dosáhlo předsednictví Rady EU a zástupci Evropského parlamentu předběžné politické dohody na úpravě unijních klimatických pravidel, včetně odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028. Letos v únoru odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028, schválil Evropský parlament.

- Letos v červnu byla dohodnuta úprava systému ETS 2, která počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného CO2, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020. Systém ETS 2 počítá s rozšířením systému na další sektory, zejména na silniční dopravu a vytápění budov. Jeho spuštění je plánováno od roku 2028, přičemž má podle kritiků dopadat nepřímo i na domácnosti a malé firmy prostřednictvím vyšších cen paliv a energií. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociální klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.

- Současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) systém emisních povolenek ETS2 zcela odmítá a uvedla, že bude v EU hledat podporu pro jeho zrušení.