Změny klimatu mohou z Blízkého východu a Afriky vyhnat až 120 milionů lidí

Změny klimatu v severní Africe a na Blízkém východě mohou vyhnat z domovů až 120 milionů lidí. Uvedly to dnes na tiskové konferenci v době finišující pařížské klimatické konference Hnutí DUHA a Klimatická koalice u příležitosti zveřejnění nové publikace Klimatičtí uprchlíci http://www.zmenaklimatu.cz/images/KK-klima-uprchlici-A4-net.pdf

Podle aktuální studie NASA a United Nations Convention to Combat Desertification (UNCCD), na něž se publikace odvolává, hrozí v těchto regionech akutní nedostatek srážek a spodních vod. To s největší pravděpodobností povede k dalšímu vysychání už dnes suchého území, kolapsu zemědělství, hladomorům a následné velké migraci obyvatel.

I na válce a exodu milionů lidí ze Sýrie se podílí katastrofální sucho, které postihlo zemi v letech 2006 - 2010, destabilizovalo zemi a vyhnalo z domovů statisíce zchudlých zemědělců. Odborníci se domnívají, že 70% podzemních zásob vody v Sýrii je vypumpováno bez možnosti obnovy [1].

V Paříži právě finišuje klimatická konference, která by měla určit mezinárodní strategii společného postupu světového společenství proti změně klimatu. Klíčové je nyní vytvoření definitivního znění smlouvy, které se připravuje již několik měsíců. Vyjednávání se aktuálně účastní především ministři vlád.

Zaklínadlo české vlády ,,pomáhat uprchlíkům v zemi původu" se může naplnit jen tehdy, když ČR:
o přijme po úspěšném vzoru západních zemí antifosilní zákon jako dlouhodobou strategii k závaznému snižovaní enormní závislosti na fosilních palivech a tedy i emisí skleníkových plynů [2] (v emisích CO2 na osobu jsme druzí nejhorší v EU, v energetické efektivitě čtvrtí nejhorší),
o rozhýbe rozvoj domácích obnovitelných zdrojů energie, zejména solárních elektráren na střechách domů a větrných turbín spoluvlastněných obcemi a občany [3],
o bude spravedlivě přispívat do klimatického fondu OSN na pomoc chudým zemím (náš adekvátní podíl je deset miliard korun ročně, avšak za poslední dva roky jsme zaplatili jen 130 milionů) [4].

Důležité a dosud sporné body klimatické dohody v Paříži řeší čtyři pracovní skupiny. Jedná se o tato témata:
o dlouhodobý cíl smlouvy,
o podporu (finance) k naplňování závazků,
o kritéria pro rozdělování závazků mezi státy,
o způsob pravidelného navyšování předložených závazků a opatření na ochranu klimatu do roku 2020.
Znění smlouvy by mělo být Francii, která konferenci předsedá, představeno dnes.

Změna klimatu, jejíž dopady se již dnes ničivě projevují zejména v chudých zemích, je jednou z největších výzev dnešní doby. Nestačí, aby konference vyřešila jen tempo snižování emisí. Kvůli narůstajícím problémům se zásobami vody je nutné řešit také adaptační opatření v zasažených územích a státech a zajistit jejich dostatečné a stabilní financování.

Tisková konference se koná také u příležitosti zítřejšího Dne lidských práv, který připomíná přijetí Všeobecné deklarace lidských práv (10. prosince 1948). Právě změna klimatu je dnes jednou z důležitých příčin vedoucích k porušování lidských práv [5]. Rovněž samotné vypouštění emisí skleníkových plynů je - vzhledem k tomu, že na klimatické změny doplácejí zejména chudé země, které ji nejméně způsobují - porušováním lidských práv.

Na tiskové konferenci vystoupil Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze, Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, Bedřich Moldan, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK a Šimon Pánek, ředitel rozvojové a humanitární organizace Člověk v tísni.

Profesor Bedřich Moldan, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK, řekl:
,,Změna klimatu může způsobit, že rozsáhlá území v Africe, na Středním východě či v Jihovýchodní Asii se stanou postupně neobývatelná či zcela nevhodná pro produkci potravin. S masovou migrací se pak bude muset počítat, i když pravděpodobně nepůjde o náhlé velké vlny, jakých jsme svědky dnes."

Šimon Pánek, ředitel rozvojové a humanitární organizace Člověk v tísni, řekl:
,,Dlouhodobé dopady změn klimatu zjevně přispívají k zhoršující se situaci v mnoha rozvojových zemích. Většinou si představíme nedostatek pitné vody či postupně se zvyšující hladinu světových moří. Dopady změn se však odrážejí také v klesajících sklizních, v nedostatku pastvišť a vody pro dobytek. Všechny tyto faktory vedou k migraci a zvyšují zátěž mnoha rozvíjejících se zemí. V přímé práci v řadě rozvojových zemí, od Filipín přes Afghánistán až po Etiopii, se s dopady změn klimatu potkáváme a právě dostatečná rozvojová pomoc zaměřená na zmírnění dopadů klimatických změn je důležitý úkol, do kterého mezinárodní společenství musí urychleně investovat. Samozřejmě vedle snižování emisí na straně producentů, kde je krom odpovědného postoje Evropy a USA nezbytné přesvědčit především aktuálně rostoucí producenty, tedy například Indii, Čínu a další."

Petra Honcová, koordinátorka Klimatické koalice, uvedla:
"Česká republika je jedním z největších producentů emisí CO2 na obyvatele v EU. Svým plýtvavým způsobem života tak zhoršujeme životní podmínky lidí v řadě vzdálených a chudých zemí. Je nutné, abychom před globálními problémy přestali strkat hlavy do písku a pomohli těm, kteří dopady změny klimatu palčivě cítí už teď. Zároveň musíme zabránit tomu, aby se do této situace dostalo mnohem větší množství obyvatel Země."

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
"Pomáhat lidem na útěku před válkami nebo katastrofálními suchy samozřejmě musíme zcela bezprostředně. Zároveň je však nanejvýš rozumné předcházet konfliktům i hydrometeorologickým extrémům. Musíme se podílet odpovídajícím způsobem na zastavení globální změny klimatu na relativně únosné úrovni. Česká vláda se v programovém prohlášení zavázala k předložení antifosilního zákona. Neměla by dál váhat s jeho schválením a měla by tak dát jasný a závazný signál ekonomice - snižujeme znečištění a zvyšujeme bezpečnost."

Michal Broža, který vede kancelář OSN v České republice, dodal:
"Změna klimatu nehledí na hranice států. Emise, které se dostanou do ovzduší na jednom místě, přispívají ke zhoršení situace všude. Šéf OSN Pan Ki-mun na představitele států v Paříži naléhá, že účinná opatření je nutné realizovat hned. Výsledkem bude více stability a bezpečnosti, výraznější a udržitelnější ekonomický růst, více odolnosti vůči otřesům, čistší ovzduší i voda, více zdraví."