NOVÝ AKČNÍ PLÁN SNIŽOVÁNÍ HLUKU BY MĚL POMOCT OBYVATELŮM PRAHY

V dubnu skončilo veřejné připomínkování návrhu Akčního plánu snižování hluku aglomerace Praha.

Podle vyjádření pražského magistrátu plán řeší především problém tzv. kritických míst z hlediska množství obyvatel obtěžovaných hlukem. Podkladem pro jeho vytvoření byla aktuální ,,Strategická hluková mapa aglomerace Praha", zaměřená na komplexní působení hluku ze silniční, tramvajové, železniční a letecké dopravy, včetně průmyslových zdrojů hluku.

Akční plán vycházel rovněž z ,,Vyhodnocení rozdílu emise hluku silniční dopravy v roce 2015 a 2014 na území hlavního města Prahy" po zprovoznění Tunelového komplexu Blanka. Vypracování strategických hlukových map zajišťovalo Ministerstvo zdravotnictví ČR, které je předalo Magistrátu oproti plánovanému roku 2012 s tříletým zpožděním.

Evropská opatření proti nadměrnému hluku

Základem pro evropský systém opatření k postupnému snižování hlukové zátěže obyvatel hlukem ze všech zdrojů, zejména z dopravy, je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Directive 2002/49/EC), která byla zavedena do naší legislativy novelou zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Netýká se hluku osob, ani hluku v domácnostech, na pracovištích, v dopravních prostředcích, nebo způsobeného vojenskou činností ve vojenských oblastech. Podle směrnice by se měla prostřednictvím hlukového mapování určit expozice hluku ve venkovním prostředí, o niž by se měla obratem informovat veřejnost a vypracovat akční plány prevence a snižování hluku v kritických místech. Strategická hluková mapa, kromě posouzení aktuálního stavu hlukové zátěže z různých zdrojů, slouží také k určení předpokládaného vývoje hlukové situace v konkrétních oblastech.

Hlavním cílem evropské směrnice je zajistit dlouhodobé snižování environmentálního hluku a regulaci emisí hluku z velkých zdrojů, jako je doprava, průmyslová zařízení, mobilní strojní zařízení apod. Podmínkou je kvantifikace akustické situace a vytvoření opatření, především v rámci územního plánování, inženýrských opatření v oblasti dopravních systémů a plánování dopravy. Jde hlavně o prevenci nebo omezení škodlivých a obtěžujících účinků hluku ve venkovním prostředí. Strategickým cílem směrnice je snížit v rámci celé Evropské unie počet obyvatel ovlivněných hlukem ve venkovním prostředí (hladinou Ldvn nad 65 dB) minimálně o 20 % do roku 2020.

Jak se posuzuje míra hluku

Aby mohl Evropský parlament porovnávat hlukové parametry v jednotlivých členských státech EU, byly zavedeny harmonizované ukazatele hluku (Ldvn pro posouzení celkové míry obtěžování hlukem a Ln pro posouzení míry rušení spánku), jako i metodiky výpočtu hlukové zátěže z jednotlivých typů zdrojů. Obsah strategických hlukových map musí být v souladu s obsahem vyhlášky o hlukovém mapování (č. 523/2006 Sb.), kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, požadavky na obsah strategických hlukových map, akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě.

Česká republika se k tomuto programu přihlásila jako jedna z prvních nově přijatých zemí a problematiku hlukové zátěže promítla do svého právního řádu. V současnosti je platným dokumentem pro území hlavního města Prahy akční plán z roku 2008.

Největšímu hluku jsou vystaveni lidé ve městech

Nejvíc problémů s hlukem mají lidé, kteří žijí v blízkosti dopravních tepen, ať již automobilových, železničních, MHD, nebo v blízkosti letiště. Ke snížení hluku z pozemní dopravy se nejčastěji používají protihlukové clony, které se stavějí podél dopravních tras tak, aby chránily okolní obytnou zástavbu. Akční plán sleduje několik vytypovaných úseků silnic, kde se snaží zamezit navyšování počtu obyvatel vystavených hluku, který převyšuje mezní hodnoty. Jako řešení se nabízí omezení nárůstu dopravní intenzity, jež je jedním z hlavních faktorů akustického zatížení. Realizace těchto opatření však bývá většinou velmi obtížná.

V rámci akčního plánu byly vytipovány možnosti urbanisticko-dopravní a stavebně-technické, které mohou ovlivnit snížení dopravy a pokles emisí hluku v pražské aglomeraci. V řadě míst, kde charakter zástavby nedovoluje technická opatření ke snížení hluku, není možné realizovat opatření na ochranu venkovního prostředí. V tomto případě se přistupuje alespoň k ochraně vnitřních prostorů chráněných objektů.

Zdroj: www.udrzitelny-rozvoj.cz