Chvaletická elektrárna extrémně zvýšila emise škodlivých látek. Přes značné snížení vypouštěných jedů vede stále neratovická Spolana

,,Elektrárna Chvaletice se stala skokanem roku. Meziročně radikálně zvýšila emise rakovinotvorného arsenu, toxické rtuti i skleníkových plynů. Vypustila konkrétně o milion tun více oxidu uhličitého a téměř o tunu více arzenu, což je skoro dvojnásobek původního množství. To je opravdu hodně," komentoval vývoj u často diskutované uhelné elektrárny Jindřich Petrlík z Arniky.

Spolana Neratovice oproti tomu vypustila skoro o tři tuny méně DEHP poškozujícího plodnost a o více jak dvě tuny méně rakovinotvorného vinylchloridu.

Na prvních místech žebříčků největších znečišťovatelů stále figurují i další uhelné elektrárny, především elektrárny ČEZ Prunéřov a Počerady, které vypustily do ovzduší nejvíce skleníkových plynů, látek způsobujících kyselé deště i rtuti.

Situace napříč Českou republikou se zhoršila. Průmyslové zdroje v různých krajích celkově vypustily více látek rakovinotvorných, reprotoxických, mutagenních a narušujících fungování hormonální soustavy. Konkrétně Siemens Mohelnice a Aco Industries Tábor vypustily více styrenu, Unipetrol RPA Litvínov a DEZA Valašské Meziříčí zvýšily emise benzenu a již zmíněná elektrárna Chvaletice rapidně zvýšila emise arsenu.

Rtuť[i]

Emise toxické rtuti do ovzduší se drasticky zvýšily. Může za to hlavně zvýšení emisí elektrárnou Chvaletice a teplárnou Energetika Třinec. ,,Jsou to dva roky, co vstoupila v platnost Minamatská úmluva o rtuti[ii]. Česká republika by jako její signatář měla emise rtuti snižovat, ale zatím to vypadá, že jsme se vydali přesně opačným směrem a to i díky benevolentní legislativě. Na emisích ohlášených do IRZ to je vidět," posteskl si Petrlík. Pardubický kraj dokonce v červenci vyhověl žádosti elektrárny Chvaletice o emisní výjimku, aby v budoucnu mohla vypouštět více rtuti a oxidů dusíku[iii].

Dioxiny v odpadech[iv]

,,Obrovské množství nebezpečných dioxinů v odpadech předaly metalurgické závody Třinecké železárny a ArcelorMittal Ostrava a spalovna SUEZ Využití zdrojů v Trmicích," konstatoval Petrlík. Nejvíce dioxinů v odpadech vykázaly Třinecké železárny, celkem 151 g TEQ[v]. Přes 20 g TEQ předaly ArcelorMittal Ostrava a spalovna nebezpečných odpadů Suez Využití zdrojů, a.s. v Trmicích.

,,Už druhý rok průmyslové zdroje vykazují v odpadech téměř desetkrát více dioxinů (220 až 250 g TEQ/rok) než kolik jich vypustí do ovzduší (asi 28 g TEQ/rok). Některé provozy dokonce popílek s tak extrémním množstvím dioxinů přetvářejí například ve stavební materiál. To je značně alarmující a Ministerstvo životního prostředí by mělo bedlivě sledovat, co se s tímto materiálem děje," přiblížil Petrlík.

Látky poškozující ozonovou vrstvu[vi]

Nejvíce těchto látek uniklo podle hlášení v IRZ z provozu oncomed manufacturing v Brně. Spolana Neratovice emise těchto látek oproti předchozímu roku výrazně snížila. V žebříčku těchto látek tentokrát nefiguruje ani žádná z jaderných elektráren.

Skleníkové plyny[vii]

Množství skleníkových plynů se za poslední rok zvýšilo především v důsledku vyšších emisí z elektrárny Chvaletice, a to o více jak milion tun za rok.

Styren[viii]

V osmnácti aktuálních tabulkách sice stále dominují znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého, Středočeského a z kraje Vysočina, ale do první desítky se dostalo tentokrát více znečišťovatelů i z dalších krajů. ,,To podtrhuje potřebu kontrolovat speciální průmyslové výroby. Je otázka, zda to je možné jen vydáváním integrovaných povolení a zda by se na seznam důsledněji kontrolovaných výrob neměly zařadit další typy provozů. Navíc seznam látek ohlašovaných do IRZ[ix] pochází z doby před dvaceti lety. Je na čase ho zrevidovat a rozšířit. V životním prostředí je dnes celá řada škodlivin, které se v únicích nesledují, například perfluorované látky[x] nebo bromované dioxiny[xi],"uzavřel Petrlík

Arnika sestavuje žebříčky patnáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede Ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2018 data poskytlo celkem 1330 provozů, což je o 2 méně oproti roku 2017.