Svět se dostal do klimatické krize, je třeba jednat, varují vědci

Planeta se kvůli lidskému působení nachází ve stavu klimatické nouze a pokud se státy v nejbližší době neodhodlají k rozhodným krokům a nesníží radikálně emise skleníkových plynů, může to vést ke zhroucení ekosystémů a k tomu, že se Země stane částečně neobyvatelnou. Ve svém dnes zveřejněném prohlášení to uvedli vědci, kteří svým varováním chtějí před prosincovou Konferencí OSN o změnách klimatu (COP25) oslovit zejména politiky. Výzvu podepsalo přes 11.000 akademiků ze 153 zemí světa včetně desítek odborníků z Česka.

Výzvu, kterou zveřejnil i odborný časopis Bioscience Magazine, dala dohromady skupina vědců z americké univerzity v Oregonu pod vedením Williama Ripplea a Christophera Wolfa.

"Vědci mají morální povinnost lidstvo zřetelně varovat před jakoukoli katastrofickou hrozbou a říci jasně, jak se věci mají. Na základě této povinnosti a shromážděných dat jednoznačně prohlašujeme... že na planetě Zemi nastala klimatická nouze," stojí v textu, pod nějž připojilo své podpisy 11.331 pracovníků univerzit, odborných pracovišť a výzkumných center z celého světa. Mezi signatáři jsou i desítky akademiků z Akademie věd České republiky a z několika českých univerzit.

Podle výzvy se za posledních 40 let navzdory jednoznačným varováním o škodlivosti změn klimatu a jejich potenciálně katastrofickým důsledkům dosud nedospělo k přijetí takových opatření, která by pomohla emise skleníkových plynů snížit. "Změna klimatu podle předpovědí dalekosáhle ovlivní podmořský, vodní a pozemský život, od planktonu po korály a ryby až k lesům. Proto naléhavě potřebujeme jednat," uvádějí autoři prohlášení. "Klimatická krize je tady a prohlubuje se mnohem rychleji, než většina odborníků očekávala. Je vážnější, než jsme předpokládali, a ohrožuje přírodní ekosystémy a osud lidstva," dodávají.

Aby řetězové reakce postupně nenávratně nenarušily ekosystémy, jednotlivé společnosti a jejich hospodářství a neučinily některé oblasti planety trvale neobyvatelnými, je třeba změnit způsob života a odhodlat se i k mnoha drastickým rozhodnutím, tvrdí odborníci. Podle nich se tato rozhodnutí musejí týkat například populační politiky, energetiky či technologií. "Klimatická krize je úzce propojená se stoupajícím požíváním výhod životního stylu spojeného s ekonomickým dostatkem," tvrdí odborníci.

Zástupci desítek zemí se chystají na konferenci OSN o změnách klimatu (COP25), která bude začátkem prosince v Madridu a kde bude řeč zejména o realizaci pařížské klimatické dohody z roku 2015. Tato dohoda si za hlavní cíl klade udržet ve srovnání s předindustriálním obdobím zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně, což by snížilo riziko a dopady klimatických změn. Signatáři dohody se zavázali, že výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého. Spojené státy, které statistiky označují za druhého největšího světového znečišťovatele po Číně, ale v pondělí oznámily, že zahájily proces odstoupení od této dohody.