zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Před 50 lety uskutečnili ekologové z Greenpeace první akci, vydali se na Aljašku

14.09.2021
Obecné
Před 50 lety uskutečnili ekologové z Greenpeace první akci, vydali se na Aljašku

Greenpeace je dnes nejznámější ekologickou organizací, její začátky ale byly skromné. Historie se začala psát před 50 lety, 15. září 1971, kdy z kanadského Vancouveru vypluli aktivisté na oprýskané bárce k ostrovu Amchitka protestovat proti jaderným pokusům u Aljašky. Chtěli překazit výbuch tím, že proniknou do zakázané zóny. To se jim sice nepodařilo, nálož explodovala v listopadu, událost však měla mediální ohlas.

Kořeny Greenpeace sahají do roku 1970, kdy v kanadském Vancouveru skupina lidí včele s Jimem Bohlenem, Paulem Cotem a Irvingem Stowem založila výbor Don't Make A Wave (Nedělejte vlny) s cílem zastavit jaderné pokusy u Aljašky. Následující rok v září zorganizoval tento výbor svou první protestní akci již pod názvem Greenpeace (Zelený mír). Dvanáct nadšenců se nalodilo na rybářskou loď Phyllis Cormack (pojmenovanou podle kapitána lodi Cormacka a jeho manželky) a vyrazilo k ostrovu Amchitka. Loď s posádkou k se k ostrovu vůbec nedostala, protože je zadržela pobřežní stráž USA. Mysleli si, že jejich výprava se nezdařila - ale jen dokud se nevrátili domů, kde na ně ve vancouverském přístavu už čekaly stovky podporovatelů a vítaly je.Přestože výprava nedoplula do cíle, akce vyvinula na americkou vládu tak silný tlak, že bylo testování zrušeno a ostrov Amchitka zůstává dodnes přírodní rezervací.

Do blízkosti ostrova, jenž je součástí souostroví Aleuty a už v roce 1913 byl americkým prezidentem Williamem Taftem vyhlášen přírodní rezervací, úřady loď s aktivisty Greenpeace tehdy nepustily a jaderný pokus byl na Amchitce 6. listopadu 1971 proveden. Nicméně žádný další jaderný výbuch už na Amchitce USA neuskutečnily, veřejné mínění, rozbouřené akcí Greenpeace, už totiž nešlo ignorovat.

Klíčovou postavou v historii Greenpeace se stal Kanaďan David McTaggart, který se k hnutí přidal v roce 1972, když odpověděl na jejich inzerát v novinách na pronájem lodi. S McTaggartovou lodí Vega se skupinka aktivistů vydala za dalším cílem - zabránit francouzským jaderným pokusům na atolu Mururoa v Tichomoří. Zastavit pokusy se jim sice nepodařilo, opět však přilákali pozornost veřejného mínění.

V polovině 70. let vznikaly ve světě samostatné skupiny pod názvem Greenpeace, ale mateřská jednotka v Kanadě se mezitím dostala do dluhů a nebyla schopna hnutí koordinovat. A byl to právě McTaggart, který roztříštěné hnutí sjednotil a v říjnu 1979 založil organizaci Greepeace International se sídlem v Amsterdamu.

Snad největší pozornost v dějinách hnutí vzbudila v červenci 1985 loď Rainbow Warrior plující do oblasti atolu Mururoa na protest proti francouzským jaderným pokusům. Agenti francouzské tajné služby DGSE ji v novozélandském přístavu Auckland vyhodili do vzduchu, přičemž přišel o život fotograf hnutí Fernando Pereira. Po článcích v listech Le Monde a The Times, že o celé akci věděl prezident François Mitterrand, rezignoval ministr obrany Charles Hernu a byl odvolán šéf DGSE admirál Pierre Lacoste. Premiér Laurent Fabius poté uznal odpovědnost Francie za celou akci a Mitterrand zastavil jaderné zkoušky. Po 20 letech, v červenci 2005, pak Lacoste řekl, že Mitterrand celou operaci osobně schválil. Mitterrand sice již dříve připustil, že nařídil vojenským silám, aby se bránily proti zasahování do jaderného programu Francie v Tichomoří, zároveň však popřel, že by sehrál nějakou úlohu v útoku. Jaderné zkoušky potom obnovil prezident Jacques Chirac v roce 1995. Záležitost řešil soud a francouzská vláda musela vyplatit Greenpeace za loď finanční náhradu.

Dnes má hnutí Greenpeace pobočky v 57 zemích světa, včetně ČR, kde působí od prosince 1991. Organizace si střeží svou nezávislost a nepřijímá prostředky od vlád, korporací, politických stran nebo mezivládních organizací, zdroje financování jsou založené na individuálních dárcích.

Mobilizací zájmu veřejnosti mnohdy nebezpečnými kousky a organizovanými kampaněmi přispěla tato organizace například k přijetí Basilejské úmluvy (o omezení vývozu toxických odpadů), mezinárodního moratoria na komerční lov velryb a na těžbu nerostů v Antarktidě. Napomohla také k přijetí zákazu ukládání radioaktivního a průmyslového odpadu do moře či zákazu potápění starých ropných plošin. Její kampaň přispěla též k zákazu používání tzv. ftalátů při výrobě hraček v řadě zemí. V roce 1985 dokázala organizace během několika měsíců přestěhovat stovky lidí z okolí atolu Rongelap, kde Spojné státy prováděly testy jaderných zbraní.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
4
11. 2021
4.11.2021 - Konference
Praha, HubHub - Palác Ara
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí