Geoinformatika v éře umělé inteligence: Od map k digitálním dvojčatům

Historický i budoucí pohled na vývoj geoinformatiky nabídl v úvodní přednášce Dr. Michael Gould, manažer pro globální vzdělávání ve společnosti Esri. Ve své přednášce připomněl, že geografické informační systémy vznikly už v 60. letech minulého století jako nástroj pro podporu rozhodování a během šesti desetiletí dokázaly absorbovat řadu technologických revolucí, od webových map a dronů přes digitální dvojčata až po současnou vlnu umělé inteligence.

,,Technologie se neustále mění, ale podstata geoinformatiky zůstává stejná. Už více než 60 let pomáhá GIS lidem řešit prostorové problémy a přijímat lepší rozhodnutí. V budoucnu budou systémy rychlejší, přesnější a více propojené s okolním světem, ale potřeba porozumět prostoru a rozhodovat na základě dat nezmizí," ?uvedl Michael Gould.

Na Gouldův pohled na dlouhodobý vývoj oboru následně navázali další řečníci, kteří ukázali, jak geoinformatiku proměňují digitální dvojčata, umělá inteligence a nové datové platformy.

Jedním z hlavních témat konference byla proměna geografických informačních systémů a jejich role v digitální společnosti. Zatímco dříve byly GIS spojovány především s tvorbou a správou map, dnes se stále více posouvají směrem k pokročilé práci s daty, analytice a podpoře rozhodování.

Na tento trend upozornil Ing. Karel Jedlička, Ph.D. ze ?Západočeské univerzity v Plzni a společnosti Unicorn, podle kterého prochází GIS zásadní proměnou. ?,,Mapy zůstávají důležité, ale už nejsou cílem samy o sobě. Uživatelé nechtějí další aplikace, chtějí odpovědi. GIS se proto postupně promění z nástroje pro práci s mapami v inteligentní datovou platformu, jejíž služby budou využívat AI asistenti a agenti při řešení konkrétních problémů," ?řekl Karel Jedlička. ?

Podle něj bude stále důležitější schopnost pracovat s časoprostorovými daty, simulacemi a analytikou, zatímco samotné uživatelské rozhraní GIS se bude postupně skrývat na pozadí dalších aplikací a služeb.

Významnou roli v budoucnosti geoinformatiky hrají také digitální dvojčata, která umožňují propojit prostorová data, projektovou dokumentaci i informace z provozu budov a infrastruktury.

Pohled na vznik a využití těchto dat nabídl Ing. Jan Voráček, ?Business Analyst Unicorn Systems a konzultant Bentley Systems. ?Na příkladu aplikace ProGEO ukázal, jak se geodetická měření mění v kvalitní datové podklady pro GIS systémy a jak se geomatika stále více propojuje s digitálním modelováním staveb. ?

,,Digitální dvojče už dávno není jen vizualizací projektu. Stává se centrálním zdrojem dat, který propojuje projektování, výstavbu, správu budov i informace z IoT senzorů. Díky přesnému georeferencování mohou stejná data využívat projektanti, stavbaři i správci infrastruktury v průběhu celého životního cyklu stavby," ?vysvětlil Jan Voráček.

Na téma digitálních modelů navázal také doc. Ing. Karel Janečka, Ph.D., ze Západočeské univerzity v Plzni, který představil vývoj 3D katastru nemovitostí a jeho propojení s informačními modely staveb.

,,Města dnes rostou nejen horizontálně, ale i vertikálně. Tradiční dvourozměrný katastr proto přestává být dostačující. Budoucnost patří evidenci trojrozměrných prostorových jednotek, která umožní jednoznačně definovat vlastnická práva a propojit katastr s BIM modely staveb," ?uvedl Karel Janečka.

Praktický příklad využití geoinformatiky v prostředí kritické infrastruktury představil také Ing. Roman Janeček, manažer geodézie a kartografie Letiště Praha. Na příkladu Letiště Václava Havla Praha, které ročně odbaví téměř 18 milionů cestujících a zajišťuje spojení do téměř 200 destinací po celém světě, ukázal, jak zásadní roli hrají prostorová data při bezpečném a efektivním provozu moderního letiště. Ve své prezentaci zároveň představil specializované nástroje ArcGIS for Aviation, které pomáhají s mapováním letištní infrastruktury, vyhodnocováním překážek v okolí letiště nebo tvorbou leteckých map a navigačních podkladů.

,,Geoinformatika na letišti dávno neznamená jen mapy nebo geodetická měření. Prostorová data využíváme při správě infrastruktury, hodnocení překážek v ochranných pásmech letiště, tvorbě leteckých map i při správě tisíců navigačních a světelných prvků, které zajišťují bezpečný pohyb letadel ve dne i v noci. GIS se stal jedním z klíčových nástrojů pro řízení letištního provozu," ?uvedl Roman Janeček.

Dalším výrazným tématem konference byla umělá inteligence a její rostoucí role při práci s prostorovými daty. Praktické využití umělé inteligence v GIS představil Ing. Radek Kuttelwascher ze společnosti ARCDATA PRAHA, který se zaměřil na platformu ArcGIS a její rychle se rozšiřující portfolio ?nástrojů založených na umělé inteligenci.

,,Umělá inteligence se stává přirozenou součástí GIS. Dnes už dokáže automaticky analyzovat obrazová data, předpovídat vývoj sledovaných jevů nebo pomáhat uživatelům prostřednictvím inteligentních asistentů. Dalším krokem jsou AI agenti, kteří budou schopni samostatně vykonávat celé analytické procesy a automatizovat komplexní workflow," ?uvedl Radek Kuttelwascher.

Budoucím technologickým trendům se věnoval také prof. Dr. Ing. Jiří Horák z VŠB ?- ?Technické univerzity Ostrava. Ve své přednášce představil technologie, které budou geoinformatiku formovat v následujících letech - od nových generací satelitů a dronů přes rozsáhlé senzorové sítě až po digitální dvojčata měst a využití velkých jazykových modelů.

,,Směřujeme k prostředí, kde budou geoprostorové systémy pracovat v reálném čase, komunikovat s uživatelem přirozeným jazykem a samostatně navrhovat analytické postupy. Stejně důležité jako technologický rozvoj však bude vzdělávání lidí, kteří budou schopni nové nástroje kriticky hodnotit a efektivně využívat," ?zdůraznil Jiří Horák.

Praktické dopady geoinformatiky dnes najdeme napříč celou společností - od dopravy a letectví až po energetiku a správu kritické infrastruktury. Právě význam geoinformatiky v kritické infrastruktuře přiblížil Ing. Martin Havelka ze společnosti Unicorn Systems, který se zaměřil na využití GIS v energetice. Upozornil, že distribuční soustavy dnes čelí bezprecedentním změnám souvisejícím s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, bateriových úložišť, elektromobility i rostoucími požadavky na spolehlivost dodávek.

,,GIS v distribuci už není mapový nástroj, ale datová platforma. V prostředí, kde elektřina i data proudí oběma směry a objem informací rychle roste, je klíčové mít jeden důvěryhodný zdroj dat o síti a její topologii. Datová zralost je přitom předpokladem pro smysluplné využití umělé inteligence, nikoliv jejím důsledkem," ?uvedl Martin Havelka.

Konference Unicorn University Open ukázala, že geoinformatika dnes patří mezi klíčové disciplíny digitální ekonomiky. Zároveň se stále více propojuje s umělou inteligencí a digitálními dvojčaty, které mění způsob, jakým svět kolem sebe analyzujeme, modelujeme a řídíme.

Tento rychlý rozvoj vytváří rostoucí poptávku po odbornících, kteří dokáží tato data efektivně využívat v praxi a propojovat technologické možnosti s reálnými potřebami organizací. Geoinformatika tak přestává být oborem, který pouze popisuje realitu. Stává se nástrojem, který pomáhá předvídat budoucí vývoj, efektivněji spravovat infrastrukturu a lépe porozumět stále složitějšímu světu dat. ?