Klimatické změny podstatně zhorší mezinárodní napětí, varují americké rozvědky

Klimatické změny povedou k podstatnému zhoršení mezinárodního napětí, země budou vstupovat do ostrých sporů ohledně toho, jak krizi řešit, a největší břemeno globálního oteplování ponesou ty nejchudší. K takovému závěru dospěly ve své zprávě americké rozvědky. Jejich hodnocení zveřejnil Úřad ředitele zpravodajských služeb (ODNI).

Zpravodajci vykreslili poměrně chmurný obrázek toho, jaká bezpečnostní rizika Spojené státy kvůli změnám klimatu čekají. Na 27 stranách rozebrali možné scénáře i s výhledem až do roku 2040. Podle nich už v roce 2030 budou USA čelit velkým problémům kvůli očekávané vyšší míře migrace, obrovský tlak bude i na razantnější humanitární a rozvojovou pomoc chudším zemím.

Zpráva odhaduje, že se vyostří spory ohledně postupu jednotlivých zemí při snižování emisí, což povede k nebezpečnému soupeření a nestabilitě. Tu může vyvolat i rostoucí protekcionismus zemí, které budou chtít své ekonomiky chránit před dopady klimatických změn nebo samostatně vyvíjet futuristické technologie, které by jim mohly ulevit.

"Vědecké předpovědi ukazují, že stále patrnější hmatatelné projevy klimatické změny do roku 2040 a poté nejvíce pocítí rozvojové země, které podle našeho hodnocení mají zároveň nejmenší schopnost se daným změnám přizpůsobit. Zvýší se tím potenciál pro nestabilitu a možný vnitřní konflikt v těchto zemích," stojí ve zprávě.

Konkrétně zpravodajci vytipovali 11 zemí, které jsou v tomto ohledu nejvíce zranitelné. Patří k nim zejména asijské státy Afghánistán, Pákistán, Irák, Barma, Indie či Severní Korea a země ze Střední a Jižní Ameriky - Haiti, Honduras, Guatemala, Nikaragua a Kolumbie. Problémy s dlouhotrvajícími suchy, horkem a nedostatkem vody mohou být podle zprávy obrovským problémem zejména tam, kde selhávají vlády. Novým ohniskem konfliktů se mohou stát spory o vodní zdroje.

Společná zpráva 18 amerických úřadů byla vydána krátce před začátkem nadcházející klimatické konference OSN v Glasgow, jíž se zúčastní i americký prezident Joe Biden. Odborníci upozorňují, že pro svět to bude nejspíš poslední příležitost, jak dosáhnout dohody o podstatném snížení emisí skleníkových plynů, která by mohla zmírnit změny klimatu a jejich dopady.