zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Senátoři mají výhrady vůči evropskému klimatickému balíčku

26.10.2021
Klimatické změny
Senátoři mají výhrady vůči evropskému klimatickému balíčku

Někteří senátoři mají výhrady k evropskému klimatickému balíčku známému pod názvem Fit for 55. Litují například toho, že Evropská komise k tomuto balíčku nepřipojila důkladné posouzení dopadů na jednotlivé členské státy, i když k tomu byla několikrát vyzvána. Důležité je podle nich také to, aby EU uznala jadernou energii jako udržitelný zdroj. Odmítají některé cíle ohledně zvyšování energetické účinnosti. Stojí to v usnesení senátního podvýboru pro energetiku, s nímž se ztotožnil i výbor pro hospodářství. Podvýbor i výbor se balíčkem zabýval v tomto týdnu. Senát by měl balíček projednat na schůzi 5. listopadu.

Klimatický balíček má unii pomoci splnit její cíl, kterým je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990 a do roku 2050 dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. Balíček obsahuje pět nových legislativních návrhů a osm návrhů změn už existujících předpisů. Komise je schválila v polovině července.

Komise chce do roku 2030 zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů až na 40 procent, protože současný cíl 32 procent podle ní není dostačující. V důvodové zprávě ke směrnici o podpoře energie z obnovitelných zdrojů například uvádí, že cíl 40 procent nemá žádné nevýhody, a je tak upřednostňovanou a účinnou možností. Náměstek ministra průmyslu René Neděla ale řekl v úterý členům senátního podvýboru, že zmíněný cíl má dílčí cíle, se kterými česká strana rozhodně nesouhlasí a vnímá je jako problematické. Jde například o povinný podíl vodíku, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení budov nebo změny u úspor emisí v dopravě. Také Svaz průmyslu již před měsícem uvedl, že nesouhlasí se stanovením závazného cíle nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě o 1,1 procentního bodu ročně.

Senátoři sice s navýšením podílu energie z obnovitelných zdrojů na 40 procent souhlasí, ale zdůrazňují, že členské státy musí mít volnost ve výběru opatření, jak splnit své národní příspěvky k tomuto cíli. Senátní podvýbor i výbor uznávají, že Česko bude muset pro naplnění klimatických cílů postupně navyšovat podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, ale poukazují na to, že vzhledem ke geografické poloze země bude role obnovitelných zdrojů pouze omezená. Česko se proto podle nich bude muset spoléhat především na jadernou energii.

Někteří senátoři, například Michal Kortyš nebo Raduan Nwelati (oba ODS), navrhli evropský návrh rovnou odmítnout a navrhované usnesení jim připadalo mírné. S tím ale nesouhlasila předsedkyně podvýboru Hana Žáková (STAN). Míní, že odmítnout balíček bez dalších návrhů by bylo nešťastné.

Mezi návrhy v rámci klimatického balíčku je třeba takzvaný mechanismus uhlíkového vyrovnávání na hranicích. Půjde o uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Podvýbor považuje tento mechanismus za správný, ale zastává názor, že přidělování bezplatných emisních povolenek v systému EU ETS je dočasné řešení a není tržní, navíc z něj profitují v některých členských státech hlavně oligarchové.

Dalším z návrhů je i revize směrnice o energické účinnosti. U ní senátoři nesouhlasí například s navýšením záměrů energetických úspor od roku 2024 a domnívají se, že navržené povinné roční úspory 1,5 procenta nejsou nezbytně nutné pro dosažení cílů a pro řadu členských států budou těžko dosažitelné. Tato revidovaná směrnice ukládá členským státům, aby ročně renovovaly alespoň tři procenta podlahové plochy budov ve vlastnictví veřejných subjektů s cílem transformovat tyto budovy na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Revize této směrnice ale ruší výjimku například pro historické budovy nebo kostely. Někteří přítomní senátoři poznamenávali, že by se to v tom případě dotklo i novobarokního Valdštejnského paláce, kde Senát sídlí.

Přehled legislativních návrhů spojených s balíčkem "Fit for 55":

- Revize systému EU ETS pro obchodování s emisními povolenkami včetně jeho rozšíření na lodní dopravu, revize pro emise z letecké dopravy a zřízení samostatného systému obchodování s emisemi určeného pro silniční dopravu a budovy.

- Revize nařízení o sdílení úsilí týkajícího se cílů členských států v oblasti snižování emisí v odvětvích mimo EU ETS

- Revize nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)

- Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie

- Přepracovaná směrnice o energetické účinnosti

- Revize směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva

- Změna nařízení nařízení, kterým se stanoví emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky

- Revize směrnice o zdanění energie

- Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

- Iniciativa ReFuelEU Aviation týkající se udržitelných leteckých paliv

- Iniciativa FuelEU Maritime týkající se zeleného evropského námořního prostoru

- Sociální fond pro klimatická opatření

- Lesní strategie EU do roku 2030.

Zdroj: https://bit.ly/3C4OCcY

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí