Armády nesmí stát stranou globálního boje proti změnám klimatu, uvedl šéf NATO

Armády zemí světa nesmí stát stranou celosvětového boje proti změnám klimatu. Měly by podle jasně stanovených pravidel snižovat obrovské množství emisí skleníkových plynů, které vypouštějí do ovzduší. Na klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow to dnes podle agentury Reuters uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Existuje jen málo spolehlivých údajů o emisích vytvářených vojenskou činností, není však pochyb o tom, že jejich množství je velké, podotýká Reuters. Poukazuje přitom na zprávu z roku 2019, která dospěla k závěru, že americká armáda by byla 47. největším světovým producentem skleníkových plynů, kdyby byla státem.

"Neexistuje způsob, jak dosáhnout čisté nuly, aniž bychom zahrnuli také emise způsobené armádami," řekl Stoltenberg na klimatické konferenci COP26 s odkazem na předsevzetí mnoha zemí dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality - tedy vypouštět jen takové množství emisí, jaké lze přirozenou cestou spotřebovat.

Bývalý zvláštní vyslanec OSN pro klimatické změny Stoltenberg dále sdělil, že v rámci Severoatlantické aliance se již začalo pracovat na metodice pro měření emisí produkovaných ozbrojenými silami. Dokončena by podle jeho představ měla být do konce roku 2022. "To je cíl, ale samozřejmě jsem závislý na dohodě třiceti spojenců," řekl.

Stoltenberg uznal, že světové armády zanechávají značnou uhlíkovou stopu. Podle něj však již existují snahy nalézt řešení: například armáda Spojených států používá solární panely na svých objektech, britští vojáci hledají alternativní paliva a Španělsko sází na armádních pozemcích stromy, aby vstřebávaly oxid uhličitý.

"V civilním sektoru probíhá energetická revoluce (...) a jde o to udržet krok, být součástí této transformace," řekl generální tajemník aliance.

Stoltenberg začal prosazovat společné kroky NATO zaměřené na ochranu klimatu již dříve, připomíná Reuters. Podle aliančních diplomatů však tyto snahy narážely na odmítavý postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Současné výzvy v energetice šéf NATO připodobnil k rozhodnutí Winstona Churchilla, které před první světovou válkou naftou nahradilo uhlí, jež do té doby převládalo jako palivo na lodích britského námořnictva. Krok měl podle Stoltenberga jak ekologický, tak strategický přínos.

"Musíme najít způsob, jak sladit potřebu mít ozbrojené síly přátelské vůči životnímu prostředí a současně je mít silné a účinné," dodal.