Praha má pravidla pro výsadbu stromů a nakládání s dešťovou vodou

Pražský magistrát chce sjednotit a zlepšit způsob vysazování uličních stromořadí a nakládání s dešťovou vodou. Ke každému z témat dnes městští radní schválili soubor pravidel, která chce město závazně stanovit svým organizacím, jako jsou Technická správa komunikací (TSK), dopravní podnik (DPP) nebo Pražská vodohospodářská společnost (PVS). Dokumenty vychází z klimatické strategie města.

Stromy jsou podle vedení města v městském prostředí ohroženy klimatickou změnou a zvyšováním teplot. O uliční stromořadí se navíc starají různé organizace, zejména TSK, magistrát a městské části. "Výsledkem této situace je dlouhodobě neudržitelný stav stromořadí," stojí ve schváleném dokumentu. Cílem nových pravidel je stanovit jednotný způsob výsadby a údržby, který by byl pro zeleň co nejšetrnější.

Náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09) uvedl, že dokument je zaměřený z velké části na péči o již existující stromy, které často kvůli špatnému přístupu hynou. Další primátorův náměstek Adam Scheinherr (Praha Sobě) dodal, že jen TSK má na starosti 60.000 až 70.000 stromů v ulicích, které nyní hodnotí, přičemž příští rok by měla být hotová kompletní pasportizace a návrh úprav každého stromu podle nového manuálu.

Náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN) dodal, že na údržbu stromů bylo v letošním rozpočtu města určených 100 milionů korun, což je podle něho nedostatečné. V rozpočtu na příští rok by se tak podle Hlubučka měla částka navýšit až na 230 milionů korun.

Standardy pro využití dešťové vody jsou podle schváleného dokumentu založeny především na minimalizaci vybetonovaných ploch, místo kterých mají vznikat prostranství s propustnými povrchy. Na střechách budov by pak měla být vysazována zeleň, která vodu využije a zároveň zlepšuje životní prostředí a město ochlazuje. Dalším pravidlem má být budování odtoků vody k zeleni a její shromažďování, aby se mohla vsakovat do půdy a neodtékala kanalizací.

Zároveň podle Hlubučka pravidla stanovují, na které městské organizace mají od stavebníků přecházet jednotlivé části vodního hospodářství, v čemž dosud panoval zmatek. Radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09) dodal, že poté někdy vznikaly situace, kdy o dané prostranství nikdo nejevil zájem a zůstalo zcela bez údržby. Hlubuček dodal, že nové standardy by město v budoucnu chtělo zabudovat také do Pražských stavebních předpisů.

V obou případech chce město dodržování pravidel zajistit úpravami právních vztahů se svými firmami a dalšími organizacemi. Městské části u svých projektů magistrátu nepodléhají.

Oba dokumenty vychází z letos schváleného klimatického plánu, podle kterého má město do roku 2030 investovat zhruba 230 miliard korun do 69 opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého v metropoli o 45 procent. K tomu se město zavázalo v roce 2019. Většinu potřebných peněz chce magistrát získat z evropských fondů. Plán kritizovaly opoziční ODS a ANO, plán je podle nich nereálný a nedostatečně připravený.