Kvůli ptačí chřipce muselo být letos utraceno přes čtvrt milionu ptáků

Výběr informací o letošním výskytu ptačí chřipky v ČR (veterináři zakázali kvůli ptačí chřipce chov drůbeže pod širým nebem, výjimku má chov holubů a běžců jako jsou pštrosi):

- Ptačí chřipka se do České republiky letos vrátila po necelém roce, několik případů se předtím naposledy vyskytlo loni v lednu a únoru, a to i v komerčním chovu na Pardubicku, v červenci však Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) oficiálně uznala ČR za zemi bez ptačí chřipky. O půl roku později se ale ptačí chřipka vrátila, poprvé byla 21. ledna potvrzena u dvou uhynulých labutí na rybníku na Písecku. O den později se objevilo ohnisko chřipky v malochovu drůbeže na Táborsku a choroba se dále rozšířila. Zprvu zasáhla jen malé chovy, veterináři tak většinou nařídili utracení maximálně desítek či několika málo stovek ptáků.

- V březnu se onemocnění rozšířilo také do chovů kachen firmy Perena v Královéhradeckém a Středočeském kraji, celkem jich bylo zasaženo devět. V březnu bylo vybito 75.000 ptáků ze zařízení, kde firma chovala takzvané rodičovské kachny, které nesou vejce, z nichž se líhnou kachňata. Koncem března ptačí chřipka zasáhla velkochov slepic v Kosičkách na Královéhradecku. Ačkoli byla nákaza zjištěna v chovu asi 63.000 mladých slepic, které ještě nesnášejí vejce, v jedné hale muselo být utraceno i dalších 111.500 nosnic, kde se nemoc neprokázala.

- V letošním roce se ptačí chřipka postupně rozšířila do chovů ve většině krajů, celkem bylo nutné v ČR ve velkochovech vybít více než 250.000 kusů drůbeže. V červnu byla ukončena mimořádná opatření v do té doby posledním ohnisku v Mladé Boleslavi - Čejeticích.

V červenci ČR zažádala o uznání statusu země bez výskytu ptačí chřipky, který získala 1. září.

- Koncem září se zhruba po čtyřech měsících se v ČR znovu prokázala ptačí chřipka. Ohnisko bylo v malochovu v obci Trhové Dušníky na Příbramsku, kde uhynulo pět hus. V Trhových Dušníkách byl prokázán nebezpečný podtyp ptačí chřipky H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka.

- Další, letos již 40. ohnisko ptačí chřipky, se objevilo koncem října v Rohozné u Jihlavy na Vysočině, kde bylo utraceno 5000 kusů drůbeže, hlavně hus.

- V listopadu se objevila nákaza ptačí chřipkou u dvou uhynulých labutí na mrtvém rameni Lužnice poblíž obce Dráchov na Táborsku, v malochovu v Dolní Lhotě u Stráže nad Nežárkou na Jindřichohradecku, u několika labutí uhynulých v minulém týdnu na Záhlinických rybnících poblíž Hulína na Kroměřížsku a v komerčním chovu hus a kachen u Byňova na Českobudějovicku, kde veterináři zatím utratili přes 2000 ptáků. Ve většině případů vyšetření prokázalo vysoce patogenní variantu subtypu H5N1.

- Veterináři dnes zakázali kvůli ptačí chřipce chov drůbeže pod širým nebem, musí se umisťovat do budov. Výjimku má chov holubů a běžců, jako jsou pštrosi. Za nedodržení nařízení Státní veterinární správy (SVS) hrozí až dvoumilionová pokuta pro podnikající a právnické osoby, u fyzických osob je pokuta do 100.000 korun.

- Ohnisek ptačí chřipky přibývá v celé Evropě.

- Letos už bylo utraceno více ptáků než při ptačí chřipce v letech 2007 a 2017, kdy nemoc ČR také výrazně zasáhla. V roce 2007 byla vysoce nemoc objevena v chovech na Orlickoústecku kolem Vysokého Mýta. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171.000 kusů drůbeže ve velkochovech. O deset let později veterináři nařídili usmrcení třeba více než 30.000 kusů drůbeže ve dvou chovech firmy Zephyr Františkovy Lázně na Chebsku. Zhruba o 20.000 kachen přišla firma Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku, 17.000 kachen bylo utraceno ve Vlachově Březí na Prachaticku a 10.000 kusů drůbeže v Moravském Krumlově a v Ivančicích na jižní Moravě.

- Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné dva, nakažená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje i lehčí forma, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec.

- Ptačí chřipku, která byla známá již v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1. Na člověka se virus z ptáků přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost - nepřežije více než polovina nakažených. Poprvé byl zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji.

- Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání nebo při dalším zpracování masa. Zatím nebyla prokázána přenositelnost choroby z člověka na člověka. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i ty méně časté: například zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit.

- V České republice se první případ viru ptačí chřipky H5N1 (tento kmen Světová zdravotnická organizace spojuje se stovkami úmrtí lidí po celém světě za poslední dekádu) objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Virus H5N1 začal nejprve v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Větší potíže ale chovatelům drůbeže v ČR způsobil v letech 2007 a 2017 jiný podtyp, H5N8, u něhož ovšem nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka.