Úterý, 27. února 2024

Stát nestojí o recyklaci?

Stát nestojí o recyklaci?

Nový zákon o odpadech přinesl řadu překvapení. Jedním z nich je zásadní komplikace, kterou nová legislativa postavila před recyklační firmy - že nová legislativa v řadě firem prakticky zastavuje recyklaci a využití směsných plastů.

Plasty jsou součástí běžného života lidí a zatím nejsou nahraditelné. Můžeme je omezovat, ale to možná přinese užitek až v budoucnu. Nyní se celý svět soustředí na jejich opakované využití. Recyklací, výrobou užitného výrobku nebo - pokud to není možné - alespoň výrobou certifikovaného tuhého alternativního paliva (TAP) dle evropských technických norem, které ve schválených energetických zdrojích již řadu let nahrazuje těžená přírodní paliva.

V České republice však zřejmě jdeme jinou cestou. ,,Znemožnění recyklace nebylo vysloveno sice přímo, po celých dlouhých devět měsíců od účinnosti zákona chybu dokonce nerozpoznali ani úředníci, ale teď už se skrytá mina v zákoně jasně ukazuje. A my s tím velmi bojujeme. Je to nesmysl," zlobí se Zdeněk Blažek, majitel společnosti Replast, která je na trhu více než dvacet let a úspěšně se prosazuje se svými produkty na zahraničních trzích

U nás v Kocourkově

Replast není jediná firma, která recykluje směsné plasty a vyrábí z nich certifikované výrobky, které se velmi dobře uplatňují na trhu jak v České republice, tak v Evropě, ale i mimo ni. A teď přijde nový zákon o odpadech a tuto činnost de facto zakáže nebo prakticky znemožní. Stejně jako na recyklaci to nyní dopadá i na výrobce certifikovaných paliv z odpadů. Ti rovněž přispívali k využití odpadů. Nyní - po více než dvaceti letech své činnosti - však ani recyklační firmy, ani výrobci paliv nemohou své výrobky vyvážet. Vývoz odpadu totiž nový zákon zakazuje a firmy nemají jasná pravidla, jak získat potvrzení, že jejich produkt není odpad, ale výrobek. Řada z nich už to zažila na vlastní kůži.

,,Bohužel, i to je česká realita v době cirkulární ekonomiky a udržitelného rozvoje. My i ostatní výrobci přitom dlouhodobě splňujeme veškeré technické podmínky, které pro naše výrobky existují, včetně podmínek evropských i světových technických norem. Máme i všechny potřebné certifikáty," říká Zdeněk Blažek. Ale podle nové české odpadové legislativy to zřejmě nestačí, jak ukazují zkušenosti konkrétních postižených firem.

Nová omezení jsou klackem pod nohy

České recyklační firmy vyrábějí z plastů například dílce použitelné v dopravě, bezpečnostní prvky, segmenty značení či produkty a dílce využitelné ve stavbách. Jejich výrobky jsou na trhu velmi žádané, obchod dlouhodobě běží, včetně významné části exportu. Kvalita výrobků je vysoká, s přehledem dokáží konkurovat i ve světě. Recyklační procesy v těchto firmách běžely ve velkých objemech dlouhodobě a bez problémů. Pro představu - jen několik aktuálně postižených firem produkuje z odpadů přibližně 40 000 tun nových výrobků ročně a v zahraničí i doma mají sjednané dlouhodobé a perspektivní zakázky. ,,Nyní tyto firmy stát pomocí nového odpadového zákona postavil do situace, kdy jejich výrobky vlastně nelze vyvézt, jsou stále legislativně vedeny jako odpad. Důvod není známý," popisuje nepochopitelnou situaci Zdeněk Blažek. Odborný poradce a ekolog, s nímž Replast a některé další postižené firmy tuto problematiku konzultují, doplňuje. ,,V praxi to znamená, že společnost může plast použít, recyklovat, něco vyrobit, ale konečný produkt je podle ústředních orgánů nově stále odpad. To je nová a velmi podstatná umělá komplikace pro fungování recyklace jako takové. Je to další klacek pod nohy. A řada firem o tom ještě ani neví."

Pravdou je, že v novém verzi zákona byl definován proces úředního uznání dostatečné ,,výrobkovosti" a ,,neodpadovosti" jednotlivých produktů. Tuto kompetenci má Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nicméně nad rámec zákona byla vydána i dílčí stanoviska či metodiky a v nich Ministerstvo životního prostředí jakožto tvůrce, předkladatel a garant zmíněné legislativní novely formuluje doplňující omezení. Ta sice nemají žádnou oporu v platném právu, ale v řadě případů fakticky znemožňují či značně znesnadňují uplatnění výrobků z recyklátu na trhu. Platí to v případě recyklovaných výrobků z plastů i v případně zmíněných certifikovaných paliv z odpadů.

S novým zněním zákona ale bojují i pracovníci krajských úřadů, kteří mají k praxi mnohem blíže a zpravidla se jedná o zkušené odborníky v odpadovém hospodářství. Uznání či neuznání výstupu ze zařízení jako výrobku ze strany MPO se totiž zásadně dotýká i samotného povolovacího procesu k činnosti té které provozovny a jeho nastavení.

Qui bono?

Otázkou je, proč úředníci nově recyklaci a využití odpadů fakticky potlačují. Tyto postoje totiž z odborného hlediska nedávají žádný smysl. Stát sám přece potřebuje navyšování kapacit recyklace, neboť je nositelem závazných cílů recyklace komunálních odpadů. A nová evropská odpadová strategie nabádá naopak k co největšímu využívání surovin z odpadů pro nové výrobky. Zde se navíc jedná o výrobky certifikované a plně odpovídající evropským i světovým technickým normám, výrobky po mnoho let standardně obchodované na trhu, o něž je nepolevující zájem.

Česká asociace odpadového hospodářství upozornila na tento problém již na konci října písemně Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Odstranění nesmyslných byrokratických omezení a zbytečné administrativní zátěže je i deklarovaným cílem nové vlády. ,,Doufáme, že se to podaří co nejdříve a nesmyslná omezení ze zákona zmizí, abychom opět mohli normálně fungovat," uzavírá Zdeněk Blažek.

Zdroj: https://komoraplus.cz/

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů