Experti vyhodnotili kontaminaci nebo potenciální kontaminaci u 10.134 lokalit v ČR z více než 31.000 předem vytipovaných či indikovaných míst. Naléhavé řešení, tedy podrobnější průzkum nebo nápravné sanační kroky, vyžaduje 446 míst, na některých se to už děje. Výsledky druhé etapy Národní inventarizace kontaminovaných míst (NIKM2) dnes v Praze představili zástupci České informační agentury životního prostředí (CENIA), ministerstva životního prostředí, pod které agentura spadá, a dalších organizací.
Zjištění by podle vedoucího projektového týmu Zdeňka Suchánka měla posloužit k aktualizaci databáze Systému evidence kontaminovaných míst, lepší připravenosti sanací starých ekologických zátěží, snížení rizik zátěží i k lepšímu územnímu plánování. Experti místa vytipovali na základě záznamů z databází, dálkového průzkumu země i z informací obcí a různých organizací. Suchánek podotkl, že každá z hodnocených lokalit také získala určitý stupeň priority ohledně potřebných zásahů.
Mezi 10.134 kontaminovanými či potenciálně kontaminovanými místy je 7102 lokalit, u kterých není dost informací o šíření kontaminace a jejím možném dopadu na životní prostředí a zdraví lidí. Z průzkumu také vyplývá, že na 3302 místech, tedy zhruba 30 procentech lokalit, jsou práce k odstranění staré ekologické zátěže provedeny, pokračují, připravují se nebo nejsou třeba.
Z hlediska typu kontaminovaných či potenciálně kontaminovaných lokalit převládají skládky tuhých komunálních odpadů, tvoří skoro 46 procent. Přes 17 procent připadá na tzv. kontaminované areály, kde býval souběh více činností vedoucích ke vzniku staré ekologické zátěže. Přes deset procent tvoří místa, kde se manipulovalo s ropnými látkami. Zdenka Szurmanová, která na projektu spolupracovala, podotkla, že největší hustota kontaminovaných míst je v Praze, Brně, Ostravě, Podkrušnohorské pánvi, Polabí a částečně i v okolí Plzně, tedy územích se značnou průmyslovou stopou.
U některých ze zhruba 4,4 procent lokalita, které potřebují naléhavý zásah, už nápravná opatření probíhají. V případě skládek komunálních odpadů podotkla, že tvoří velkou část potenciálně kontaminovaných míst. Szurmanová uvedla, že řada obcí po roce 1989 tyto skládky zasypala či zatravnila a je pravděpodobné, že u naprosté většiny z nich problém nenastane. "Existuje ale tři až pět procent lokalit tohoto typu, které mohou působit problémy," upozornila. Řádná evidence problematických míst má přispět i k tomu, aby byly zaneseny do územních plánů jako nevhodné k určitému typu užívání.
Podle týmu také chybí financování průzkumů či náprav pro 6757 lokalit. Na 2110 lokalit už bylo zajištěno dříve, například z ministerstva financí prostřednictvím ekologických smluv, z evropských fondů nebo z rozpočtů samospráv, kde se problematické lokality nacházejí.
Druhá etapa NIKM podle Cenie stála přes 116 milionů korun, odehrála se v letech 2018 až 2021. Dřívější přípravná etapa vyšla na zhruba 100 milionů korun.
