Praha jedním z nejzelenějších evropských měst nejspíš už dlouho nezůstane

Metropolitní plán podle organizace Arnika v podstatě nereaguje na nutnost adaptace Prahy na změnu klimatu. Nenavrhuje žádná opatření vedoucí ke snižování už existujících dopadů, ani prevenci potenciálního zhoršování. Na teplotu v lokalitě a zasakování vody má zásadní vliv blízké okolí čili nezastavěnost vnitrobloku a uspořádání veřejných prostranství. Metropolitní plán přitom umožňuje velmi hustou zástavbu v celém širším centru města i na většině transformačních lokalit.⁽²⁾

Plán počítá s výstavbou pro navýšení počtu obyvatel z 1,3 milionu na 1,9 milionu, přičemž stávající plochy parků a přírodních území jsou 2 096 ha a navrhované pouhých 583 ha. Už z návrhu tedy vyplývá deficit 380 ha nové zeleně, pokud by měl být zachován alespoň současný standard,⁽³⁾ který je přitom nesjpíš už na hraně udržitelnosti. "Při pouhé procházce kterýmkoliv parkem v centru vidíte, jak se lidé těsnají na každém kroku. Dnes na jednoho obyvatele připadá 16,1 m² městské zeleně, Metropolitní plán umožní tuto plochu ještě snížit, a to na 14 m²," upřesnila Vinklárková.

Pokud Metropolitní plán projde v této podobě, umožní stavět v některých parcích. Přestože se jedná o jednotlivé stavby takzvané rekreační vybavenosti, což mohou být například veřejné toalety, sklad techniky pro údržbu parku, ale také hospoda, klid a charakter parku může být i jimi zásadně narušen. Praha podle plánu přijde o značné plochy skutečně pobytové zeleně, zatímco izolační zeleň (např. podél dopravní a technické infrastruktury) je označována jako parky.

"Izolační zeleň chrání osídlené oblasti od silného zdroje znečištění a hluku. Není možné ji označit jako park, který má sloužit k relaxaci lidí, ale také jako útočiště pro drobné živočichy žijící ve městech. Vydávat izolační zeleň například podél dálnice D1 za park, jen aby Metropolitní plán na papíře vypadal přívětivěji, něž jaký je, působí jako alibi pro jeho prosazení" komentuje Anna Vinklárková z organizace Arnika.

Na brownfieldech a dalších rozvojových územích Metropolitní plán většinou nevymezuje "zeleň" dokonce vůbec, případně jen procentuálním podílem z celkové plochy, což znamená, že není jasné, zda a kde potenciální park bude, jestli bude souvislý apod.⁽⁴⁾ "Spojitý celoměstský systém zeleně je velice důležitý a zcela nenahraditelný z hlediska ekologické stability, biodiverzity i rekreace obyvatel. Na naše dotazy k tomuto tématu nám úředníci IPRu nebyli schopni odpovědět,"⁽⁵⁾ upozornila Vinklárková, která poukázala také na to, že "parametrickým přístupem k transformačním územím navíc Institut plánování a rozvoje ignoruje, že v těchto lokalitách, které jsou často opuštěné třeba už 20 let, je mnohdy vzrostlá zeleň, jejíž hodnota z pohledu ekologické stability i rekreačního potenciálu může být mnohem vyšší než hodnota nově zakládaného parku."

Obdobně nedostatečný je Metropolitní plán z hlediska mitigačních opatření. S ohledem na udržitelný rozvoj a snížení závislosti na neobnovitelných zdrojích je nutné směřovat výstavbu především v docházkové vzdálenosti od stávajících či plánovaných stanic kapacitní kolejové dopravy. Metropolitní plán sice často navrhuje zástavbu v blízkosti stanic metra, na druhou stranu ale také plánuje kapacitní zástavbu, včetně například 27 patrových věží pod Bohdalcem či na Pelc-Tyrolce.