Země z celého světa přijaly nová opatření pro globální ochranu před toxickými látkami

Země z celého světa přijaly nová opatření pro globální ochranu před toxickými látkami

Ženeva - Na závěr dvoutýdenního jednání společné konference smluvních stran Basilejské, Rotterdamské a Stockholmské úmluvy (BRS) o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami bylo přijato několik významných rozhodnutí.


Minulý pátek v Ženevě skončilo zasedání ,,tří úmluv", které mají chránit životní prostředí a zdraví lidí na celém světě před dopady znečištění toxickými látkami. Jednání, která jsou velmi podobná schůzkám Pařížské úmluvy o změně klimatu, se kromě vládních delegátů a zástupců průmyslu zúčastnila i řada osobností reprezentujících občanskou společnost a komunity zasažené toxickým znečištěním. Přímo v Ženevě se na vyjednáváních podíleli i zástupci českého sdružení Arnika, kteří byli součástí skupiny Mezinárodní sítě pro eliminaci znečišťujících látek (IPEN). ,,IPEN na tato zasedání přivádí občanskou společnost, aby podala svědectví za miliardy lidí na celém světě, kteří zde nemohli být, ale jejichž zdraví, blahobyt a lidská práva závisí na rozhodnutích, která se zde přijímají," vysvětluje důležitost účasti spolupředsedkyně IPEN Pamela Miller z Aljašky.

Důležitá opatření ke kontrole vývozu elektronického odpadu

Do rozvojových zemí a zemí procházejících ekonomickou transformací se v dnešní době vyváží obrovské množství elektronického odpadu. Smluvní strany Basilejské úmluvy učinily během konference významný krok k lepší kontrole této praxe, vedoucí k velkému znečištění, tím, že doplnily elektronický odpad do seznamu kontrolovaného úmluvou a nařídily pravidlo předchozího souhlasu pro jeho přeshraniční pohyb. To znamená, že vývoz nebude možný bez výslovného předchozího souhlasu cílové země.

Dr. Tadesse Amera, spolupředseda IPEN, uvedl: ,,Vývoz elektronického odpadu do rozvojových zemí vede k rozsáhlému znečištění životního prostředí, kontaminaci potravin místních komunit a vážným zdravotním dopadům. Vítáme toto rozhodnutí o kontrole veškerého vývozu elektronického odpadu. Jsme však také znepokojeni nadále přetrvávající právní mezerou, která umožňuje vývoz elektronického odpadu pod záminkou jeho opravy. Vyzýváme vlády, aby omezily veškerý vývoz použité elektroniky podle Basilejské úmluvy."

Opatření proti toxickým ,,věčným chemikáliím" PFAS

Toxická chemická látka PFHxS spadající do skupiny ,,věčných chemikálií" PFAS [1] byla spolu s přibližně 80 příbuznými látkami zařazena na seznam Stockholmské úmluvy pro celosvětový zákaz ve všech jejich použitích bez výjimek. Tyto ,,věčné chemikálie" se používají např. ve tkaninách odolných proti skvrnám, hasicích pěnách, obalech na potraviny a jako povrchově aktivní látky v průmyslových procesech.

Také PFOA, další chemická látka ze skupiny PFAS, která byla v roce 2019 zařazena na seznam ke globální eliminaci podle Stockholmské úmluvy s řadou výjimek, byla nyní přijata k zařazení na seznam podle Rotterdamské úmluvy, která kontroluje přeshraniční pohyb nebezpečných chemických látek.

Vědecká poradkyně IPEN Dr. Sara Brosché uvedla, že se jedná ,,o důležitý krok k zákazu dalších těchto toxických ,věčných chemikálií', které znečišťují životní prostředí na celém světě a ohrožují zdraví milionů lidí. Chemický průmysl však stále nahrazuje zakázané PFAS jinými, ale stejně škodlivými PFAS. Proto je naléhavě nutné zakázat všechny PFAS, a ne je řešit jednu po druhé."

Obavy ze znečišťujících postupů a technologií navrhovaných pro nakládání s odpady.

V roce 2019 bylo v rámci Basilejské úmluvy přijato historické rozhodnutí o kontrole přeshraničního pohybu plastového odpadu. Od té doby byl vypracován pokyn, jak nakládat s plastovým odpadem, který byl projednáván na letošní konferenci smluvních stran. Mezi delegáty zaznívaly rostoucí obavy ohledně zahrnutí chemické recyklace do těchto pokynů. Chemická recyklace, která obvykle zahrnuje pyrolýzu a/nebo zplyňování, vytváří rozsáhlé toky nebezpečného odpadu a neprokázala se jako komerčně životaschopná, ani ekologicky udržitelná. Slovo ,,recyklace" v jejím názvu neodpovídá realitě, kdy se z plastů v těchto technologiích většinou generuje jenom palivo obsahující řadu toxických příměsí. Nakonec byl text doporučující chemickou recyklaci v pokynech dán do hranatých závorek, což signalizuje, že se strany nedohodly na jeho zařazení, a při pokračujících revizích před konferencí smluvních stran BRS v roce 2023 by mohl být zcela vypuštěn.

Lee Bell, poradce IPEN pro politiku v oblasti rtuti a perzistentních organických polutantů, uvedl: ,,Chemický recyklační průmysl se snaží zakrýt skutečnost, že má nízkou výtěžnost, obrovské toky nebezpečného odpadu a ve svých emisích a produktech zatěžuje svět vysoce toxickými dioxiny a polycyklickými aromatickými uhlovodíky. To značně ztěžuje jeho komerční životaschopnost a popírá tvrzení, že jde o ekologicky šetrné nakládání s plastovým odpadem. Průmysl se chlubí, že dokáže vyřešit krizi plastového odpadu, ale je to jen pohádka a PR cvičení, které má zabránit omezení výroby plastů podle mezinárodního práva."

V rámci práce na technických pokynech pro environmentálně šetrné nakládání s odpady obsahujícími perzistentní organické látky se objevil další velmi sporný moment, když několik stran navrhlo zahrnout do těchto pokynů spalování odpadů s ,,věčnými chemikáliemi" PFAS v cementářských pecích. Je známo, že spalování odpadů v cementárnách produkuje dioxiny a další toxické odpady, nicméně jedna ze stran předložila zprávu vypracovanou majiteli cementářských pecí, která údajně prokazuje úspěchy při likvidaci hasicích pěn obsahujících PFAS. Zpráva provozovatele pece však ukázala, že zpracování bylo úspěšné pouze u několika látek PFAS, zatímco do životního prostředí se uvolňovalo značné množství jiných PFAS. Mnozí delegáti byli rovněž znepokojeni tím, že dokumenty o zkušebním pálení byly zpřístupněny až na poslední chvíli, aniž by dostali čas na jejich pořádné vyhodnocení. Obavy z chybějícího nezávislého ověření účinnosti metody likvidace a pozdní zpřístupnění zprávy vedly k tomu, že tento text byl zařazen do závorky, tedy pro pozdější vyhodnocení.

RNDr. Jindřich Petrlík, spolupředseda pracovní skupiny IPEN pro dioxiny, PCB a odpady a ředitel programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika, se jednání zúčastnil a prohlásil: ,,Byla to léčka. Data byla k dispozici až na poslední chvíli, vyjednávací procesy byly uspěchané a očekávalo se, že delegáti podpoří propagaci spalování PFAS v cementářských pecích, přestože data ukazovala na významné emise PFAS. Naštěstí některé vlády uznaly, že se jedná o nebezpečný návrh, a zablokovaly jeho zařazení tím, že text daly do závorek. Cementářské pece nejsou určeny ke spalování odpadních PFAS a neměly by být podporovány."

Mnoho komunit a zranitelných skupin je vystaveno nepřijatelným úrovním perzistentních organických látek (POPs). Je to důsledek toho, že limity definující nebezpečné POPs odpady nejsou dostatečně přísné a jejich tok v odpadech není řádně kontrolován.

,,Přísné tzv. nízké limity obsahu POPs by mohly zastavit zaplavování potravního řetězce a spotřebitelských výrobků toxickými látkami, jako jsou dioxiny. Bohužel značná část vlád a jejich ekonomických uskupení zablokovala jakékoli přísnější limity pro POPs v odpadech. Učinily tak navzdory nedávné studii, která ukázala, že téměř 90 % v ní zkoumaných oblastí z celého světa nebylo bezpečných pro produkci vajec z volných chovů, která na mnoha místech světa zůstávají důležitou součástí lokálně produkovaných potravin. Místo toho umožňují, aby množství dioxinů, které se rovná maximálnímu přípustnému příjmu pro celou populaci 133 planet Zemí, zůstalo bez kontroly," dodala globální výzkumná pracovnice IPEN Jitka Straková.

Přestože na jednáních došlo k dílčím úspěchům, spolupředsedkyně IPEN Pamela Miller neskrývá celkové rozčarování: ,,Tyto úmluvy byly přijaty na ochranu zranitelných komunit žen, dětí, pracovníků a původních obyvatel. Přesto vlády a mocní zástupci průmyslu upřednostňují své vlastní ekonomické a obchodní zájmy před zdravím a kvalitou životního prostředí Země a jejích obyvatel."

[1] Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) jsou rozsáhlou skupinou několika tisíc člověkem vytvořených organických látek vyráběných od 50. let 20. století. Člověk PFAS přijímá především v potravě a vodě. Některé PFAS jsou považovány za podezřelé lidské karcinogeny. Diskutováno je především zvýšené riziko rakoviny ledvin, vaječníků, varlat a prostaty. Některé PFAS jsou reprotoxické (snižují plodnost u žen), zvyšují riziko vysokého krevního tlaku v těhotenství, preeklampsie (onemocnění placenty) nebo nižší porodní váhy novorozenců. PFAS mohou poškozovat imunitní a endokrinní systém.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
Electrolux - domácí spotřebiče
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů