Pro města a obce - Spalovny (ZEVO) na SKO. Mohou to obce podepsat?

V červnovém čísle celorepublikového časopisu pro komunální sféru, Pro města a obce, vyšel článek týkající se nemalého počtu obcí a měst v České republice. Obce a města musí podle nové odpadové legislativy splnit povinné cíle třídění. Zároveň jsou zde dlouhodobě plánované projekty na energetické využití velkého množství neupravených směsných komunálních odpadů. Co to pro obce znamená? Na co je třeba klást důraz při přípravě dalšího nakládání s odpady v regionu? Mohou obce podepsat dlouhodobé závazky na dodávky velkého množství směsných odpadů?

Již řadu let se řeší otázka, jaké kapacity pro energetické využití odpadů ještě Česká republika potřebuje a v jakých formách technologií. Je to téma, které se řeší nejen na straně investorů, ale řešilo se opakovaně i na půdě Poslanecké sněmovny i Senátu, řeší se na krajských i obecních zastupitelstvech i na odborných jednáních obecních spolků, či profesních svazů.

Téma se stále více diskutuje i v řadě evropských států a řeší se i na mezinárodních konferencích. Netýká se primárně stávajících spaloven (ZEVO), ale spíše těch plánovaných. Když téma velmi zjednodušíme, je jednou z hlavních otázek to, zda se má jít cestou spalování, resp. energetického využívání velkých množství neupravených směsných komunálních odpadů, nebo zda by se měl systém intenzivního třídění doplnit o moderní energetické koncovky na upravené nerecyklovatelné odpady, zbytky po třídění.

Povinné cíle třídění jsou pro obce definovány zákonem

Upravené odpady zbývají jako nerecyklovatelná část po procesech třídění na třídících linkách. Tříděných odpadů je stále více, jak lidé stále více využívají systém barevných kontejnerů a jak rostou požadavky státu na třídění. To je pozitivní. Klíčovou roli v tomto mají obce a města a nastavení jejich systémů nakládání s odpady. Obce a města poprvé po 30 letech mají přímo ze zákona povinnost třídit své odpady na konkrétní úroveň. V roce 2030 to má být 65% a k roku 2035 minimálně 70 % komunálních odpadů. Takový je požadavek zákona. Odborníci dodávají, že k tomu, aby Česká republika měla šanci splnit závazné cíle recyklace komunálních odpadů, bude třeba třídit a upravovat dokonce cca 85 % všech produkovaných komunálních odpadů.

Každý se nad tím číslem může zamyslet sám. Pokud má být v roce 2035 minimálně 65 % komunálních odpadů zrecyklovaných ve formě využitelných výrobků, kolik asi produkovaných odpadů k tomu musí být tříděno, aby se získalo potřebné množství kvalitních druhotných surovin pro samotnou recyklaci. Ano, vychází to na cca 85 %. V tomto směru jsou evropské priority jasné. Cílem má být příprava co největšího množství využitelných druhotných surovin. Evropa má surovin málo a situace se stále zhoršuje. Snaha EU je tedy také logická. Navíc tyto cíle aktivně podpořily všechny členské státy, včetně České republiky.

Investoři se snaží získat podpisy obcí a zajistit si dodávky směsných odpadů

V konkrétních krajích České republiky má však situace ještě jiné zásadní aspekty. Již delší dobu jsou obce a města lákány do různých forem systémů, družstev a spolků. Možná by někdo čekal, že jejich cílem bude dosažení zákonných cílů třídění, či evropských cílů recyklace. To by se dalo pochopit. Ale není tomu tak. Cílem je zajištění dlouhodobých dodávek neupravených směsných komunálních odpadů do některé z plánovaných centrálních velkokapacitních spaloven (ZEVO). Z pozice investora spalovny je to pochopitelná snaha.

V tomto směru jsou řadě obcí a měst nabízeny smlouvy či memoranda ohledně budoucích dodávek velkého množství směsných odpadů. Zde je však potřeba se zamyslet, kolik mohou obce reálně mít takového zbytkového směsného odpadu k dispozici. Nejde o to, kolik je ho nyní, ale kolik ho bude za 5 let, za 10 let, či za 15 let. Spalovna se staví cca na 30 let. Evropské trendy, jak nakládat s odpady jsou už známé a jsou definované v balíčku oběhového hospodářství. Jsou bohužel známy velmi vážné případy např. z Německa, kdy se obce a sdružení obcí smluvně zavázaly k dodávkám velkého množství směsných odpadů do centrální spalovny. Obce však tyto závazky nebyly schopny v dalších letech naplnit, a to díky pozitivnímu vývoji v třídění. Směsného odpadu bylo mnohem méně, než byl původní předpoklad. Pak tyto obce musely platit spalovně (ZEVO) velmi vysoké pokuty za nedodané směsné odpady (tzv. doložka bring or pay). Pokuty byly v řádech dokonce několika milionů euro.

Proč jsou potřeba podpisy obcí?

Ještě než si popíšeme, na co by neměla obec zapomenout při své analýze budoucího plnění zákonných povinností, shrňme si důvody, proč je pro nové spalovny (ZEVO) důležité, smluvně si množství obcí zavázat. Důvodů je několik. Ty klíčové si alespoň ve výčtu uveďme. Investoři prakticky všech podobných projektů usilují o získání dotací na svou spalovnu (ZEVO). Obecně už se ví, že dotace na spalovny neupravených směsných komunálních odpadů (SKO) zakazuje evropský Operační program životní prostředí 2021-2027. Vymínila si to takto Evropská unie s odkazem na potřebu plnění cílů balíčku oběhového hospodářství. Podobný zákaz byl již i v minulém Operačním programu ŽP. Investoři ale nově spoléhají na tzv. Modernizační fond. Zde sice EU také nepovolila dotace do spaloven (ZEVO) na SKO v rámci ,,obecného schématu". Investoři však věří, že v tomto programu nebude mít stejná Evropská unie obavy z negativního ovlivnění cílů oběhového hospodářství ze strany spaloven.

Na odborných jednáních bylo opakovaně prezentováno, že teoretická šance na dotaci by snad možná byla, pokud by konkrétní projekt spalovny prošel přísným individuálním posouzením v Bruselu. Mezi posuzovaná kritéria by pak údajně patřily například aspekty jako - kapacita spalovny nesmí v místě ohrožovat splnění recyklačních cílů EU; princip blízkosti - odpady musí být z daného regionu a z blízkosti spalovny, nikoli dlouhé přepravní vzdálenosti; bude se řešit uhlíková stopa dané technologie, včetně zajištění svozu neupravených směsných odpadů do spalovny; musí být prokázán soulad s požadavky komunální sféry - měly by zde být memoranda s obcemi o dodávkách odpadů, která prokáží, že recyklační či třídící cíle nebudou v daném regionu ohroženy; z odpadů před spalovnou by měly být vytříděny/odtříděny využitelné složky, apod.

Předposlední bod ukazuje jeden z důvodů, proč aktuálně pověření zástupci těchto projektů usilují mezi obcemi v dotčených krajích o podpis a závazek dodávek ze strany obcí. Poslední bod pak potvrzuje praxi, která se již velmi rychle rozvíjí v řadě evropských zemí. A sice, že i před dosavadními spalovnami jsou přistavovány třídící linky, které mají třídit/odtřiďovat recyklovatelné složky z přijímaných odpadů. V České republice takovýto moderní projekt plánuje například Brno před svou spalovnou (ZEVO) a chce prostřednictvím něj ještě navýšit účinnost svého systému třídění, což je jednoznačně pozitivní. Ale zpět k tomu podstatnému pro tento článek. Kolik vlastně budou obce reálně mít svého směsného odpadu? K jakému množství se mohou upsat, aby zároveň neriskovaly nesplnění zákonných povinností třídění?

Obce si musí udělat reálnou analýzu množství odpadů při splnění zákonných cílů třídění

V tomto směru je dobré, aby si obec udělala se stávající svozovou firmou, ať už obecní nebo privátní, kritickou analýzu situace a výhledu nejlépe až k roku 2035. Roky měření cílů jsou 2025, 2030 a 2035. Základem výpočtu musí být logicky produkované množství komunálního odpadu v obci. Dále je třeba do výpočtu dosadit povinné cíle třídění plynoucí ze zákona. Tedy k roku 2035 musí obec vytřídit minimálně 70 % svého komunálního odpadu. A pokud bude mít ČR postupem let problém s plněním cílů recyklace, je možné očekávat navýšení nutnosti třídění až na zmíněných 85 %.

Část produkovaného komunálního odpadu bude jistě ve formě nevyužitelného odpadu, což bude např. klasický popel, či jiný nevyužitelný inertní odpad. Takový odpad může podle EU i české legislativy na skládku v míře maximálně 10 %.

Při analýze by obec neměla zapomenout ani na to, jakou kvalitu bude mít zbytkový odpad v černé popelnici, pokud z něj bude efektivním a dobře fungujícím obecním systémem vytříděno zákonných 70 % využitelných odpadů. Jaká asi bude jeho výhřevnost? Které složky v černé sběrné nádobě budou, aby dávaly odpadu výhřevnost potřebnou například pro zvažovanou spalovnu směsných odpadů? Mnoho jich nebude, pokud budou vytříděny povinné složky jako papír, plasty, sklo, kovy, textil, bioodpad, oleje a tuky, a výrobky podléhající zpětnému odběru. Navíc klasická spalovna (ZEVO) je konstruovaná pro odpady s výhřevnosti v intervalu 8 - 12 MJ/kg. Takové parametry jen těžko hledat v černé popelnici, pokud obec naplní svou zákonnou povinnost vytřídit 70 % komunálních odpadů. Analýzy svozových společností ukazují, že po intenzifikaci třídění bude výhřevnost zbytkového obsahu černé sběrné nádoby nižší než 6,5 MJ/kg.

Každé obci by mělo na základě takovéto analýzy dat obecního systému odpadového hospodářství vyjít, jaké množství zbytkových odpadů bude mít za 5 let, za 10 let i za 15 let. A jakou kvalitu bude tento odpad mít.

Potřebujeme energetické koncovky na nerecyklovatelné odpady

Energetické využití odpadů má svou nezastupitelnou roli v odpadovém hospodářství. Ne všechny odpady je možné recyklovat. Prioritou dalšího období dle evropské legislativy má být třídění odpadů. Podle EU se má produkované množství zbytkových (směsných) komunálních odpadů snížit do roku 2030 radikálně o 50 %. K tomuto je definován cíl v Akčním plánu EU k oběhovému hospodářství. Dramatické snížení množství produkovaných směsných odpadů logicky plyne i z pouhé matematické úvahy při respektování zákonem stanovených cílů třídění. Směsných odpadů tedy reálně mnoho nebude, ve srovnání se současností.

Nicméně už v roce 2021 jsme si vyzkoušeli, že Česká republika má nedostatek kapacit na energetické využití výmětů z třídiček. Tedy nerecyklovatelných zbytků po třídění. Množství těchto odpadů naopak roste, jak lidé více třídí a více využívají barevných kontejnerů. Zkušené energetické firmy se proto již vydaly touto cestou. V České republice, konkrétně na Moravě, se brzy otevře tolik potřebná kapacita na upravené odpady a paliva z odpadů (TAP) - tzv. multipalivový kotel. Zařízení nemá povoleno přijímat zbytkové směsné komunální odpady, aby v regionu nepodvazovalo cíle třídění. Ale o to více vytváří prostor pro uplatnění upravených/vytříděných nerecyklovatelných odpadů. Zde je jistě velký prostor i pro další investory, kteří chtějí pomoci rozumnému a potřebnému vývoji odpadového hospodářství v České republice.

Závěr

Obce by rovněž neměly zapomínat, že to, kam budou uplatňovat své odpady v dalších letech, bude pravděpodobně také otázka soutěžení v čase pro obce cenově výhodných podmínek. Vývoj v technologiích využití odpadů jde mílovými kroky kupředu. Už nyní se na trhu objevuje řada firem, které deklarují, že budou odebírat odpady od obcí pro své moderní technologie. Je proto otázka, zda je na místě obec jakkoli dlouhodobě zavazovat k dodávkám velkého množství směsných odpadů.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, článek vyšel v červnovém čísle časopisu Pro města a obce