Dolní Sasko nasadilo do řádného provozu vodíkové vlaky, považuje to za milník

Čtyři roky od spuštění testovací fáze vyjely tento týden v německé spolkové zemi Dolní Sasko do řádného provozu vlaky poháněné vodíkem. Společnost Alstom, která soupravy Coradia iLint vyvinula, zavedení řádného provozu označuje za světovou premiéru. Dolnosaský premiér Stephan Weil prohlásil, že je to historický milník a že spolková země chce být v rozvoji bezemisní dopravy inspirací a vzorem nejen pro celé Německo, ale pro celý svět.

"Je to pokrok s nálepkou "Vyrobeno v Dolním Sasku"," řekl Weil. "Vlaky byly vyvinuty v Dolním Sasku, vyrobeny v Dolním Sasku a na objednávku místního dopravního podniku uvedeny do provozu u nás v Dolním Sasku," uvedl. To podle něj přesně odpovídá plánům této spolkové země stát se v Německu jedničkou v odvětví čisté energie.

Soupravy, které Alstom označuje za první svého druhu na světě, mohou na jedno naplnění ujet až 1000 kilometrů, což vystačí na celodenní provoz. Na trati mezi Labem a Vezerou mezi městy Cuxhaven, Bremerhaven, Bremervörde a Buxtehude do konce roku zcela nahradí stávajících 15 dieselových vlaků. Dopravní podnik předpokládá, že díky tomu ušetří 1,6 milionu litrů dieselu ročně, což by znamenalo 4400 tun oxidu uhličitého.

Na trati zatím jezdí pět vodíkových souprav, zbývajících devět bude uvedeno do provozu do konce roku. Maximální rychlost vlaku činí 140 kilometrů v hodině, na zmíněné trati se ale povolená rychlost pohybuje od 80 do 120 kilometrů v hodině.

Vlak si pro svůj pohon vyrábí elektřinu v palivových článcích, odpadem je vodní pára a vodní kondenzát, takže jízda je bez emisí skleníkových plynů. Produkce vodíku, který je palivem, ale pro tuto konkrétní trať zatím bezemisní není. Použitý vodík je totiž klasifikován jako šedivý, protože vzniká výrobou ze zemního plynu.

"Abychom mohli s provozem plynule začít, používáme teď na začátku takzvaný šedivý vodík. Máme ale velké štěstí, protože ve (městě) Stade máme velké chemické podniky, pro které je vodík odpadní produkt," řekl šéf dopravního podniku evb Christoph Grimm.

V budoucnu je ale plánována výroba zcela čistého, tedy zeleného vodíku. Ten vzniká elektrolýzou vody, kdy se rozdělí molekula vodíku od molekuly kyslíku za využití elektřiny získané z obnovitelných zdrojů.

Na trať mezi Labem a Vezerou vyjely vodíkové vlaky poprvé v roce 2018. Dvojice prototypů tam do začátku roku 2020 bez závad a komplikací najela přes 180.000 kilometrů. Protože se testovací fáze osvědčila, rozhodlo se Dolní Sasko podpořit pravidelný provoz. Projekt má objem přes 93 milionů eur (2,3 miliardy Kč), z nichž 85 milionů eur (2,1 miliardy Kč) převzalo dolnosaské ministerstvo dopravy, spolková vláda pak poskytla 8,4 milionu eur (207 milionů Kč).

"Podporou první flotily vodíkových vlaků na světě, která se sériově vyrábí, zdůrazňuje spolková vláda to, že se Německo chce stát průkopníkem klimaticky neutrálních technologií v osobní dopravě," uvedlo spolkové ministerstvo dopravy. O průkopnictví hovořil i dolnosaský ministr dopravy Bernd Althusmann. "Dolní Sasko jako země inovací jasně ukazuje, že alternativní technologie mohou na železnici nabídnout stejnou úroveň výkonu, a to zcela bez emisí," řekl.

S vlakem Coradia iLint se letos v květnu mohli svézt i cestující v České republice. Předváděcí vlak v několika českých regionech najezdil zhruba 2400 kilometrů. České dráhy s vodíkem v budoucnu počítají, jak je uvedeno v Národním akčním plánu čisté mobility, který před dvěma lety schválila vláda. Vodíkové soupravy by podle něj měly od roku 2030 především na neelektrifikovaných tratích nahradit některé dieselové vlaky.

Aleš Zápotocký