AP: Plány na plovoucí terminály na zkapalněný plyn v EU vyvolávají obavy o klima

AP: Plány na plovoucí terminály na zkapalněný plyn v EU vyvolávají obavy o klima

S blížící se zimou evropské země hledají náhradu za zemní plyn, který původně nakupovaly z Ruska. Jedním z krátkodobých řešení je zhruba 20 plovoucích terminálů, které by přijímaly zkapalněný zemní plyn (LNG) z jiných zemí. Tento plán však vyvolal rozpačitou reakci vědců, kteří se obávají dlouhodobých dopadů na životní prostředí, uvedla agentura AP.

První plovoucí terminály mají začít dodávat plyn do konce roku. Někteří vědci se však obávají, že plovoucí terminály se nakonec stanou dlouhodobým dodavatelem plynu do Evropy. Takový trend by mohl zbrzdit úsilí o snižování emisí, které podle některých nepostupuje dost rychle.

Velká část LNG, který chce Evropa získat, má pocházet ze Spojených států. Podél Mexického zálivu v USA se rozšiřují vývozní terminály a mnoho místních obyvatel je znepokojeno nejen růstem těžby zemního plynu a s tím souvisejícím úbytkem půdy, ale také extrémními změnami počasí spojenými se spalováním fosilních paliv.

"Vybudování této obrovské infrastruktury pro LNG uzavře svět do další závislosti na fosilních palivech a do dalšího poškozování klimatu na desítky dalších let," řekl klimatolog z Massachusettského technologického institutu John Sterman.

Zemní plyn přispívá ke změnám klimatu při spalování, kdy se z něj stává oxid uhličitý, a také únikem metanu, který je ještě silnějším skleníkovým plynem. Evropské státy jsou léta lídry v přechodu na čistší energii a teď navrhují, aby do jejich přístavů bylo umístěno více než 20 plovoucích terminálů, které by kompenzovaly ztrátu ruského plynu.

Terminály, které jsou vysoké téměř 304 metrů, mohou skladovat zhruba 170.000 metrů krychlových LNG a přeměnit ho na plyn pro domácnosti a podniky. Podle Mezinárodní plynárenské unie (IGU) je lze postavit rychleji a levněji než pozemní dovozní terminály, jejich provoz je ale nákladnější.

Mnoho vědců zabývajících se životním prostředím tvrdí, že peníze vyčleněné na lodě pro dovoz plynu, kde výstavba jedné stojí asi 500 milionů USD (12,3 miliardy Kč), by bylo lepší vynaložit na rychlé zavedení čisté energie nebo snížení spotřeby energie.

K největším zastáncům plovoucích terminálů v Evropě patří Německo. Očekává výstavbu až pěti lodí a vyčlenilo na tento projekt zhruba tři miliardy eur (73,7 miliardy Kč). Schválilo i zákon, který urychluje výstavbu a pozastavuje požadavek na posuzování vlivů na životní prostředí. To znepokojuje ekologické organizace. Vláda a energetický průmysl to obhajují, podle nich je potřeba naléhavě reagovat na ztrátu většiny ruského plynu.

Podle analytiků společnosti Rystad Energy mají v plánu jeden nebo více terminálů Itálie, Řecko, Francie, Nizozemsko, Chorvatsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Slovinsko a Británie. Jeden terminál by měl být poblíž polského Gdaňsku.

Ve Spojených státech, které jsou největším vývozcem LNG do Evropy, se stavějí tři nové vývozní terminály. Ve fázi plánování je jich tam dalších 11 a u čtyř se plánuje rozšíření. Analytik trhu s energiemi Ira Joseph upozornil, že zatímco některé vývozní terminály v minulosti měly problém získat peníze, teď je o jejich financování zájem.

Plovoucí LNG lodě jsou označovány za krátkodobé řešení, které má zajistit přísun plynu na nejbližší roky, než se vybudují čistší zdroje. Podle kritiků ale není pravděpodobné, že by loď postavená na desítky let trvale zastavila provoz po několika letech.

Jakmile se plovoucí terminály postaví, mohou se použít kdekoliv na světě. Pokud je evropské státy už nebudou chtít, protože přejdou na čistší energie, mohou tyto lodě odplout do jiného přístavu. Tím se v podstatě zajistí využívání zemního plynu na desítky let.

V některých případech, zejména v Německu, se pak zdá, že některé z plovoucích terminálů připravují půdu pro terminály na pevnině, které by byly postaveny na 30 nebo 40 let. To je podle ekologů dávno za hranicí, kdy by státy měly skončit se spalováním fosilních paliv.

Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
Electrolux - domácí spotřebiče
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů