V Ústeckém kraji by se mohl vodík využívat v dopravě i k vytápění budov

V Ústeckém kraji by se mohl vodík využívat v dopravě i k vytápění budov. Překážky v realizaci vodíkových projektů řešili experti na konferenci v Ústí nad Labem. Chtějí přesvědčit zástupce Evropské komise, aby byl podporován nejen zelený bezemisní vodík, ale i takzvaný šedý vodík, který vzniká třeba jako odpad při výrobě. Novinářům to řekla Gabriela Nekolová z Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje. Hejtman Jan Schiller (ANO) řekl, že vodík je budoucností Ústeckého kraje.

Zatímco méně ekologický šedý vodík vzniká štěpením zemního plynu za vzniku CO2, zelený vodík se vyrábí elektrolýzou z vody. V kraji se nyní vyrobí 92.200 tun vodíku ročně, z toho přibližně 90.000 tun ve společnosti Orlen Unipetrol v Litvínově a 2200 tun v ústecké Spolchemii. Evropské dotace jsou pouze na vodík zelený. "Je to velký problém. V českých podmínkách je složité zajistit zelený vodík, k jehož výrobě lze využít pouze větrnou nebo solární energii. Jednáme s Evropskou unií, aby podmínky byly mírnější. Abychom s dotační podporou mohli využívat vodík nízkoemisní, který vzniká i jako odpad ze stávajícího průmyslu," uvedla Nekolová. "Pořád by byla vodíková mobilita čistší než současné naftové autobusy," dodala.

Ústecký kraj má jako první region v České republice vodíkovou strategii. "Česká republika bude v nadcházejícím programovém období EU disponovat prostředky na přechod k zelené energetice v řádech stovek miliard korun. Další finanční zdroje a nástroje pak nabízí i nadnárodní programy. Jaký jiný region by měl být zásadním příjemcem těchto prostředků než Ústecký kraj, který po desetiletí vyráběl a stále vyrábí 30 procent energie České republiky," uvedl hejtman Jan Schiller (ANO).

Cíle jsou ve strategii stanoveny do roku 2030 a 2050 pro výrobu vodíku, jeho distribuci a skladování, využití pro energetické účely, spotřebu vodíku v průmyslu, zužitkování v mobilitě a budovách a pro výzkum, vývoj a vzdělávání. "Například v roce 2030 by obyvatelé kraje mohli využívat až 90 vodíkových zcela bezemisních autobusů. A naším úkolem je pro to zajistit zdroje, podpořit výstavbu plnicích stanic a další související infrastrukturu," uvedl Nekolová.

Do roku 2025 budou zprovozněny tři vodíkové plnicí stanice, dvě v Litvínově a jedna v Ústí nad Labem. Strategie předpokládá, že v roce 2030 bude v kraji registrováno 3200 vodíkových vozidel a v roce 2050 až 42.000 osobních vodíkových vozidel. V roce 2025 bude v kraji jezdit minimálně sedm vodíkových autobusů, v roce 2030 jich bude 65 a v roce 2050 celkem 330 vodíkových autobusů, v té době má být na severu Čech nejméně 71 plnicích stanic.

Dopravní podnik Ústí nad Labem do dvou let koupí 20 autobusů s vodíkovými palivovými články. "V polovině listopadu bude vyhlášena výzva, nejpozději v polovině příštího roku bude jasno, zda dotaci podnik dostane. Pokud ano, bude Ústí prvním městem v ČR, kde budou vodíkové autobusy," uvedla Nekolová. Podle ní by už v příštím roce mohly vodíkové autobusy v krajském městě jezdit.

Vodíkové hospodářství má vzniknout v průmyslové zóně Triangle u Žatce. Záměrem projektu je stavba jednotky pro výrobu zeleného vodíku, jeho kompresi, skladování a distribuci. Oba projekty patří mezi strategické, náklady na realizaci budou pokryty z Fondu spravedlivé transformace.

Ústecký kraj spolupracuje s Moravskoslezským a Karlovarským krajem, ale také s regiony v Polsku či Německu. Dvoudenní konference v Ústí nad Labem se účastní zástupci dvaceti zemí. Problémy, které brání rozvoji vodíkového hospodářství, chtějí experti řešit v úterý s ministrem průmyslu a obchodu Josefem Síkelou (za STAN).