Pondělí, 30. ledna 2023

Na Šumavě se šíří vzácný brouk kornatec, naposledy tu byl před víc než sto lety

Na Šumavě se šíří vzácný brouk kornatec, naposledy tu byl před víc než sto lety

Významnou populaci velmi vzácného brouka kornatce velkého pozorují biologové poslední čtyři roky v Národním parku Šumava, kam se vrátil po víc než sto letech. Mimořádné vzácný živočich se v Česku vyskytuje pouze na několika místech - v Žofínském pralese v Novohradských horách a v Moravskoslezských Beskydech. Tamní populace mají maximálně stovky jedinců. Šumavská populace se už počítá na tisíce a je jedinečná v celé střední Evropě. Šíření na Šumavě pomohla před 11 lety i blokáda v okolí Modravy, informoval dnes ČTK Vladimír Dvořák ze správy parku.

"Poslední záznamy o výskytu kornatce velkého na Šumavě jsou z let 1905 až 1907 z oblasti jižní Šumavy - z Plechého a Želnavy. V blízkých lokalitách jsme ho znovuobjevili v roce 2018," uvedl.

Zhruba 1,5 centimetru dlouhý plochý černý brouk je pralesní specialista, který se vyskytuje zejména v oblasti se stojícími torzy suchých jedlí nebo smrků, které obsadily dřevokazné houby troudnatci. Torza stromů navíc musí být alespoň deset let odumřelá a nejlépe osluněná. Vyhovují mu místa, kde umírá více stromů najednou, uvedl Dvořák. Přesně takový biotop vznikl také v okolí Modravy, v lokalitách Na Ztraceném a v okolí Ptačího potoka, kde v roce 2011 účastníci blokády vlastními těly bránili pokácení smrkových porostů napadených kůrovcem. Při monitoringu entomologové letos zjistili, že tento brouk se v této lokalitě vyskytuje právě na souších z roku 2009 až 2011, tedy na těch, které po orkánu Kyrill vznikly po kůrovcovém žíru, upřesnil Dvořák.

První nálezy kornatce z roku 2018 a jeho dnes nejpočetnější populace je v oblasti Trojmezenského pralesa v jižní části parku, v roce 2020 se nejzápadnější nález potvrdil u Borových Lad, loni se první jedinci objevili v okolí Kvildy a také v pralesích na dohled od Roklanu či na Mezilesní slati. "V letošním roce jsme pak mohli potvrdit nálezy kornatců velkých nejen v oblasti Ztraceného a Ptačí nádrže, ale také v okolí Tmavého potoka mezi Javoří pilou a Poledníkem, a nejen na území národního parku, ale i v rezervacích na Boubínsku a v povodí Blanice," popsal Dvořák.

Po 113 letech objevili kornatce velkého v roce 2019 entomologové také na území Národního parku Bavorský les. I tam se šíří v bezzásahových smrkových lesích, které před zhruba deseti lety prošly kůrovcovou gradací.

"Je vzrušující každoročně pozorovat, jak se kornatec velký šíří z ohniska v prostoru Trojmezenského pralesa do lesů národního parku, ve kterých jsme přestali kácet kůrovcem napadené stromy. Kdyby blokáda kácení v roce 2011 na Ptačím potoce nebyla úspěšná a les bychom vytěžili, neměl by tam dnes kornatec žádnou šanci na úspěch. Ale realita je jiná a kornatec si už sám tento přírodní les našel," řekl ředitel správy parku Pavel Hubený. Lesy ponechané přírodním dějům tak podle něj dokazují, že jejich znovuzrození se netýká jen stromů, ale i spontánní obnovy původní pralesní druhové rozmanitosti.

Zdroj foto: https://www.npsumava.cz/

Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
Electrolux - domácí spotřebiče
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů