Ozonová díra nad Antarktidou trvá déle než obvykle, uvedl Copernicus

Ozonová díra v posledních třech letech trvá nad Antarktidou déle, než tomu bylo v předchozím období. Uvedla to v tiskové zprávě unijní služba Copernicus, která tento fenomén každoročně pozoruje. Trvání ozonové díry se od roku 2020 prodloužilo téměř o měsíc. Proč se tak děje, vědci zkoumají, mezi možnými vysvětleními jsou změny klimatu. Stav ozonové vrstvy se ale v posledních desetiletích díky regulacím výrazně zlepšil.

Obvykle se díra v ozonu nad Antarktidou otevírá v září a začíná se zacelovat v listopadu. V posledních třech letech je to však výrazně později. V roce 2020 se díra v ozonové vrstvě nad Antarktidou zavřela 28. prosince, loni 23. prosince a letos by se tak mělo stát v příštích dnech, uvedlo středisko pro monitorování atmosféry služby Copernicus (CAMS). Díra navíc byla větší než obvykle. V posledních třech letech její rozloha v listopadu překročila 15 milionů kilometrů čtverečních, což je více než plocha samotné Antarktidy.

Podle vědců za větší výdrž a rozlohu díry v ozonové vrstvě zřejmě mohou silné větry a nízké teploty ve stratosféře. "Je zde možná souvislost se změnou klimatu, která má tendenci ochlazovat stratosféru," řekl šéf CAMS Vincent-Henri Peuch. Podle něj ale musí vědci řadu faktorů prozkoumat, například proč se anomálie objevila tři roky po sobě.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Díra v ní se nad Antarktidou vytváří každoročně. Situace se ale od 80. let zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Zejména freony se masově používaly třeba jako nosné plyny v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách. V posledních letech vědci zaznamenali posílení ozonové vrstvy ve stratosféře. Doufají však, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet.