Česká mládež podporuje obnovitelné zdroje a jadernou energetiku

Chlapci a dívky v ČR ve věku 14 až 18 let považují za největší riziko pro budoucnost lidstva globální oteplování a proto podporují využívání energetických zdrojů, které nejméně zatěžují životní prostředí. Za ně přitom pokládají především obnovitelné zdroje v kombinaci s jadernými elektrárnami a dalšími novými energetickými technologiemi.

Vyplývá to z průzkumu, kterého se v listopadu a prosinci loňského roku zúčastnilo 1 249 chlapců a dívek z devátých ročníků základních škol a ze všech ročníků gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť z celé ČR.

Globální oteplování označila za největší hrozbu třetina dotázaných, přičemž výrazně více vnímají tento jev jako riziko dívky: 46 %, kdežto u chlapců je to 29 %. Ještě větší disproporci ukazuje porovnání odpovědí podle škol. Zatímco mezi studenty a studentkami gymnázií je klimatická změna hlavním důvodem k obavám pro 57 % dotázaných, na středních odborných školách je to jen 27 %. Za druhé největší riziko pro budoucnost považuje mládež rostoucí počet obyvatel Země a za třetí nedostatek energetických zdrojů. Pětinu chlapců a dívek nejvíc znepokojují prohlubující se nerovnost mezi chudými a bohatými státy, terorismus a války.

Odpověď na otázku, které energetické zdroje by lidstvo mělo přednostně využívat, je pro českou mládež celkem jednoznačná: pro tři čtvrtiny dotázaných jsou to zdroje, které nejméně poškozují životní prostředí. Pro zdroje nejlépe zaručující spolehlivé dodávky energií se vyslovila pětina a nejlevnějším by dalo přednost 8 % chlapců a dívek. Zajímavé je, že zatímco na gymnáziích nezvolil nejlevnější energie nikdo, na středních odborných učilištích to bylo přes 14 % odpovídajících.

Když by si účastníci a účastnice průzkumu měli vybírat zdroje podle původu energie, 45 % by dalo přednost obnovitelným zdrojům v kombinaci s jadernými elektrárnami a novými energetickými technologiemi. Stejný mix, ale bez jádra, preferuje více než pětina respondentů, shodně přibližně desetina se vyslovila pro rozvoj všech dostupných zdrojů resp. pro úspory a snižování spotřeby nejen energií, ale i výrobků. Necelých devět procent preferuje hledání a otevírání nových ložisek uhlí, ropy a zemního plynu včetně břidličného.

Účastníci a účastnice průzkumu odpovídali také na otázky týkající se studia přírodních a technických věd a dalších exaktních oborů. Zájem o ně projevilo méně než 40 % dotázaných, u kterých vedou v oborových preferencích počítačová technika a informační technologie následované strojírenstvím a dopravou a energetikou a elektrotechnikou. Celkem značné jsou opět genderové rozdíly; u dívek výrazně převažuje zájem o biologii a lékařství (32 %), na druhém místě je možná překvapivě matematika (20 %) a na třetím (15 %) jiné vědy o přírodě než biologie a lékařství. Třetina respondentů, kteří mají zájem o exaktní obory, by chtěla pracovat v oblasti vývoje aplikací, technologií a výrobků, čtvrtina má zájem o práci při realizaci a výrobě a šestina v managementu.