Data ČSÚ ukázala další nárůst stavů přemnožené spárkaté zvěře. Ta znemožňuje obnovu pestrých lesů
Aktuální data Českého statistického úřadu ukázala další nárůst počtů spárkaté
zvěře, jejichž stavy dosáhly nových rekordních hodnot. Myslivci nasčítané počty
jelenů evropských se za posledních 55 let zvýšily již více než dvakrát (2,25
krát), srnčí zvěře jedenapůlkrát (1,55 krát), daňků více než desetkrát (10,1
krát), muflonů téměř pětkrát (4,8 krát) a nepůvodních invazivně se šířících
jelenů sika dokonce více než devětadvacetkrát (29,57 krát) [1]. Alarmující jsou
také údaje o reálných stavech, které ukazují na podhodnocenost mysliveckých
hlášení a na nefunkčnost současného mysliveckého hospodaření, které brání obnově
lesů po kůrovcové kalamitě i dosažení klimatických cílů ČR.
Aktuální data Českého statistického úřadu ukázala další nárůst počtů spárkaté zvěře, jejichž stavy dosáhly nových rekordních hodnot. Myslivci nasčítané počty jelenů evropských se za posledních 55 let zvýšily již více než dvakrát (2,25 krát), srnčí zvěře jedenapůlkrát (1,55 krát), daňků více než desetkrát (10,1 krát), muflonů téměř pětkrát (4,8 krát) a nepůvodních invazivně se šířících jelenů sika dokonce více než devětadvacetkrát (29,57 krát) [1]. Alarmující jsou také údaje o reálných stavech, které ukazují na podhodnocenost mysliveckých hlášení a na nefunkčnost současného mysliveckého hospodaření, které brání obnově lesů po kůrovcové kalamitě i dosažení klimatických cílů ČR.
Informace o vykazovaných početních stavech populace spárkaté zvěře v ČR přináší ,,myslivecká statistika" za tzv. myslivecký rok (1. 4. 2021 do 31. 3. 2022), její data přebírá a zveřejňuje Český statistický úřad [2].
Graf: Nárůst početnosti spárkaté zvěře od roku 1966
V ,,myslivecké statistice" uváděné ,,sčítané" počty spárkaté zvěře jsou založené na silně podhodnocených údajích od myslivců, přesto výrazně převyšují nejvyšší zákonem povolené stavy (tzv. normované stavy). Skutečné stavy spárkaté zvěře v lesích i zemědělské krajině jsou ovšem ještě několikanásobně vyšší - lze je spočítat tzv. metodou zpětného propočtu podle vzorce doporučeného Ministerstvem zemědělství [3].
Srovnání tzv. normovaných stavů (tj. zákonem maximálně povolené) [4] s počty zvěře oficiálně přiznanými mysliveckými subjekty a vypočtenými reálnými stavy ukázalo absolutní selhání mysliveckého hospodaření:
Reálné stavy jelena evropského jsou 5,6 krát vyšší než zákonem povolené a 3,1 krát vyšší než počty přiznané.
Reálné stavy daňka skvrnitého jsou 5,7 krát vyšší než zákonem povolené a 2,2 krát vyšší než počty přiznané.
Reálné stavy invazních jelenů sika jsou 33 krát vyšší než zákonem povolené a čtyřikrát vyšší než počty přiznané.
Reálné stavy muflonů jsou 2,7 krát vyšší než zákonem povolené a 1,3 krát vyšší než počty přiznané.
Pouze u srnčí zvěře reálné počty nepřekračují normované stavy. Vzhledem k obrovské rozloze lesů poškozených kůrovcem, ale srnčí zvěř stejně na mnoha místech způsobuje poškození mladých stromků tak výrazné, že limituje obnovu pestré druhové skladby lesů.
Graf: Srovnání reálných stavů zvěře s počty vykázanými mysliveckými subjekty a tzv. normovanými stavy.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesa vyčíslil roční škody způsobované spárkatou zvěří na lesích na sedm miliard korun [5].
Lesníci, zemědělci, ekologové i vlastníci lesů a zemědělských pozemků dlouhodobě upozorňují, že současný zákon o myslivosti nefunguje. Bez jeho změny a následného snížení stavů spárkaté zvěře není možné obnovit pestré a zdravé lesy. Miliardy investované státem a soukromými vlastníky do zalesňování a obrovské množství semenáčů z přirozené obnovy končí v žaludcích přemnožené zvěře. Rovněž Ministerstvo zemědělství uvádí ve Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství ČR, že ,,z pohledu ochrany lesa není pochyb, že obnova lesa bez snížení stavů spárkaté zvěře a efektivní chemické a mechanické ochrany lesa nebude možná." [6]
Platforma organizací požaduje ve veřejném zájmu především nastavení rovnováhy mezi početností spárkaté zvěře a krajinou, transparentní plánování lovu spárkaté zvěře v závislosti na způsobených škodách a jeho vykonavatelnost: vysoké škody = vysoký odlov, přiměřené škody = udržování stabilní populace, nízké škody = možné zvýšení početnosti spárkaté zvěře. K tomu je nezbytné i posílení práv vlastníků pozemků: umožnění lovu majitelům a pachtýřům pozemků a snížení minimální výměry pro vytvoření vlastní honitby. Invazivní asijský jelen sika, který se kříží s naším jelenem evropským, by neměl být chován ve volné přírodě, ale jenom v oborách.
Stanoviska zástupců vybraných organizací k důsledkům nedostatečné výše lovu spárkaté zvěře v ČR:
Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR: "Jedna z hlavních příčin současných dlouhodobých problémů s přemnoženou zvěří a obrovskými škodami na státním i soukromém majetku je takřka zapouzdřený systém lidové myslivosti, která se snaží i 30 let po revoluci stále fungovat co nejvíce odděleně od vlastnictví půdy a od zemědělského a lesního hospodaření. Neochota současných představitelů myslivosti smysluplně jednat o námi navrhovaných změnách, jejichž cílem je potřebné rozšíření počtu lidí, kteří se chtějí myslivosti na vlastnickém principu věnovat, je alarmující a podle našeho názoru i podle mnoha zahraničních zkušeností je zcela neudržitelná. Čím déle se budou změny odkládat, tím hůř pro všechny. Záchrana české myslivosti spočívá v jejím přizpůsobení reálným podmínkám. Věřím proto, že koaliční vláda splní své sliby a mysliveckou legislativu tímto směrem upraví."
Richard Podstatzký-Thonsern, místopředseda Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR: "Majitelé lesni?ch i zeme?de?lsky?ch pozemku? mají největší motivaci předcházet s?kodám na vlastním majetku. Umožněme jim více se zapojit do mysliveckého hospodar?eni?. Dlouhodobá praxe ukazuje, že v honitbách vlastních, kde je spojena péče o les s mysliveckým hospodařením, nedochází k ohromným škodám od zvěře. Je tr?eba snížení minima?lni? vy?me?ry u honiteb vlastni?ch na 250 ha a ti?m umoz?nit dalším majitelu?m pozemku? hospodar?it se zve?r?i?! Tato zme?na by umoz?nila pr?i?my? vy?kon pra?va myslivosti pra?ve? te?m, kter?i? se o hospodar?eni? v krajine? aktivne? zaji?maji? a jsou zpravidla ve sve?m hospodar?eni? nejvi?ce postihova?ni? vznikaji?ci?mi s?kodami zve?r?i?. Poz?adavek SVOL by tak vy?znamne? pr?ispěl k r?es?eni? regulace pr?emnoz?ene? spa?rkate? zve?r?e."
Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí DUHA: ,,Selhání poslanců v předchozím volebním období, když nakonec neschválili novelu mysliveckého zákona, se našim lesům i nám všem krutě vymstilo. Přemnožená spárkatá zvěř na většině území republiky nadále spásá všechno přirozené zmlazení a neochráněné sazenice listnáčů a jedlí, takže lesy se na mnoha místech obnovují zase jenom smrkem, který zvěři tolik nechutná. Celkové roční škody se pohybují kolem sedmi miliard korun. Mladé stromky vysázené za milardové dotace končí v žaludcích přemnožené spárkaté zvěře."
Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica: "Po dlouhých letech našeho volání po reálnějším způsobu nastavení výše odlovu se zdá, že v tomto bodě došlo ke shodě. Otázkou ale zůstává, KDO bude lovit, když noví zájemci o myslivost zejména z řad vlastníků pozemků nedostávají v současném návrhu zákona prostor k uplatnění, a zda se podaří zavést rozumné prokazování odlovu, aby se nelovilo jen na papíře. Prakticky stejná situace už tu přitom byla naposledy v roce 2019, kdy jsme byli předchozí vládou premiéra Babiše a Českomoravskou mysliveckou jednotou ubezpečování, že situaci zvládnou. Dnes je rozdíl pouze v tom, že stavy zvěře opět narostly."
Karel Kříž, výkonný místopředseda Českého svazu ochránců přírody: "V novele zákona o myslivosti jsou nutné nejen změny, které pomohou vyřešit neúnosné škody zvěře na lesích, ale také neopodstatněné uvádění chráněných druhů v seznamu zvěře. Ač jsou v seznamu zvěře například kočka divoká či holub doupňák, tedy o ně myslivci podle zákona musí pečovat, ve skutečnosti se tak samozřejmě neděje. Jejich ochranu zajišťuje pouze zákon o ochraně přírody a krajiny. Uvedení takových druhů (je jich celkem 34) v seznamu zvěře v praxi naopak jejich ochranu komplikuje."
Sdílet článek na sociálních sítích
