Tepelný ostrov města

a) umělého aktivního povrchu (asfalt, beton apod.), který podmiňuje větší akumulaci tepla a menší albedo ve městě;

b) charakteristické vodní a vláhové bilance (např. rychlý odtok, nízká vlhkost vzduchu, malá spotřeba tepla na výpar);

c) tepelného znečištění ovzduší z antropogenních zdrojů (zvláště výrazné v topném období).

Intenzitu tepelného ostrova vyjadřují průměrné nebo maximální rozdíly teploty vzduchu v dané výšce nad středem města a okolím s přirozeným povrchem. Intenzita tepelného ostrova je většinou úměrná velikosti města a jeho průmyslové činnosti. Nejzřetelněji se tepelný ostrov vytváří za jasného, málo větrného počasí ve dne i v noci.

Hlavní příčinou vzniku významných teplotních rozdílů ve městech je překrytí původní vegetace umělými povrchy, jako je asfalt nebo beton. Tyto povrchy vstřebávají daleko více tepla než přírodní povrchy. Později po západu Slunce toto teplo uvolňují.

Pro lepší představu můžeme použít různé studie, např. výsledky studie tepelného ostrova ve Vsetíně ukazují, že nejteplejší část města se nachází mezi vlakovým nádražím a Dolním náměstím, což je přibližně střed města. Když toto místo porovnáme s okrajovými částmi města tak zjistíme, že za slunného počasí po západu slunce je zde až o více než 6 °C tepleji. Do tepelného ostrova se zde řadí také průmyslový areál na Trávníkách, který je v západní části města a ve východní části nákupní centrum na Ohradě. Tyto oblasti mají společné to, že dosahují podobných pozitivních hodnot jako centrum města. Nejvýraznější teplotní rozdíly byly naměřeny v létě, zatímco nejmenší v zimě.

Další studie z Brna použila měření ze dvou stanic ve městě a z jedné stanice za městem na letišti. Zjistili, že výrazné rozdíly jsou především u maximálních teplot vzduchu a v určitých situacích můžou překročit i 4 °C. Tím pádem to má velký vliv na počet letních a tropických dnů, což může hrát podstatnou roli např. při kvantifikaci horkých vln, jejichž počet se bude pravděpodobně v budoucnosti zvyšovat.

Jiné šetření analyzovalo teplotu města pomocí satelitních snímků z let 2001 a 2006. Zjistili, že průměrná teplota zastavěných ploch může být o 4 - 6 °C vyšší než teploty přirozených povrchů v okolí města. Dále uvádí, že ,,nejvyšší hodnoty povrchových teplot jsou vázány na typickou zástavbu s převahou průmyslových areálů, ploch s transportní funkcí a velkých obchodních center."

Pokud se chcete v létě ochladit, tak doporučuji vyhnout se místům s velkým množstvím betonu a asfaltu a celkově umělých povrchů. Místo toho naopak vyhledat místa se stínem, ideálně pod stromy nebo u vody, kde se můžete ochladit.

Zdroje:

1. Ostrov tepelný. Elektronický meteorologický slovník [online]. Česká meteorologická

společnost, 1993. [cit. 2023-02-16]. Dostupné z: http://slovnik.cmes.cz/heslo/2480.

2. NAVRÁTIL, Bořek a Pavel LIPINA. TEPLOTNÍ OSTROV STŘEDNĚ VELKÉHO MĚSTA NA PŘÍKLADU VSETÍNA. INFOMET - Informační stránky Českého hydrometeorologického ústavu [online]. 2016. [cit. 2023-02-16]. Dostupné z: http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1451891907.

3. LITSCHMANN, Tomáš a Jaroslav ROŽNOVSKÝ. PŘÍSPĚVEK KE STUDIU MĚSTSKÉHO KLIMATU V BRNĚ. [online]. Brno: AMET, Český hydrometeorologický ústav, 2005. [cit. 2023-02-17]. Dostupné z: http://www.amet.cz/mendelclanekpd05.pdf.

4. DOBROVOLNÝ Petr a Andrea KÝNOVÁ. GEOGRAFICKÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROSTOROVOU DIFERENCIACI POVRCHOVÝCH TEPLOT ZASTAVĚNÝCH PLOCH NA PŘÍKLADU MĚSTA BRNA. [online]. Brno: Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2012. [cit. 2023-02-18]. Dostupné z: http://gisak.vsb.cz/GIS_Ostrava/GIS_Ova_2012/sbornik/papers/dobrovolny.pdf.

https://pixabay.com/cs/photos/praha-m%c4%9bsto-architektura-l%c3%a9to-7291705/ - obrázek

Autor: Václav Hušák