Ministerstvo má podle výboru předložit novelu zákona o myslivosti do konce září

Sněmovní zemědělský výbor v dnešním usnesení požádal ministerstvo zemědělství (MZe), aby plánovanou novelu zákona o myslivosti předložilo poslancům nejpozději do konce září. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula dnes členům výboru řekl, že například o stanovení minimálních výměr honiteb nebo zajištění povolenek pro vlastníky pozemků se musí rozhodnout na politické úrovni. V současnosti platí zákon z roku 2021.

Podle Nekuly je důležitou součástí novely zákona zvýšení kompetencí státu. "Současné znění zákona vliv státu na myslivecké hospodaření snížilo na naprosté minimum," řekl ministr. Stát podle něj mimo jiné nemůže kontrolovat, co myslivci skutečně ulovili nebo ukládat sankce.

Novela obsahuje mimo jiné digitalizaci kontroly lovu a stanovení plánu lovu na základě poškození lesa. Jeden z hlavních důvodů pro novelizaci zákona je podle ministerstva právě míra poškození lesů spárkatou zvěří.

Nekula řekl, že kontrola bude fungovat v případě, že orgány státní správy myslivosti budou mít na úřadech odborně zdatné úředníky. Podle představ ministerstva by se správě myslivosti na nejnižší úrovni obcí s rozšířenou působností měl věnoval minimálně jeden úředník na plný úvazek.

Ředitel sekce lesního hospodářství MZe Patrik Mlynář uvedl, že ministerstvo se při přípravě novely schází s nevládními organizacemi, které zastupují jak vlastníky lesů, tak například i s akademickou obcí. Resort chce podle něj vnější připomínkové řízení vypořádat do začátku letních prázdnin a po schválení vládou novelu předložit na podzim poslancům.

Místopředseda výboru Petr Bendl na jednání řekl, že je příznivcem snižování minimálních výměr honiteb. Nyní je to 500 hektarů. Nevládní organizace jako hnutí Duha, Asociace soukromého zemědělství nebo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) však chtějí minimální výměru snížit na zhruba polovinu. Podle Bendla by to vedlo k většímu zapojení vlastníků do myslivecké činnosti a mohlo by to také zvednout zájem o mysliveckou činnost mezi veřejností.

Uvedl, že v ČR je zhruba 88.000 lidí, kteří mají oprávnění věnovat se myslivosti, z toho asi 52.000 jsou členové Českomoravské myslivecké jednoty. Stávající konstrukce honiteb podle něj také zvýhodňuje většinové vlastníky a drobní vlastníci v honebním společenství mají velmi malou možnost ovlivňovat, jak se bude hospodařit. Zmínil, že například v honitbě o rozloze 1000 hektarů téměř o všem rozhoduje ten, "kdo ovládá 501 hektarů." Poznamenal, že novela zákona je potřeba kvůli poškození lesů a že je nutné se zaměřit na efektivitu státní správy, která je nyní nízká.