Opoziční poslanecká novela o bioodpadech v obcích řeší problém jen na půl cesty a státu s recyklačními cíli nepomůže

V Poslanecké sněmovně se objevil návrh novely zákona o odpadech (sněmovní tisk 161), jehož předkladatelem je poslanec Petr Hladík a skupina dalších poslanců. Cílem novely je vyřešit dlouhodobě kritizovaný problém, a to nemožnost obcí započítávat do svých třídících cílů biologicky rozložitelný odpad, který občané zpracují v domácích kompostérech.

Česká asociace odpadového hospodářství oceňuje, že se po letech přehlížení tento problém dostává na legislativní stůl. Na problém s nezapočítáváním bioodpadů do pozitivních výkonů obcí a České republiky upozorňuje asociace již řadu let. Navrhované řešení však zůstává pouze na půli cesty a z hlediska plnění evropských recyklačních cílů může být pro Českou republiku spíše komplikací, než přínosem.

Proč navrhované řešení nestačí?

Navrhovaná novela se snaží řešit paradoxní situaci, kdy obce podporující vhodné nakládání s biologicky rozložitelnými odpady - kompostování - přicházejí o možnost vykázat svůj reálný výkon v oblasti třídění a recyklace bioodpadů. Novelou navržené řešení je však nesystémové a ne zcela funkční. Novela totiž nevede vytříděné a kompostované odpady v režimu standardních ,,odpadových toků". Místo toho je klasifikuje jako předcházení vzniku odpadů.

Tato konstrukce s sebou nese několik zásadních problémů:

• Neviditelnost pro statistiky: Předcházení vzniku odpadů se v praxi jen velmi obtížně vykazuje, respektive se nevykazuje. Reálně odvedený výkon na úrovni obcí a občanů se tak zbytečně ztrácí. Bioodpady přitom v domácnostech fakticky vznikají, občané je třídí a následně materiálově využívají formou kompostování. Nejde tedy o předcházení vzniku odpadu, ale spíše o předcházení jeho svozu a další manipulace. Což je pozitivní. Pokud však EU předepisuje stále přísnější cíle recyklace, nebylo by chytré, abychom se o jednoznačně provedený výkon v rámci třídění a recyklace těchto bioodpadů byrokraticky připravovali tím, že budeme říkat, že bioodpady v domácnostech nevznikají. Víme, že vznikají a umíme je jak třídit, tak recyklovat.
• Ohrožení recyklačního cíle pro rok 2030 a 2035: Negativní dopad může mít navržené řešení na schopnost České republiky splnit evropský recyklační cíl 60 a 65 % komunálních odpadů do roku 2030 a 2035. Pokud bioodpady v kompostérech (které jsou pro recyklaci ideální) nebudou započítány jako ,,recyklované", ale pouze označeny ,,nevzniklé", stát si tím zbytečně komplikuje cestu k legálnímu splnění těchto vysokých cílů. Pokud budeme kompostované odpady uměle držet v šedé zóně ?předcházení vzniku', připravujeme obce i stát o uznání prokazatelného výkonu v oblasti třídění a recyklace. To není ani chytré, ani racionální.
• Faktický stav je takový, že tyto odpady vznikají a občané je standardně třídí, recyklují a následně materiálově využívají (jako hnojivo). Jde tedy o učebnicový příklad recyklace u zdroje. "Recyklaci u zdroje" legislativa EU zná a umožňuje ji i započítávat.

Evropa cestu zná: Recyklace u zdroje je legislativně ukotvena

Argument, že bioodpad z kompostérů nelze započítat do recyklačních statistik, přitom neobstojí ani v evropském kontextu. Řada států takto vytříděné a recyklované bioodpady započítává do svých odpadových statistik. Evropská legislativa s tímto přístupem počítá. Evropská unie pro tento účel vytvořila jasný právní rámec, který umožňuje členským státům tyto odpady plnohodnotně standardně vykazovat.

Klíčovým nástrojem je Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1004 ze dne 7. června 2019. Toto rozhodnutí doplňuje směrnici o odpadech (2008/98/ES) a stanovuje pravidla:

Příklady z praxe: Belgie, Rakousko a Francie

Statistické vykazování začíná používat řada států, a to jak v oblasti EPR, tak v oblasti samotného odpadového hospodářství. Zahraniční zkušenosti ukazují, že tento přístup funguje. Například ve vlámské části Belgie nebo v Rakousku je domácí kompostování běžně považováno za plnohodnotnou součást recyklačního řetězce. Tuto cestu připravuje také Itálie.

Francie pak prostřednictvím francouzské agentury pro životní prostředí (ADEME) implementovala podrobnou metodiku, díky níž oficiálně vykazuje, že zhruba 30 % domácností kompostuje. To v číslech Francie představuje více než 5 milionů tun vytříděného a recyklovaného bioodpadu ročně, které státu pomáhají plnit evropské závazky.

Závěr: Potřebujeme systémové řešení, ne další byrokratickou kličku

Česká republika by měla jít cestou systémového řešení, které popisuje realitu. To znamená jednoznačně zařadit domácí kompostované odpady do odpadových toků jako tříděné a recyklované, a dále vytvořit jednoduché metodiky pro jejich vykazování jak na úrovně obcí, tak na úrovni státu. Pokračovat ve hře na opakování toho, že bioodpady v domácnostech v ČR nevznikají, protože "předcházíme jejich vzniku", je příliž drahé na to, abychom hru jako stát hráli dále. Ochuzujeme tím Českou rebliku o jednoznačně provedený pozitivní výkon našich občanů v oblasti správného třídění a využívání odpadů hned u zdroje. O tento výkon potom musíme za další náklady navyšovat třídění a recyklaci u jiných typů odpadů, kde je to většinou jak pro obce, tak pro občany nákladnější. To není příliš chytré a efektivní řešení.

Současná podoba návrhu poslance Hladíka zbytečně znevýhodňuje české obce i celou ČR v porovnání s jinými státy EU, které již potenciál domácí recyklace plně využívají a systémově započítávají do svého výkonu.

Výkon občanů v oblasti třídění a kompostování bioodpadů je přitom zcela reálný a dlouhodobě prokazatelný. Systém, který tento výkon neumí zachytit a vykázat, tak nejen neodpovídá realitě, ale zároveň Českou republiku připravuje o důležitá data i o šanci efektivně plnit evropské závazky.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkoný ředitel České asociace odpadového hospodářství